Fond ASEKOL pomáhá sběrným dvorům

Sběrné dvory v Kroměříži a ve Zlíně-Loukách mohou posloužit coby dobrý příklad toho, jak Fond ASEKOL finančně pomohl zajistit účinnou ochranu areálů tohoto druhu před různými nenechavci. Připomeňme slova jednatele neziskové organizace ASEKOL Mgr. Jana Vrby, že smyslem loňského založení fondu bylo podpořit ty subjekty, jimž chybějí peníze na zabezpečení lepších podmínek sběru elektroodpadu, ale které se snaží situaci řešit.

Přibližně tři sta tun vyřazených elektro-spotřebičů ročně projde rukama pracovníků společnosti Biopas, s. r. o. Zhruba třetina připadá na sběrný dvůr v Kroměříži. Ten je v majetku města, avšak provozuje jej právě společnost Biopas, v níž vlastnické podíly drží půl na půl radnice se společnos- tí RUMPOLD, s. r. o. Biopas zajišťuje provoz sběrných dvorů také v Hulíně a nově rovněž v Chropyni, čímž pokrývá oblast se zhruba 45 tisíci obyvateli.

Společnost Biopas, jak podotýká Ing. Ondřej Grebík z jejího marketingu, se v Kroměříži ve spolupráci s městským úřadem dlouhodobě snaží o osvětu v oblasti odpadového hospodářství. "Občané tak sběrný dvůr využívají stále více. Na jednu stranu to sice poněkud zatěžuje městský rozpočet, na straně druhé je výsledkem čisté město. Povzbuzující je fakt, že výrazně ubylo černých skládek. Před zavedením zpětného odběru se veškerý elektroodpad odevzdával a na náklady města draze likvidoval jako nebezpečný odpad. Po zavedení zpětného odběru tak radnice šetří nemalé peníze, které může využít jinak a jinde."

KROMĚŘÍŽ: POBERTOVÉ ZTRATILI ZÁJEM

Vysloužilé elektrospotřebiče ve sběrném dvoře ještě donedávna byly magnetem pro nenechavce. Místostarosta Kroměříže Mgr. Petr Sedláček jen zopakoval zkušenost, k níž určitě dospěli i mnohde jinde: "Pachatelé často rozebírali elektrozařízení přímo v areálu dvora a odnášeli si z nich jen lukrativní složky. Zbylé, po dvoře rozházené části přístrojů nejenže už nemohly být zařazeny do zpětného odběru, ale představovaly i riziko úrazů pro obsluhu dvora, která je musela uklízet. Navíc nezvaní návštěvníci obvykle poničili oplocení, a způsobili nám tak další škody."

Město proto začalo uvažovat o lepším zabezpečení dvora. Nakonec jeho rozhodování urychlilo loni vyhlášené grantové řízení, v němž nezisková společnost ASEKOL, s. r. o., zajišťující zpětný odběr elektrozařízení typu výpočetní a kancelářská technika a telekomunikace, spotřební elektronika, elektronické hračky apod., prostřednictvím Fondu ASEKOL nabídla podpořit i dovybavení stávajících sběrných dvorů. Konkrétně v Kroměříži tak bylo možné s pomocí fondu kolem sběrného dvora vybudovat kvalitní oplocení a zídku, a tu osadit elektronickým zabezpečovacím systémem. Místostarosta a řešitel projektu Mgr. Petr Sedláček vypočítává: "Celý projekt vyšel bezmála na 930 tisíc korun, z nichž 350 tisíc činila dotace z Fondu ASEKOL a dalšími 100 tisíci přispěla společnost Biopas."

Systém sestává ze soustavy čidel, která reagují na pohyb, a zaznamenají tak každý, byť i pouhý pokus o vniknutí do areálu. V takovém případě čidlo ihned předá signál na pult centrální ochrany městské policie, která na místo vyšle hlídku a zároveň telefonicky uvědomí příslušného představitele města. "Žádné zabezpečení není absolutní. Ale jsem si jistý, že se výrazně omezí rozebírání materiálu na sběrném dvoře - a když už někdo zídku přece jen přeleze, tak nám nebudou vznikat škody na rozstříhaném plotu a také škody uvnitř budou díky rychlému zásahu městské policie minimální. Do budoucna chceme systém doplnit i kamerou s lokálním záznamem, který by se prověřil v případě, že by do areálu někdo nepovolaný vnikl. A v konečné fázi počítáme i s tím, že se podaří za rozumnou cenu zajistit i přenos obrazu na městskou policii," říká Mgr. Petr Sedláček. "Samozřejmě se nedají úplně vyloučit ani falešné poplachy, ale takový poplach může být i úmyslně vyvolan jako test těmi, kteří by se chtěli do areálu dostat. Cílem systému však není "chytit zloděje", ale jasně deklarovat, že "tento objekt je střežen" - a tím preventivně nepovolenému vstupu předcházet."

ZLÍN: SITUACI V AREÁLU MŮŽE SLEDOVAT I VEDENÍ

Také pro společnost Technické služby Zlín, s. r. o., se ochrana sběrných dvorů před nenechavci stala jednou z priorit. Společnost, založená městem už v roce 1994, ve Zlíně provozuje hned čtyři dvory, ale ostraha toho v místní části Louky má své specifikum. Navazuje totiž na rozsáhlý areál společnosti, kde by zajištění ostrahy i při pochůzkovém režimu bylo komplikované - a také nákladné. "Proto tam jako jediné řešení připadalo v úvahu doplnit možnost vizuální kontroly kamerovým zabezpečovacím systémem," vysvětluje Ing. František Kostelník, ředitel společnosti. Podle jeho slov šance získat finanční podporu z grantového řízení Fondu ASEKOL práce na projektu jen urychlila. Projekt instalace kamerového systému v celkové hodnotě 0,312 mil. Kč byl téměř ze dvou třetin podpořen z Fondu ASEKOL.

"Společně s pracovníky bezpečnostní agentury, která pro nás ostrahu zajišťuje a má zkušenosti i se zabezpečovacími systémy, jsme vytypovali rizikové prostory a stanovili podmínky i technické požadavky pro poptávkové řízení. Protože trh nabízí nepřeberné množství různých typů kamer, zvolili jsme účelnost, jednoduchost a cenu se solidní digitální kvalitou výstupu pro denní i noční sledování. Proto jsme také chtěli pouze stacionární kamery, které za cenově velmi výhodných podmínek - a to i v porovnání s kamerami s možnostmi zoomování - dosáhnou požadovaného výsledku. Systém dnes poskytuje komfortní přehled a usnadňuje práci jak bezpečnostní službě, tak vedení společnosti, které dění v areálu může rovněž sledovat na svém monitoru. Proto jsme kamerový sytém zkušebně doplnili o další kamery, které nyní testujeme," říká Ing. František Kostelník. "Důležitý je pro nás psychologický efekt instalace tohoto systému. Jakmile se totiž rozkřiklo, že u nás začal fungovat, už se nikdo na sběrném dvoře krást nepokusil."

AUTOR: IVAN RYŠAVÝ