"Ostrov odpadků" se zvětšuje

U pobřeží Kalifornie plují vyhozené plasty zhruba o rozloze Texasu. Vědci z USA chtějí zjistit, zda se dá toxický odpad z moře recyklovat.

Váží přes tři miliony tun a svou rozlohou se vyrovná státům střední Evropy - největší plovoucí skládka na planetě.

Syntetický "ostrov odpadků" tvořený igelitovými taškami, plastikovými uzávěry, zapalovači a pneumatikami ničí život v Tichém oceánu mezi Kalifornií a Havajskými ostrovy už několik let.

Teď se ho vydali zkoumat vědci, námořníci, novináři a vládní představitelé, kteří minulý týden vypluli ze San Franciska.

Cílem měsíc trvajícího "Projektu Kaisei" je zmapovat tzv. velkou pacifickou odpadkovou skvrnu a dozvědět se o plující směsi vyhozeného plastu víc.

Mary Crowleyová, spoluzakladatelka projektu, vysvětluje, že by se možná nakonec dala tato směs využít.

"Klíčové je zjistit, zda by plast v moři nemohl mít hodnotu pro recyklaci. Mohl by to nakonec být skvělý byznys," řekla Crowleyová listu New York Times.

Odpad, který se v severním Pacifiku nachází, pochází většinou z Kalifornie či z Japonska. Vše, co se na hladinu Pacifiku dostane, zanesou mořské proudy právě k "ostrovu odpadů", do kruhu o průměru zhruba 1600 kilometrů.

Vyhodí-li například Japonec do moře láhev od majonézy, najdou ji ekologové u Havaje asi za rok.

Jak konkrétně plastikový ostrov vypadá, popsal Robert Knox, zástupce ředitele pro výzkum oceánografické Scripps Institution na Kalifornské univerzitě.

"Je trochu zavádějící myslet si, že z paluby lodi nevidíte nic než hory plastu po celém horizontu. Že jde o obrovský ostrov, na který si opravdu můžete stoupnout a procházet se po něm," řekl vědec stanici CNN.

"Nejde jen o kusy plastu, které jsou viditelné okem. Ale o všechny ty malé kousky plastu, které neuvidíte, ale můžete je nabrat a vystopovat ve vzorcích vody," řekl Knox.

Jak horu odpadů zlikvidovat, ale vědci marně přemýšlejí. Plasty jsou přirozeným způsobem téměř nezničitelné. Než se na dně moře rozloží igelitová taška, trvá to až dvacet let.

Slunečním zářením se navíc rozpadají na stále menší kousky, které "nasávají" obrovské množství dalších škodlivých chemikálií.

"Nepochybujeme o tom, že některé předměty pocházejí ještě z padesátých let," řekl dříve stanici CBS ekolog Charles Moore. "Plasty se tehdy vyráběly v obrovském množství."

Kdyby se vědci pokusili "syntetický ostrov" vzniklý u Havajských ostrovů postupně odsát, zničili by zároveň velkou část organismů žijících v moři. Každá čtvereční míle oceánu je podle OSN zároveň místem, kde se nachází téměř 50 tisíc kusů odpadků, z nichž většina ohrožuje živočichy v moři - buď plasty požijí, nebo v nich uvíznou.

Nebezpečí tohoto odpadu tkví i v tom, že se může dostat do potravinového řetězce člověka.

Než se odpadková skvrna z plastů, která je odhadem šestkrát těžší než živočišný plankton v témž místě, zcela rozloží, může uplynout až pět set let.

Co chystají vědci

Kdo se výpravy účastní

Minulý týden vyrazily dvě výzkumné lodě USA na zvláštní expedici: budou zkoumat obrovský ostrov odpadků plující v Pacifiku, velký jako všechny státy střední Evropy dohromady.

Co se bude dít

Výprava potrvá měsíc. V těchto dnech by první posádka už měla dorazit na místo. Její účastníci by měli zjistit, jak "pevnina špíny" ovlivňuje životní prostředí a zda by se nedala recyklovat. Americké daňové poplatníky bude mise stát 1,1 milionu dolarů.

Jak "ostrov" vznikl

Vědci se domnívají, že obří odpadková zóna se navršila během mnoha let, a to z dvaceti procent z předmětů vyhozených ze zaoceánských lodí a z osmdesáti procent pak ze "suchozemského" odpadu z pláží Tichého oceánu. Odhady rozlohy se pohybují od 700 tisíc čtverečních km.

Civilizace odpadků
Odpadky se staly průvodním jevem současné civilizace. Vědci se nyní vydali zkoumat největší plavoucí skládku odpadků na planetě, ležící v Tichém oceánu mezi Havajskými ostrovy a Kalifornií.
foto: Profimedia