SDĚLENÍ Sekretariátu rozkladové komise

 a o zrušení části III výkladu přijatého výkladovou komisí ministra č. 4/2005, publikovaného ve Věstníku MŽP č. 5/2005

Krajský soud v Hradci Králové ve svém usnesení ze dne 7. 8. 2006, č. j. 21 Co 382/2006-44 (a stejně i v dalším usnesení), rozhodl tak, že "rozhodování o nároku na finanční náhradu za ztížení zemědělského nebo lesního hospodaření podle ustanovení § 58 zákona č. 114/1192 Sb. je v pravomoci občanskoprávních soudů, neboť jde o nárok vyplývající z občanskoprávního vztahu, o němž podle zákona nerozhodují jiné orgány ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 o. s. ř."

Soud dále uvedl, že žádné ustanovení zákona č. 114/1992 Sb. upravující působnost orgánů ochrany přírody nesvěřuje výslovně rozhodování o nárocích podle ustanovení § 58 tohoto zákona do působnosti správních orgánů a že opak nelze dovodit ani z ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb.

Z odůvodnění:

Krajský soud pokládá za správný závěr okresního soudu v tom, že je dána pravomoc soudu k projednání a rozhodnutí věci, neboť jde o nárok vyplývající z občanskoprávního vztahu, o němž podle zákona nerozhodují jiné orgány (§ 7 odst. 1 o. s. ř.). K odůvodnění okresního soudu dodává pouze následující:

Nárok na náhradu újmy podle § 58 zák. č. 114/1992 Sb. je svou povahou soukromoprávního charakteru, neboť vztah mezi účastníky se vyznačuje rovným postavením, nejde o vztah nadřízenosti a podřízenosti, v němž by jedna strana byla oprávněna ukládat druhé straně jednostranně povinnosti a autoritativně rozhodovat o právech a povinnostech vyplývajících z tohoto vztahu. Vztah mezi subjektem, jemuž vznikla újma, a orgánem státní správy podle § 58 cit. zák., nemá znaky veřejnoprávní regulace. Ust. § 58 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ani žádné jiné ustanovení tohoto zákona, zejm. pak ust. § 75 a násl. upravující působnost orgánů ochrany přírody nesvěřuje výslovně rozhodování o nárocích podle § 58 cit. zák. do působnosti správních orgánů (§ 7 odst. 1 o. s. ř.). Nárok na náhradu újmy podle § 58 odst. 2 vzniká - jak již uvedl okresní soud - přímo ze zákona, aniž by k tomu bylo zapotřebí rozhodnutí orgánů státní správy o výši náhrady. Opak nelze dovodit ani z ust. § 90 odst. 1 cit. zák., které vylučuje postup podle obecných předpisů o správním řízení v řízeních tam uvedených. Ze skutečnosti, že mezi těmito řízeními není uvedeno řízení o nárocích podle § 58, nelze dovozovat, že o těchto nárocích má probíhat správní řízení. To, že o nárocích má probíhat správní řízení, nelze dovodit ani z ust. § 58 odst. 3 a 4 cit. zák. upravující postup při uplatnění nároku a z jakých prostředků a který orgán náhradu poskytuje.

S přihlédnutím k právnímu názoru Krajského soudu v Hradci Králové se ruší část III výkladu č. 4/2005, publikovaného ve Věstníku MŽP, ročník 2005, částka 5, s tím, že nadále nebude o poskytnutí finanční náhrady podle ustanovení § 58 zákona č. 114/1992 Sb. rozhodováno ve správním řízení.

V Praze dne 15. ledna 2007

JUDr. Veronika Langrová, Ph.D., v. r.