Krajská spalovna odpadu v Karviné budí emoce

Ostravsko - Přibude v Karviné další komín, tentokrát od spalovny komunálního odpadu? Jiná cesta není, tvrdí vedení Moravskoslezského kraje. Nesouhlas ekologů a místních lidí, kteří ji ve městě nechtějí, ale sílí.

Velká města v regionu společně s Moravskoslezským krajem plánují, že takzvané integrované centrum využívání komunálních odpadů vznikne v areálu bývalého dolu Barbora v Karviné. Přijde zhruba na pět miliard korun a likvidovat má ročně dvě stě tisíc tun odpadů.

Plán Ostravy, Opavy, Karviné, Havířova, Frýdku-Místku a kraje, které z tohoto důvodu založily společnost KIC Odpady, nebyl až donedávna na dosah. Pustit do jeho výstavby se totiž bez dotace nechtěly. Nyní se jeho realizaci ale pootevřely dveře, ministerstvo životního prostředí umožnilo, aby se projekt mohl ucházet o evropskou dotaci.

"Protože se jedná o velká zařízení s předpokládaným vlivem na životní prostředí, musí se nejprve posoudit jeho vliv na životní prostředí. Pokud bude stanovisko EIA kladné, požádá se o územní rozhodnutí a poté bude možné podat žádost o dotace," potvrdila Jana Krebsová z tiskového oddělení ministerstva. Kritéria výzvy pro nový operační program, kde se bude moci o dotaci zažádat, se nyní tvoří.

Ministerstvu životního prostředí dříve vadilo, že projekt je víceméně jen spalovnou s využitím energie, a nepočítá ještě s dalším předtříděním odpadu. Proč teď ve svém postoji obrátilo a dává spalovnám zelenou? Přestože množství vytříděného odpadu stoupá, bude podle analýzy ministerstva v roce 2020 zbývat stále zhruba jeden milion tun směsného komunálního odpadu, který nebude možné recyklovat. "Za přínosnější a efektivnější proto považujeme tento odpad využít alespoň k výrobě energie než jej dál ukládat na skládky," vysvětlila Krebsová.

V ideálním případě by kraj a města na spalovnu získala zhruba dvě miliardy korun. Na Karvinsku ale sílí protesty. Kvůli obavám ze zhoršení životního prostředí už petici odmítající spalovnu podepsalo přes osmnáct set lidí. Nechtějí, aby v nejšpinavější části republiky přibyl další zdroj znečištění. Proti jsou i zástupci polských obcí z příhraničí a nesouhlasná stanoviska zaslaly na ministerstvo také obce Stonava a Horní Suchá. Mimo jiné se obávají, že velká investice do spalovny několikrát zvýší cenu za likvidaci odpadu, kterou platí obce potažmo jejich obyvatelé.

Technicky bude zařízení podle plánů schopno být v provozu osm tisíc hodin ročně a bude vybaveno dvěma technologickými linkami. Po jejím spuštění do provozu má dojít ke snížení hmotnosti odpadu ukládaného na skládku o sedmdesát procent. Zároveň s využitím tohoto odpadu se má získat teplo ve výši asi 1,136 milionů gigajoulů ročně a elektřina v množství 23 tisíc megawatthodin. Zástupci akcionářů společnosti KIC odpady tvrdí, že spalovna naopak ovzduší uleví. Část tepla, které vyrobí, totiž má nahradit to, které produkuje teplárna soukromé společnosti Dalkia v Karviné. "Jaké záruky, že bude teplárna odstavena, ale máte?" argumentují odpůrci.