Problémy s odpady přetrvávají

Na veletrhu Watenvi se živě diskutovalo o odpadovém hospodářství a připravované legislativě. Bezmála tři čtvrtiny odpadu z českých domácností končí na skládkách, v materiálovém i energetickém využití za ostatními Evropany Češi pokulhávají.

Současný zákon o odpadech má řadu nedostatků a nedokáže efektivně zabránit plýtvání surovinami. Nový zákon lidem usnadní třídění, zvýhodní využití odpadu před jeho skládkováním, zjednoduší administrativu, aktivně předchází nelegálnímu nakládání s odpady. Ekologické chování se lidem musí vyplatit. Kdo třídí, ušetří, tvrdí odborníci.

Česká republika recykluje jen 21 procent komunálního odpadu (KO), zatímco Německo, Rakousko, Nizozemsko a Belgie jsou dlouhodobě nad 51 procenty. Stávající zákon o odpadech je zastaralý a nepřehledný, byl už sedmnáctkrát novelizován. Zejména v třídění biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO), který tvoří zhruba polovinu odpadu z domácností, existují obrovské rezervy. Ty jsou ale také v třídění nápojových kartonů, plechovek a dalších druhů odpadů. Například bioodpad je možné dobře využít v kompostárnách či v bioplynových stanicích. V České republice je nyní více než 150 fungujících kompostáren s nevyužitou roční kapacitou téměř 700 tisíc tun bioodpadu. Většina z nich ale vyžaduje dovybavení novými technologiemi. Pouze čtyři bioplynové stanice využívají biologický odpad z domácností.

Podle nového zákona musí obce od roku 2011 umožnit svým občanům třídit papír, plasty, sklo, kovy, nápojové kartony a biologicky rozložitelný odpad (bioodpad na sídlištích až do roku 2013). Pro třídění kovu a bioodpadu mohou zejména menší obce využívat sběrných dvorů. Úspora za skládkování odpadu by ale měla obce motivovat také k rozmísťování speciálních kontejnerů. MŽP již od roku 2007 podporuje projekty na rozvoj domácího a komunitního kompostování, systémů třídění odpadů, vybavení kompostáren, stavbu bioplynových stanic apod. Z Operačního programu životní prostředí (OPŽP) je doposud dotovalo 3,5 miliardami korun. Další prostředky by měly poskytovat kraje, které se nově budou podílet na příjmech ze skládkovacího poplatku.

Dnešní systém několika typů platby za svoz odpadu je nepřehledný. Zhruba 90 procent obcí účtuje lidem paušální platbu „na hlavu“, bez ohledu na to, kolik odpadu reálně produkují, proto navrhlo zvýšit horní výši poplatku ze současných 500 na 1250 korun ročně. MŽP však přichází s návrhem, aby částka, kterou lidé za odvoz odpadu zaplatí, byla maximálně 1000 korun a aby méně platili ti, kdo třídí. To by obcím mělo při efektivním nakládání s odpady jejich náklady pokrýt, a navíc platbu spravedlivěji rozdělit mezi občany. Platba každého občana musí odpovídat počtu svozů popelnic (pytlů, kontejnerů) od jeho domu a nikdy nesmí přesáhnout 1000 Kč za rok. Lidé tak budou platit za odpad, který skutečně vyprodukovali a svozová firma prokazatelně odvezla.

Tiskové středisko BVV