Vytříděný odpad! Kam s ním?

Mnozí z obyvatel Vrbna pod Pradědem, městečka mezi jesenickými kopci si na třídění odpadů dávno zvykli, systém svozu vytříděného odpadu tam funguje spolehlivě. Potíže s odbytem separovaného odpadu snad s výjimkou kovu se tam začaly projevovat až koncem roku 2008.

Výkup kovu po 1. lednu upravuje vyhláška č. 478/2008 Sb. a zatím jen odhadujeme, jaký dopad bude mít opatření, kdy platby za odevzdané kovy budou možné jedině převodem na účet lidí. Minimální zájem je o železo a třeba papír a sklo už se odebírá bez úhrady. Největší problém je u plastů. Odběratel předpokládá, že bude tento rok požadovat za kilogram plastů minimálně 1,50 Kč, to by v objemu roku 2008 znamenalo zaplatit částku zhruba 40 tisíc korun. Shrnul problémy jednatel společnosti Technické služby Vrbno Stanislav Kocourek.

LIDÉ PŘESTANOU TŘÍDIT

V zástavbě městského typu je umístěno osmačtyřicet barevných kontejnerů o objemu 1100 litrů pro papír, sklo a plast i nápojové kartony, ze zástavby venkovského typu se sváží vytříděný odpad v pytlích na korbě nákladního vozu. Technické služby zajišťují svoz separovaného odpadu jednou za dva týdny také obcím mikroregionu Vrbensko. Lidé mohou pro ukládání vytříděného odpadu využít také recyklační dvůr. Během uplynulého roku tak bylo ve městě vytříděno zhruba 30 tun papíru, rovněž 30 tun skla, 25 tun plastů a 242 tun kovů.

Potíže v odpadovém hospodářství souvisejí s poklesem poptávky o využitelný odpad v Číně a rovněž s uzavíráním hutních, plastikářských či papírenských provozů v tuzemsku. Další ze skláren patřící pod Crystalex se zavřela v lednu také ve Vrbně pod Pradědem a o práci přišlo bezmála 120 zaměstnanců.

OBAVY Z ČERNÝCH SKLÁDEK

Pokud budou svozové firmy podmiňovat odběr recyklovatelného odpadu platbami, bude to mít dopad jak na rozpočty obcí, tak na výši místních poplatků. Současná horní hranice plateb za svoz, třídění a nakládání s odpady 500 Kč na občana a rok se bude muset zřejmě zvednout. "Situace nahrává tomu, že lidé přestanou odpady třídit, že se zvýší tlak na ukládání využitelného odpadu na skládkách. Ty jej ale nebudou chtít přijmout," řekl Stanislav Kocourek a tím, že obavy z vytváření nových černých skládek nemusí být vůbec liché.

Recyklační dvůr ve Vrbně pod Pradědem umožňuje po přechodnou dobu ukládat neodebraný vytříděný odpad, mezitím budou pracovníci Technických služeb, ale také představitelé radnice hledat řešení nerudovského problému.

Podle starostky města Ing. Heleny Kudelové radnice jedná se společností EKO-KOM, a postavit se k řešení současného stavu musí přinejmenším ministerstvo životního prostředí. "Stát nastavil pravidla separace odpadů, ale náklady nesou obce; to jim stanoví zákon. Obce přitom nemají možnost spolurozhodovat o cenách," doplnila starostka. Lépe jsou na tom podle ní výrobci obalů, kteří uhradí jen určené sazby podle typu obalu. Sběrové firmy kalkulují odměny za separovaný odpad, ale je velký rozdíl mezi tím, co obce musí zaplatit, a tím, co dostávají.

"Černé skládky teď prakticky nikde ve městě nebo v okolí nemáme, spíše se po víkendech objevují v příkopech u silnic a v lesích pytle s odpadky. Přitom by stačilo, kdyby s nimi lidé zajeli do recyklačního dvora, nebo přinejmenším někde k popelnicím a kontejnerům ve městě. Za současné situace, kdy není poptávka po druhotných surovinách, můžeme jen dále zkvalitňovat sběr a třídění odpadů, letos chceme vyzkoušet navíc svoz biologického odpadu," řekla Ing. Kudelová. Krizi s odpady živí spotřební způsob života, podléhání diktátu módy či vášni nakupování. "Když ve městě rozmístíme velkoobjemové kontejnery, ihned se zaplní vyřazovaným nábytkem a jiným balastem. Připadá mi, že lidé mnohdy kupují hlouposti, kterých se pak rychle zbavují. Náklady na likvidaci takového odpadu jdou do desetitisíců korun," uzavřela starostka.

AUTOR: ALENA KIEDROŇOVÁ