Komunální odpad končí na skládkách, spalovnu mají tři kraje

Praha -- Nakládání s odpady se v Česku liší kraj od kraje. Skladba druhů odpadů vychází z charakteru regionu, kraje mají také různé možnosti odpadu se zbavovat. Každý má vlastní odpadový plán. V republice stojí tři velké spalovny komunálních odpadů, regiony mimo jejich dosah většinu odpadů dávají na skládky. V roce 2007 tak na nich skončilo 80 procent komunálního odpadu.

Nejvíc komunálních odpadů vzniká v hlavním městě a Středočeském kraji. Tyto dva kraje vyprodukují každý půl milionu tun odpadu ročně, což v součtu dává celkem čtvrtinu všeho českého a moravského komunálního odpadu. Nejméně komunálních odpadů vzniká v malém Karlovarském kraji.

V množství nebezpečného odpadu je na prvním místě Středočeský kraj následovaný Karlovarským a Moravskoslezským. Naopak nejmenší množství odpadů na obyvatele bylo podle údajů České informační agentury životního prostředí v roce 2007 vyprodukováno na Vysočině, v Královéhradeckém, Pardubickém a Zlínském kraji. Na množství odpadů odstraněných v jednotlivých krajích na skládky mají vliv hustota zalidnění, zatíženost průmyslem a možnosti nakládání s odpady.

Shoda panuje v oblasti třídění recyklovatelných složek z komunálních odpadů. Nejvíc se třídí papír a lepenka, plasty, kovy, sklo a biologicky rozložitelný odpad. Naopak nejnižší podíl na materiálově využitelných složkách tvoří celorepublikově elektrozařízení, textil, baterie a akumulátory.

Celková roční produkce komunálního odpadu v roce 2007 na území Prahy činila 574 386 tun, to je 480 kilogramů odpadu na obyvatele. Pražané mohli v roce 2007 nosit tříděný odpad na 3120 sběrných míst, do 11 sběrných dvorů a šesti sběrných dvorů městských částí. Nebezpečné složky komunálního odpadu jsou shromažďovány ve 23 stabilních sběrnách nebezpečného odpadu a formou mobilního sběru. Nevyužívané léky sváželo město z 280 lékáren. Bioodpad vybíralo 11 sběrných dvorů. Vytříděno bylo 23 816 tun papíru, 9713 tun plastů, 11 421 tun skla, 536 tun nápojových kartonů a 4803 tun bioodpadu. Většinu směsného komunálního odpadu v Praze likviduje spalovna v Malešicích, funguje taká skládka v Ďáblicích.

Sousední Středočeský kraj je také hustě zalidněn a působí tam mnoho průmyslových zařízení. Vedle velkého množství průmyslových odpadů se region musí zabývat likvidací nebezpečných odpadů a řeší také, kam má uložit stavební odpady a výkopovou zeminu, a to i z Prahy.

Celková produkce odpadů v Ústeckém kraji se v roce 2007 ustálila na 2,5 milionu tun za rok, z toho 160 000 tun bylo odpadu nebezpečného. Směsný komunální odpad na Ústecku končí na skládkách. Přetrvávajícím problémem kraje byl výskyt černých skládek, přičemž vznikaly stále nové. Také Karlovarský kraj trápí podle hlášení z předloňského roku černé skládky, nové tam sice nevznikají, problémy jsou ale s financováním odstranění starých.

Vysokým podílem průmyslových odpadů, ale také odpadů komunálních je charakteristický i Moravskoslezský kraj. Celková produkce odpadů se tam v roce 2007 nicméně snížila, zejména díky snaze o co největší opětovné využití stavebních materiálů a vedlejších průmyslových produktů. Kraj usiluje o výstavbu spalovny komunálních odpadů, hovoří se o stavbě v Ostravě.

Také na Liberecku ovlivňuje skladbu odpadů průmyslový charakter kraje. O to, kam uloží komunální odpad, se tam ale starat nemusí. V Liberci stojí spalovna komunálních odpadů, kde končí vysoké procento směsného komunálního odpadu regionu.

Velká spalovna ovlivňuje i hospodaření s odpady v Jihomoravském kraji, stojí v Brně. Jinak ale jih Moravy patří k regionům s vysokým podílem zemědělských odpadů, nikoli průmyslových. Stejně je na tom Zlínský kraj, směsný komunální odpad tam ukládají na osm skládek. Fungovalo tam také sedm kompostáren a dvě biodegradační plochy.

Na Vysočině vzniká na jednoho obyvatele nejméně odpadů v celé zemi. Komunální odpad kraj ukládá na skládky, jako ve většině ostatních regionů na Vysočině roste podíl vytříděných složek komunálních odpadů. Některé obce na Vysočině začaly s odděleným sběrem bioodpadů. Celková produkce odpadů v Královéhradeckém kraji přepočtená na jednoho obyvatele je po Vysočině druhá nejnižší v Česku.

Pardubický region je z hlediska odpadového hospodářství charakteristický především velkou koncentrací chemického průmyslu, dlouhá léta kraj plánuje výstavbu spalovny.

Soňa Remešová