Dioxiny vznikají jako produkty nedokonalého spalování průmyslového a komunálního odpadu obsahujícího chlor
Malešická spalovna by v některých zemích fungovat nesměla
M a l e š i c e - Když malešická spalovna loni na podzim zahájila provoz,
nezbylo ekologickým odborníkům nic jiného než konstatovat, že podobné
zařízení by si dovolil uvést v život jen málokterý stát, který nemá péči o životní
prostředí jen na papíře. Bez třetího stupně čištění spalin, který by snižoval na
minimum únik toxických dioxinů, by spalovna nemohla fungovat například ve
Švédsku, Německu a Nizozemsku. To vše hlavní město vědělo, ale přesto se
rozhodlo tak, jak se rozhodlo. I přes protesty ekologů a ekologických aktivistů,
zejména Dětí Země, trvalo na svém a filtr na dioxiny zůstal vizí. Je pravda, že
odpůrcům třetího stupně čištění nahrává do jisté míry fakt, že v republice dosud
není uzákoněn limit pro emise dioxinů, běžný v západních zemích. Pokud země
skutečně směřuje do Evropské unie, bude nutné se přizpůsobit i těmto normám.
Zatímco se státy EU zavázaly, že do roku 2005 sníží společně roční emise
dioxinů na jedenáct gramů, hlavnímu městu nevadí, že jediná linka ve spalovně
v Malešicích, která má celkem linky čtyři, sama vychrlí této karcinogenní látky
čtyři gramy. Odborníci tvrdí, že západoevropskou normu pro emise dioxinů,
která činí 0,1 nanogramu na metr krychlový (nanogram je jedna miliardtina
gramu), překračuje spalovna deseti- až dvacetinásobně. Pracovníci Pražských
služeb to včera ostatně potvrdili tím, že se chlubili, jak se jim za rok podařilo
snížit produkci dioxinů z 1,8 na 1,1 nanogramu. Dioxiny vznikají jako produkty
nedokonalého spalování průmyslového a komunálního odpadu obsahujícího
chlor. Jsou nebezpečné již ve velmi nízkých koncentracích a mají karcinogenní
účinky, působí nepříznivě na imunitní systém a negativně ovlivňují i reprodukční
schopnost mužů. Člověk je získává především z potravy a tekutin, do nichž se
dostávají jak ze vzduchu, tak z vody a půdy. Spalovna se začala stavět
v polovině osmdesátých let a jako vše z té doby šlo o megalomanskou stavbu.
S jejím dokončením, které financovalo město, byly problémy a také kolaudace
proběhla navzdory tomu, že některé části stavby, jako například druhý stupeň
čištění, byly postaveny načerno, tedy bez povolení. Při kolaudaci svého zařízení
si však magistrát dovolil přehlédnout více nedostatků. Pokud jde o chybějící třetí
stupeň čištění spalin, kvůli čemuž včera členové Greenpeace blokovali vjezd
autům s odpady do spalovny, svoji roli sehrálo podcenění vlivu dioxinů na lidské
zdraví. Náměstek primátora Petr Švec, který má na starosti životní prostředí
města, si většinou notoval s Jaroslavem Hyžíkem, členem představenstva
Pražských služeb, jimž spalovna patří. Hyžík jako majitel českošvýcarské firmy
E.I.C., která byla garantem dokončení stavby, tvrdil, že emise dioxinů zdravým
lidem nepůsobí problémy. ?To je chiméra polovzdělanců,? řekl tehdy, když se o
třetím stupni začalo hlasitě hovořit. Švec v roce 1997 konstatoval, že filtr by byl
?více než luxus?. Nikdy neopomněl dodat, že takové zařízení by investici mohlo
prodražit až o půldruhé miliardy. V informaci, kterou Švec předložil letos před
prázdninami členům městského zastupitelstva, však již stojí, že provozovatel
spalovny hledá technické řešení, kterým by v budoucnu technologii čištění
kouřových plynů doplnil. ?Cestou může být nejnákladnější klasický třetí stupeň,?
uvedl Švec.
Autor: JANA ŠPRUNKOVÁ
Source: Mladá fronta Dnes-Praha
Sdílet článek na sociálních sítích