Firmy zřejmě budou platit ekologické škody, návrh posoudí výbory

Sněmovna podpořila další projednávání návrhu zákona, podle kterého by měli původci znečištění platit za škody způsobené na životním prostředí. Komunistická poslankyně Kateřina Konečná sice navrhla vrátit tuto předlohu vládě k dopracování, dolní komora dnes ale její požadavek odmítla. V příštích týdnech se tedy budou návrhem nového zákona zabývat parlamentní výbory a pak o něm sněmovna rozhodne.

Vicepremiér a ministr životního prostředí Martin Bursík (Strana zelených) již dříve uvedl, že norma stejně jako evropská směrnice předpokládá, že po roce 2010 začnou evropské banky nabízet speciální programy pro ekologické pojištění firem. Pro české podniky zákon počítá s povinností pojistit se do začátku roku 2013, uvedl Bursík poté, co předlohu v září přijal kabinet.

Zákon se zpožděním reaguje na požadavky Evropské komise, která už na jaře poslala Česku a dalším státům kvůli chybějící úpravě o ekologických újmách varování. Ministerští úředníci doufají, že ve chvíli, kdy se normou začala zabývat sněmovna, Brusel proti Česku další kroky nepodnikne.

Evropská směrnice byla schválena jako reakce na velké ekologické katastrofy, mezi něž patřilo například znečištění francouzského pobřeží po havárii tankeru Erika v roce 1999. Původci znečištění mají podle ní platit za nápravu škod. Týká se škod na vodních zdrojích, zvířatech i rostlinách, stejně jako velkého znečištění půdy, které způsobí újmy na lidském zdraví.

Kabinet Mirka Topolánka (ODS) návrh poprvé projednával koncem dubna, ministři zemědělství a průmyslu a obchodu měli ale výhrady k formě pojištění proti riziku škod. Nesouhlasili s návrhem, aby podniky dostaly povinnost proti způsobení škod na životním prostředí se pojistit, nikoli pojištění uzavírat pouze dobrovolně. Podle Bursíka je výsledkem dobrý kompromis.

Pokud parlament schválí zákon v podobě navrhované vládou, povinnost pojistit se proti ekologickým škodám budou mít po roce 2013 všechny podniky s některými výjimkami. Finanční zajištění si nebudou muset pořizovat například ti, kteří prokazatelně nemohou způsobit škodu vyšší než 20 milionů korun, nebo ti, kteří vlastní ekologické certifikace.

Podle směrnice budou za všech okolností platit za škody způsobené svými provozy provozovatelé ekologicky riskantních podniků, například těch vypouštějících do vzduchu a do vody těžké kovy, továrny produkující nebezpečné chemikálie, a také skládky či spalovny. Ostatní firmy mají odpovídat v případě, když znečištění způsobí nedbalostí nebo chybou.