K osvědčenému tradičnímu mobilnímu svozu se letos přidává novinka - projekt Putující kontejner
"Putující kontejnery" míří na venkov
Na menší obce se chce více zaměřit společnost Elektrowin, provozovatel kolektivního systému zpětného odběru elektrozařízení. K osvědčenému tradičnímu mobilnímu svozu letos přidává novinku - projekt Putující kontejner.
Novela zákona o odpadech, která přináší (obcemi jinak vděčně kvitovaný) omezený výkup kovového odpadu ve sběrnách. Ale také v posledních měsících rapidně klesající výkupní ceny (nejen) železného šrotu. To vše ruku v ruce může pro obce znamenat i některé problémy. Co dříve končilo ve výkupnách kovů, dnes bývá odloženo i do komunálního odpadu. Týká se to také vysloužilých elektrozařízení, která jako součást směsného komunálního odpadu jej rázem mohou překlasifikovat na nebezpečný, na jehož likvidaci si obec musí připravit více peněz. Menší venkovské obce navíc musí rovněž počítat s rizikem, že v jejich okolí se opět začnou rozrůstat černé skládky.
RIZIKA, JIMŽ SE MUSÍ ČELIT
I těmto nebezpečím může čelit projekt Putující kontejner, který zejména pro venkovské obce připravila společnost Elektrowin. Ostatně menší sídla jsou pro Elektrowin podle jeho generálního ředitele Ing. Romana Tvrzníka důležitými perspektivními partnery. Zatím se v nich totiž "na hlavu" v porovnání s většími obcemi zpětně odebírá o poznání méně vysloužilých chladniček, mrazáků, praček, sporáků, myček nádobí, ale třeba i žehliček, elektrického nářadí a nástrojů či sekaček, křovinořezů apod. Pravda, nelze vyloučit, že svoji roli v těchto obcích hraje i pomalejší obměna některých elektrozařízení nebo fakt, že na rozdíl od bytů v panelových domech se ve venkovských staveních "stará" pračka snáze uskladní pro případ nouze, kdyby se "nová" porouchala. Jenže stejně dobře může platit i to, že na venkově leckterý vysloužilý elektrospotřebič skončí v lese nebo v komunálním odpadu.
"Když jsme si procházeli seznamy svazků obcí, vyšlo nám, že nejméně pět set z nich si do náplně své činnosti přibralo i nakládání s odpady a podobnou problematiku," říká Ing. Roman Tvrzník. Tyto svazky Elektrowin přednostně oslovuje s nabídkou, že do jejich členských obcí na jeden až tři dny zdarma umístí uzamykatelný kontejner, do něhož občané budou moci vysloužilá elektrozařízení bez jakýchkoliv poplatků odkládat. Obec pouze určí odpovědnou osobu, která bude kontejner odemykat a zamykat a ve stanovené hodiny pohlídá, aby se do něho dostaly elektrospotřebiče, které do něho opravdu patří, a aby byl obsah sběrné nádoby co nejefektivněji využit. Elektrowin svazku a jeho členským obcím také zdarma dodá informační plakáty, do nichž lze dopsat datum a místo přistavení kontejneru i hodiny, po které bude v příslušné dny otevřen. Plakáty se mohou vyvěsit na veřejných prostranstvích či roznést po obci do všech poštovních schránek.
ODMĚNA SE HODÍ
Dohlížející osoba může dostat i finanční odměnu: Elektrowin totiž svazkům obcí vyplácí odměnu za administrativní a ostatní náklady. Její výše se odvíjí od počtu a velikosti členských obcí svazku zapojeného do projektu.
Protože o veškeré náklady související s přistavením a odvozem kontejneru i s ekologickou likvidací zpětně odebraných elektrozařízení se postará Elektrowin, obec na této službě nemůže tratit, ba ještě vydělá - na uspořených vlastních nákladech za likvidaci nebezpečného odpadu, stejně jako na tom, že se potenciálně výrazně omezí riziko zakládání dalších černých skládek v jejím okolí. Ovšem zanedbatelná není ani spokojenost občanů, jimž tato služba pomůže, a konec-konců ani lepší image obce, která dbá o kvalitu životního prostředí.
Zajistit přistavení "putujících" kontejnerů do obcí je Elektrowin připraven už od začátku letošního roku. Nicméně Ing. Roman Tvrzník předpokládá plný rozjezd projektu od jara, kdy už by neměly být sněhem zapadané silnice a rozvozy kontejnerů i do odlehlejších sídel budou snazší.
ZÁJEM MAJÍ I "TROJKOVÉ" OBCE
Provozní ředitelka Elektrowinu Tereza Ulverová však neopomene připomenout, že projekt už vzbudil značný ohlas mezi svazky obcí Zlínského kraje, které se do něho již začaly houfně hlásit. Podle jejích slov projekt může být zajímavý i pro obce s rozšířenou působností, které by jej mohly zaštítit i pro ostatní obce ve svém správním obvodu. Sama už při svých přednáškách pro Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje zaznamenala nemalý zájem o projekt ze strany "trojkových" obcí.
Zejména menším obcím je určen i už tradiční mobilní svoz vysloužilých elektrospotřebičů. Díky tomu, že kompletní zpětně odebíraná elektrozařízení nespadají do kategorie odpadu, může je obec od svých obyvatel, ale třeba i od chatařů a chalupářů či od "přespolních" shromažďovat, aniž by k tomu musela mít samostatný a příslušně vybavený sběrný dvůr. Stačí jen malý oplocený plácek se zpevněným povrchem, k němuž se dostane automobil, aby vybraná elektrozařízení naložil a odvezl. Ani v tomto případě obec za odvoz nic neplatí. A jak podotýká Tereza Ulverová, sběrná síť Elektrowinu je dnes už natolik hustá, že není problém přijet do obce třeba i jen pro dvě desítky chladniček, praček, sporáků, sekaček, vysavačů apod.
AUTOR: IVAN RYŠAVÝ
Zpětný odběr a životní prostředí
Podle metodiky, kterou používá norský kolektivní systém zpětného odběru Elretur (Norsko patří k absolutní špičce zpětného odběru množstvím 16,6 kg na osobu a rok - údaj za rok 2007), český kolektivní systém Elektrowin od zahájení své činnosti v září roku 2005 do konce loňského října přispěl svou činností k:
- úspoře 254 mil. kWh (množství energie, které by krylo roční spotřebu zhruba 31,7 tisíce lidí)
- úspoře 24,6 mil. litrů ropy
- úspoře 484 tisíc tun CO2, které se nedostaly do ovzduší.
Metodika přitom od absolutních úspor odečítá spotřebovanou energii a vyprodukované množství CO2, k nimž dochází v souvislosti se sběrem a dopravou zpětně odebraných elektrozařízení i jejich recyklací.
ZDROJ: ELEKTROWIN
Síť se zahušťuje
Síť míst zpětného odběru, jak ji vytvořila společnost Elektrowin, pokrývá přes 85 % obyvatel ČR.
Síť je tvořena více než 550 sběrnými dvory ve 420 městech a obcích, 2100 provozovnami posledních prodejců a rovněž mobilními svozy, které jsou smluvně zajištěny už ve více než 4000 obcích. Zájem o to zapojit se do zpětného odběru projevuje také stále více škol, které obvykle využívají speciální sběrné koše zejména pro menší elektrozařízení.
Podle požadavku Evropské unie musel každý Čech loni odevzdat v průměru alespoň 4 kg elektroodpadu. Podle předběžných odhadů společností, které se zpětným odběrem zabývají, je reálná naděje, že by náš stát mohl tomuto požadavku za loňský rok dostát. Přes hranici 3 kg na obyvatele se ČR přehoupla už v roce 2007.
ZDROJ: ELEKTROWIN
Novela zákona o odpadech, která přináší (obcemi jinak vděčně kvitovaný) omezený výkup kovového odpadu ve sběrnách. Ale také v posledních měsících rapidně klesající výkupní ceny (nejen) železného šrotu. To vše ruku v ruce může pro obce znamenat i některé problémy. Co dříve končilo ve výkupnách kovů, dnes bývá odloženo i do komunálního odpadu. Týká se to také vysloužilých elektrozařízení, která jako součást směsného komunálního odpadu jej rázem mohou překlasifikovat na nebezpečný, na jehož likvidaci si obec musí připravit více peněz. Menší venkovské obce navíc musí rovněž počítat s rizikem, že v jejich okolí se opět začnou rozrůstat černé skládky.
RIZIKA, JIMŽ SE MUSÍ ČELIT
I těmto nebezpečím může čelit projekt Putující kontejner, který zejména pro venkovské obce připravila společnost Elektrowin. Ostatně menší sídla jsou pro Elektrowin podle jeho generálního ředitele Ing. Romana Tvrzníka důležitými perspektivními partnery. Zatím se v nich totiž "na hlavu" v porovnání s většími obcemi zpětně odebírá o poznání méně vysloužilých chladniček, mrazáků, praček, sporáků, myček nádobí, ale třeba i žehliček, elektrického nářadí a nástrojů či sekaček, křovinořezů apod. Pravda, nelze vyloučit, že svoji roli v těchto obcích hraje i pomalejší obměna některých elektrozařízení nebo fakt, že na rozdíl od bytů v panelových domech se ve venkovských staveních "stará" pračka snáze uskladní pro případ nouze, kdyby se "nová" porouchala. Jenže stejně dobře může platit i to, že na venkově leckterý vysloužilý elektrospotřebič skončí v lese nebo v komunálním odpadu.
"Když jsme si procházeli seznamy svazků obcí, vyšlo nám, že nejméně pět set z nich si do náplně své činnosti přibralo i nakládání s odpady a podobnou problematiku," říká Ing. Roman Tvrzník. Tyto svazky Elektrowin přednostně oslovuje s nabídkou, že do jejich členských obcí na jeden až tři dny zdarma umístí uzamykatelný kontejner, do něhož občané budou moci vysloužilá elektrozařízení bez jakýchkoliv poplatků odkládat. Obec pouze určí odpovědnou osobu, která bude kontejner odemykat a zamykat a ve stanovené hodiny pohlídá, aby se do něho dostaly elektrospotřebiče, které do něho opravdu patří, a aby byl obsah sběrné nádoby co nejefektivněji využit. Elektrowin svazku a jeho členským obcím také zdarma dodá informační plakáty, do nichž lze dopsat datum a místo přistavení kontejneru i hodiny, po které bude v příslušné dny otevřen. Plakáty se mohou vyvěsit na veřejných prostranstvích či roznést po obci do všech poštovních schránek.
ODMĚNA SE HODÍ
Dohlížející osoba může dostat i finanční odměnu: Elektrowin totiž svazkům obcí vyplácí odměnu za administrativní a ostatní náklady. Její výše se odvíjí od počtu a velikosti členských obcí svazku zapojeného do projektu.
Protože o veškeré náklady související s přistavením a odvozem kontejneru i s ekologickou likvidací zpětně odebraných elektrozařízení se postará Elektrowin, obec na této službě nemůže tratit, ba ještě vydělá - na uspořených vlastních nákladech za likvidaci nebezpečného odpadu, stejně jako na tom, že se potenciálně výrazně omezí riziko zakládání dalších černých skládek v jejím okolí. Ovšem zanedbatelná není ani spokojenost občanů, jimž tato služba pomůže, a konec-konců ani lepší image obce, která dbá o kvalitu životního prostředí.
Zajistit přistavení "putujících" kontejnerů do obcí je Elektrowin připraven už od začátku letošního roku. Nicméně Ing. Roman Tvrzník předpokládá plný rozjezd projektu od jara, kdy už by neměly být sněhem zapadané silnice a rozvozy kontejnerů i do odlehlejších sídel budou snazší.
ZÁJEM MAJÍ I "TROJKOVÉ" OBCE
Provozní ředitelka Elektrowinu Tereza Ulverová však neopomene připomenout, že projekt už vzbudil značný ohlas mezi svazky obcí Zlínského kraje, které se do něho již začaly houfně hlásit. Podle jejích slov projekt může být zajímavý i pro obce s rozšířenou působností, které by jej mohly zaštítit i pro ostatní obce ve svém správním obvodu. Sama už při svých přednáškách pro Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje zaznamenala nemalý zájem o projekt ze strany "trojkových" obcí.
Zejména menším obcím je určen i už tradiční mobilní svoz vysloužilých elektrospotřebičů. Díky tomu, že kompletní zpětně odebíraná elektrozařízení nespadají do kategorie odpadu, může je obec od svých obyvatel, ale třeba i od chatařů a chalupářů či od "přespolních" shromažďovat, aniž by k tomu musela mít samostatný a příslušně vybavený sběrný dvůr. Stačí jen malý oplocený plácek se zpevněným povrchem, k němuž se dostane automobil, aby vybraná elektrozařízení naložil a odvezl. Ani v tomto případě obec za odvoz nic neplatí. A jak podotýká Tereza Ulverová, sběrná síť Elektrowinu je dnes už natolik hustá, že není problém přijet do obce třeba i jen pro dvě desítky chladniček, praček, sporáků, sekaček, vysavačů apod.
AUTOR: IVAN RYŠAVÝ
Zpětný odběr a životní prostředí
Podle metodiky, kterou používá norský kolektivní systém zpětného odběru Elretur (Norsko patří k absolutní špičce zpětného odběru množstvím 16,6 kg na osobu a rok - údaj za rok 2007), český kolektivní systém Elektrowin od zahájení své činnosti v září roku 2005 do konce loňského října přispěl svou činností k:
- úspoře 254 mil. kWh (množství energie, které by krylo roční spotřebu zhruba 31,7 tisíce lidí)
- úspoře 24,6 mil. litrů ropy
- úspoře 484 tisíc tun CO2, které se nedostaly do ovzduší.
Metodika přitom od absolutních úspor odečítá spotřebovanou energii a vyprodukované množství CO2, k nimž dochází v souvislosti se sběrem a dopravou zpětně odebraných elektrozařízení i jejich recyklací.
ZDROJ: ELEKTROWIN
Síť se zahušťuje
Síť míst zpětného odběru, jak ji vytvořila společnost Elektrowin, pokrývá přes 85 % obyvatel ČR.
Síť je tvořena více než 550 sběrnými dvory ve 420 městech a obcích, 2100 provozovnami posledních prodejců a rovněž mobilními svozy, které jsou smluvně zajištěny už ve více než 4000 obcích. Zájem o to zapojit se do zpětného odběru projevuje také stále více škol, které obvykle využívají speciální sběrné koše zejména pro menší elektrozařízení.
Podle požadavku Evropské unie musel každý Čech loni odevzdat v průměru alespoň 4 kg elektroodpadu. Podle předběžných odhadů společností, které se zpětným odběrem zabývají, je reálná naděje, že by náš stát mohl tomuto požadavku za loňský rok dostát. Přes hranici 3 kg na obyvatele se ČR přehoupla už v roce 2007.
ZDROJ: ELEKTROWIN
Zdroj:Moderní obec
Sdílet článek na sociálních sítích
