Byznys s odpady zachraňují auta

Zpracovatelé odpadu se snaží zachránit svůj byznys rozebíráním starých automobilů. Úřady obdržely jen za minulý měsíc desítku žádostí o povolení výstavby či rozšíření kapacit autovrakovišť. Celkem je podle databáze posuzování vlivu na životní prostředí (EIA), jímž musí každý projekt projít, v přípravě téměř dvě stě podobných projektů.

S chystaným zavedením šrotovného to však nemá nic společného. Investoři doufají, že se jim díky vrakovištím podaří zastavit propad zisků z výkupu kovů.

,,Z autovraků je spousta materiálů, které se dají dál prodat. Kromě železa a barevných kovů lze zhodnotit i některé druhy skel a plastů," vysvětluje jednatelka tachovské firmy Pemelog Simona Hrstková. ,,Šrotovné pro nás nebyla inspirace. Hlavním důvodem je snaha udržet pracovní místa," zdůrazňuje.

Za propadem obchodů s výrobním odpadem a sběrnými surovinami stojí hlavně pokles průmyslové produkce a výkupních cen. ,,Pokud klesají dodávky odpadů z továren, nemáme co dělat, a tak se budeme snažit strhnout přísun autovraků na svou stranu," říká jednatel společnosti Břemus Tomáš Bodešínský. V Novém Bydžově plánuje zvýšit kapacitu ze stovky až na patnáct set rozebraných aut ročně.

Nejenže na současném poklesu cen tratí zpracovatelé odpadu, ale drobným dodavatelům se už nevyplatí ani šrot nabízet. ,,Loni jsme dokázali prodat železo za devět korun, letos je prodejní cena kolem tří. Takže je vykupujeme za 1,20 až 2,20 koruny," popisuje Hrstková. Naopak přísun starých aut ani nestíhají některá vrakoviště zvládat. ,,V současné době představují největší zdroj kovů," potvrzuje jednatel firmy Eko-bio Vysočina Miloslav Čech.

Na okraji Moravského Krumlova chce firma Eko-bio postavit závod na likvidaci 2500 autovraků ročně. Dosluhujících aut je teď podle jejího jednatele Miloslava Čecha na tuzemském trhu obrovské množství. ,,V devadesátých letech byl boom dovozu ojetých aut, kterým končí technická. Meziročně se v letech 2007 a 2008 v Jihomoravském kraji počet autovraků zdvojnásobil," zdůraznil Čech.

Firmy na likvidaci vozidel však mohou narazit na nedostatečnou poptávku. Například hutě už kvůli krizi omezily odběr materiálu. V prvním čtvrtletí tuzemské hutní podniky podle asociace Hutnictví železa vyrobily meziročně o 43 procent méně oceli. Také mezi překupníky drahých kovů a dalších surovin je menší zájem. ,,Dřív nás kontaktovali několikrát měsíčně, teď se musíme často sami snažit, abychom získali odběratele," přiznává jeden z likvidátorů.

Sdružení zpracovatelů autovraků by rádo získalo podporu z Bruselu. Vadí mu, že si zpracovatelé nebudou moci ukrojit část z chystaného šrotovného. Podle předsedy sdružení Jana Volejníka ani výrobci a dovozci vozidel na ekologickou likvidaci aut nepřispívají, což je v rozporu s evropskou směrnicí o odpadech, a od majitelů aut zpracovatelé poplatky vybírat nesmějí. Stát přitom začal od nového roku vybírat při první přeregistraci za starší vozy ekologický poplatek až deset tisíc korun, ale ani ten není určen pro vrakoviště. Ročně putuje v Česku k ekologické likvidaci zhruba sedmdesát tisíc vozů. Licenci na zpracování autovraků vlastní 490 firem.

http://www.e15.cz