Novela zákona o odpadech

Jedním z nich je zákon o odpadech, jehož novelu navrhuje vláda. Nová úprava by především měla vyhovět novému evropskému nařízení o přepravě odpadů a některým dalším mezinárodním předpisům

Zákon o odpadech podle důvodové zprávy k návrhu obsahuje v části deváté nazvané Přeshraniční přeprava odpadů ustanovení navazující na přímo aplikovatelný akt komunitárního práva nařízení Rady o dozoru nad přepravou odpadů v rámci Evropských společenství, do něj a z něj a o jejich kontrole. V červnu bylo přijato nařízení Evropského parlamentu a Rady o přepravě odpadů, které ke dni 12. července 2007 nahradilo původní nařízení. Nové nařízení vychází ze stejných principů jako dosavadní úprava s tím, že jednotlivé instituty řeší podrobněji a zpřesňuje podmínky pro jednotlivé administrativní postupy spojené s přepravou odpadů. Vzhledem k tomu, že příslušná ustanovení zákona o odpadech ve stávajícím znění navazují na dosud platné nařízení, je nezbytné část devátou přizpůsobit nové komunitární právní úpravě.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady o perzistentních organických znečišťujících látkách a o změně směrnice 79/117/EHS upravuje podmínky pro nakládání s odpady obsahující některou z látek uvedenou v příloze IV k tomuto nařízení (POP's). Současné znění zákona o odpadech toto a související ustanovení nařízení neadaptuje a povinnosti v nich zakotvené tak nejsou vymahatelné.

Posledním předpisem komunitárního práva, na který reaguje předložená právní úprava, je směrnice o odstraňování polychlorovaných bifenylů a polychlorovaných terfenylů (PCB/PCT), která ukládá členským státům zajistit do konce roku 2010 odstranění použitých PCB a dekontaminaci, popřípadě odstranění zařízení obsahující PCB, a to co nejdříve, nejpozději však rovněž do konce roku 2010.

Nutná adaptace evropských požadavků

Návrh obsahuje změnu zákona o odpadech a o změně některých dalších zákonů, která reaguje na změny komunitární právní úpravy, a to přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o přepravě odpadů, které nahradilo nařízení o dozoru nad přepravou odpadů v rámci Evropských společenství, do něj a z něj a o jejich kontrole. V této souvislosti jsou rovněž upravovány povinnosti související s vnitrostátní přepravou odpadů, které s danou problematikou úzce souvisejí. Tato úprava je nezbytná k zajištění kontroly jakéhokoliv druhu přepravy a snížit tak riziko nelegální přepravy odpadů.

Splníme mezinárodní požadavky

Přijetím navrhovaného zákona naplní Česká republika jak požadavky ve vztahu k právu ES (nařízení č. 1013/2006 a nařízení č. 850/2004), tak ve vztahu k mezinárodním závazkům, které pro ni vyplývají z Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování (sdělení MZV č. 100/1994 Sb.). Vzhledem k tomu, že závazky vyplývající z Basilejské úmluvy byly reflektovány již při přípravě nařízení č. 1013/2006, adaptací posledně jmenovaného nařízení dochází současně i k naplnění požadavků vyplývajících z jmenované úmluvy. Návrh zákona současně zajišťuje plnění závazků vyplývajících ze Stockholmské úmluvy o perzistentních organických znečišťujících látkách (sdělení MZV č. 40/2006 Sb.m.s.).

Finanční dopady lze těžko odhadovat

Novela části deváté zákona o odpadech je adaptací nařízení Evropského parlamentu a Rady o přepravě odpadů, a zpřesňuje povinnosti oznamovatele, příjemce a státních orgánů při přeshraniční přepravě odpadů, jak vysvětluje důvodová zpráva.

Nařízení, jak se uvádí v důvodové zprávě k návrhu, ukládá příslušnému orgánu (MŽP) povinnost zajistit bezpečné uskladnění odpadů, pokud jsou odpady z nedovolené nebo nedokončené přepravy zjištěny na území ČR, až do doby jejich vrácení do země odeslání nebo do jejich využití nebo odstranění, a dále povinnost převzít odpady z nedovolené/nedokončené přepravy zpět do ČR namísto oznamovatele, resp. je využít nebo odstranit namísto oznamovatele/příjemce do 30 dnů (nebo v jiné lhůtě dohodnuté mezi příslušnými orgány) ode dne, kdy se příslušné orgány dovědí o nedovolené přepravě, není-li možné, aby tuto povinnost splnil ve stanovené lhůtě oznamovatel/příjemce. Této povinnosti se nemůže MŽP nijak zprostit, a tedy je třeba, aby byla pro tyto účely vytvořena ve státním rozpočtu dostatečná rezerva. Hlavním důvodem pro vytvoření státní rezervy je nalézt systematické řešení pro financování nelegální přepravy odpadů nepokryté bankovní zárukou. Rezerva tedy není nutně vynaloženým nákladem, nýbrž její čerpání bude závislé na výskytu případů, na které se bude vztahovat plnění ze strany státních orgánů. To lze samozřejmě jen těžko odhadovat.

Zdroj: FINANČNÍ MANAGEMENT