Pátek, 29. března 2024

Novela zákona o odpadech aneb žádná velká změna k lepšímu

Pouhé stanovení povinnosti obcím nemůže její naplnění zajistit.
Novela zákona o odpadech aneb žádná velká změna k lepšímu

Po roční odmlce Ministerstvo životního prostředí (MŽP) opět předkládá odborné i laické veřejnosti návrh novelizace zákona o odpadech. Napsat nový zákon není jednoduché a kvalita normy tomu odpovídá. Výchozím problémem je oblast třídění.

Současný hospodářský útlum poznamenal také sektor nakládání s odpady, zejména zpracovatele. Zájem o vytříděné složky komunálního odpadu značně poklesl. Příčinou je hlavně pokles výroby a omezení dovozu druhotných surovin do mimoevropských destinací. Důsledky dopadly nejen na Českou republiku, ale na celou Evropu včetně zemí, které jsou vzorem třídění -- Německo, Rakousko.

Ministerstvem navrhované povinné třídění pěti složek komunálního odpadu (plast, papír, sklo, kov, nápojový kartón) bez zohlednění ekonomických možností obcí a měst, místních podmínek a špatného odbytu vytříděných složek může způsobit vážný zásah do zavedeného systému třídění komunálního odpadu. Tento systém je dlouhodobě budován a díky úsilí měst, obcí, škol, podnikatelů i nevládních organizací se daří mezi obyvateli rozvíjet ekologické smýšlení. Je proto velmi diskutabilní, zda uvedený návrh splní zamýšlený cíl -- zvýšit míru recyklace použitých materiálů. Pouhé stanovení povinnosti obcím nemůže její naplnění zajistit.

Zpracování bioodpadu

Vedle materiálového třídění odpadů má být od roku 2013 či 2014, v závislosti na přijetí zákona, zaveden celoplošně oddělený sběr biologicky rozložitelné složky komunálního odpadu rostlinného původu (větve, tráva, zelené zbytky z kuchyně). Návrh zohledňuje praxi zejména větších měst, kde je sbírán. Problémem jsou vysoké náklady na dodržení kvality vstupní suroviny i výstupního produktu, což téměř znemožňuje jeho odbyt. Krom toho účinnost biohnojiva, ve srovnání s chemickými přípravky, není pro zemědělský sektor dostatečná. Třídění rostlinného odpadu má smysl zejména v sídlech s převahou zástavby rodinných domků se zahradami, sběr bioodpadu v sídlištích vykazuje nízkou kvalitu a pro další využití je nutné jej předem upravovat procesem hygienizace.

Oddělený sběr bioodpadů do nádob vede k výraznému nárůstu celkových nákladů na odpadové hospodářství obce, a to i při využití dotací. Jen uvažované vstupní investice na zavedení systému by všechny obce stálo minimálně 2 mld. Kč. Provozní náklady jsou obdobné jako u sběru směsného komunálního odpadu. Sběr bioodpadů tedy nepovede ke snížení celkových nákladů v obcích, jak uvádí důvodová zpráva.

Třídění bioodpadu neřeší ani problém ČR s ohledem na plnění jeho závazků vůči Evropské unii. Díky systému třídění se bioodpad zaeviduje v odpadovém hospodářství obce a paradoxně tak vzroste jeho podíl v komunálním odpadu. Krom toho návrh zákona neobsahuje systémový způsob nakládání s bioodpadem. Ministerstvem podporovaná mechanicko-biologická úprava není řešením, neboť konečné využití bioodpadu je především v energetice.

Splní obec svou povinnost?

Z návrhu není zřejmé, jak a kdy vlastně obec splní svou povinnost zavedení odděleného sběru některých složek komunálního odpadu (třídění). Systém je odvislý od mnoha faktorů -- např. geografická poloha obce, hustota a struktura zástavby, velikost území, smluvní vztahy s partnery (svozové společnosti, zpracovatelé), finanční možnosti i vůle občanů třídit.

Explicitně stanovená povinnost obcím nemusí být zákonem uvedena, neboť jako každý jiný původce odpadů, i obce mají v současnosti povinnost odpad třídit způsobem stanoveným v zákoně a v souladu s prováděcí vyhláškou. Návrh se však vztahuje pouze na obce, ale podle evidence pochází cca 30 % všech produkovaných komunálních odpadů od ostatních původců.

Ostatní původci jsou povinni rovněž odpady odděleně třídit, nicméně v praxi tato povinnost není plněna, zejména ze strany živnostníků. V návrhu zákona by pojem komunální odpad měl zahrnovat odpad pocházející od občanů i od živnostníků, je-li podobný komunálnímu. V obojím případě za úplatu.

Třídění v současnosti

Dosud fungující oddělený sběr využitelných složek komunálního odpadu zabezpečuje, ve spolupráci se společností EKO-KOM, a. s., cca 83 % obcí (96 % obyvatel). Jde o sběr tří základních komodit -- papíru, plastů a skla. Tříkomoditní sběr není zaveden většinou v malých obcích do 500 obyvatel. Zavedení nové povinnosti zvýší náklady na odpadové hospodářství zejména v malých obcích, které nich jsou i tak nejvyšší ze všech velikostních skupin obcí. Z hlediska zvýšení separace komunálních odpadů nebude mít tato povinnost žádný významný efekt, protože se jedná o cca 400 tisíc obyvatel, kteří nemají možnost třídit všechny tři základní komodity. Jejich zapojením (s vysokými a neefektivními náklady) by se celkové množství vytříděných odpadů zvýšilo o cca 2 % využitelných odpadů.

Pro dokreslení -- zavedení plošného sběru nápojových kartónů je naprosto neopodstatněné, jelikož jejich množství na trhu je pouhých 18 tis. tun oproti téměř 200 tis. tun plastových obalů. Vzhledem k takovému zanedbatelnému objemu je celoplošné zavádění samostatných nádob pro sběr nápojových kartónů neúměrně drahé (určitý efekt mohou mít ve velkých městech). Nápojový karton se sbírá v současné době v cca 59 % obcí (cca 78 % obyvatel). Povinným zavedením sběru by se toto množství zvýšilo o cca 540 t, tj. 0,1 % z celkového množství vytříděných odpadů.

Náklady v odpadovém hospodářství

A. Třídění a energetické využití (spalování)

Průměrná cena za vytřídění jedné tuny suroviny z využitelných složek komunálního odpadu je v současnosti cca zhruba 3500 Kč/t. Bude-li k tomu zavedeno třídění biologicky rozložitelného komunálního odpadu, náklady na provozování systému vzrostou na cca 5000 Kč/t. Tyto náklady jsou výrazně nad úrovní cen za odstraňování komunálního odpadu pomocí skládkování (cca 1200–1500 Kč/t) nebo spalování (cca 1500–2000 Kč/t). Navíc nebude do systému nakládání s bioodpady přispívat žádná povinná osoba (výrobce nebo distributor) jako je tomu v případě obalových odpadů, které ze zákona o obalech financují jejich výrobci.

Návrh předpokládá navyšování poplatků za skládkování, což negativně ovlivní zejména rozpočty měst a obcí. Poplatek je stanoven progresivně z 200 Kč až na 800 Kč, přičemž v zákoně bude stanoven jednosložkový "státní" poplatek za skládkování, který je z 50 % příjmem SFŽP a z 50 % kraje. Vedle toho podle novely zákona o místních poplatcích dá obci se skládkou na svém území možnost stanovit místní poplatek za ukládání odpadů na skládku ve výši až 500 Kč pro ostatní odpad a 1700 Kč pro nebezpečný odpad. Tuto výši mají obce se skládkou přiznánu dle zákona o odpadech v současnosti. Předkladatel sám v důvodové zprávě uvádí, "že velmi pravděpodobně bude v této výši stanoven i navrhovaný místní poplatek u všech dotčených obcí". Návrh zákona ovšem neobsahuje osvobození od skládkovného nejen pro technologické materiály na zabezpečení skládky, ale neosvobozuje ani obce se skládkou od placení "státního" skládkovného (důvodem je, že poplatek nyní neplatí původce, ale provozovatel zařízení, což není vždy obec se skládkou na svém území). Pro místní poplatek -- skládkovné si samozřejmě může obec se skládkou stanovit osvobození v souladu se zákonem o místních poplatcích.

B. Poplatky od občanů

Návrh zákona ruší stávající tři způsoby zpoplatnění občanů za služby v odpadovém hospodářství zajišťované obcemi, ačkoliv v praxi nejsou shledávány žádné významnější problémy na tomto úseku. Deklarovaným cílem nové právní úpravy má být "spravedlivější" poplatek s významnou variabilní složkou, založený na skutečné produkci směsných komunálních odpadů jednotlivých poplatníků. České odpadové hospodářství si v minulosti již poplatkem "za množství" prošlo a důsledkem byl značný výskyt "černých" skládek.

Zavedené platby od občanů za odpady se osvědčily a není důvod je měnit. Místní poplatek je zaveden v 80 % obcí, v 19 % obcí je potom zvláštní poplatek dle zákona o odpadech, zbylé obce využívají smluvní úhrady nebo nemají poplatek (např. Teplice, Nová Paka). Motivace občanů ke třídění vychází ze společenského trendu a je to ve většině případů jediná činnost, kterou jsou ochotni vykonávat pro životní prostředí.

Nevýhodou místního poplatku je jeho nízká maximální hranice (500 Kč), která již několik let vůbec neodpovídá skutečným nákladům na odpadové hospodářství obcí. Poplatek nebyl totiž od doby svého zavedení valorizován. Návrh Ministerstva financí až 1250 Kč předložený vládě na počátku března 2009 dával možnost zastupitelstvům obcí poplatek navýšit s ohledem na skutečné náklady, nikoliv paušálně stanovit. Bohužel, byl odmítnut s odkazem na nový poplatek 1000 Kč, navržený MŽP, ačkoliv nezabezpečí spravedlnost. 60–70 % obyvatelstva žije v bytových domech a žádný systém nezohlední jejich množství produkovaného odpadu.

Závěrem

Zákon obsahuje i další nedostatky ve vztahu k odpadovému hospodářství obcí. Neřeší mnoho stávajících problémů, ať jde o pojmosloví, provázanost s novou evropskou směrnicí o odpadech, aktualizaci Plánu odpadového hospodářství a zapojení obcí atd. Je však předložen veřejnosti a je třeba s ním pracovat. Otázkou zůstává, zda se opět nedostáváme trochu do bludného kruhu. Stávající vláda pravděpodobně bude obměněna, a to i na postu ministra životního prostředí, vedle toho máme závazek novou směrnici o odpadech přijmout do našeho právního řádu až do 12. prosince 2010 a od poslední diskuze v minulém roce k zásadní shodě zájmů obcí s MŽP zatím nedošlo.

Je možné jen doufat, že doba po nástupu nové vládní garnitury vnese i vítr do přístupu Ministerstva životního prostředí a některé dosud jím preferované "zelené ekotendence" budou přehodnoceny. Odpadové hospodářství je komplex navazujících činností, nikoliv ideologie přenesená bez racionální diskuse z papíru do praxe.

Mgr. Pavel Drahovzal, legislativně-právní oddělení Svazu měst a obcí ČR

Zdroj: Deník veřejné správy - http://denik.obce.cz

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů