Společnosti v okovech

Jak vážně myslí politici boj s hospodářskou kriminalitou? To za pár měsíců otestuje zákon o trestní odpovědnoti firem. Po letech sporů ministerstvo spravedlnosti připravuje normu, podle níž by šlo provinilou firmu zrušit, zakázat jí podnikání nebo jí podle návrhu, s nímž je Ekonom obeznámen, vyměřit pokutu do výše 730 milionů korun.

Šlo by o zásadní průlom. Zatím za firemní prohřešky nesou odpovědnost jen managementy, nikoliv samotné podniky.

Odpůrci změny v tom ovšem vidí pokus o kriminalizaci podnikání a varují, že stát dostane nový nástroj na šikanování byznysu. Zároveň však zákon vyvolává velký zájem. Kromě úřednické vlády se k němu před volbami hlásí lidovci a sociální demokraté. Proti stojí naopak ODS a také mocný Svaz průmyslu a dopravy České republiky.

Fischerovo dědictví

Předvolební sliby se ale rychle zapomínají. Důležité proto je, že nový zákon od konce loňského roku připravuje apolitické ministerstvo spravedlnosti.

>>Návrh je hotov, právě ho posíláme legislativní radě vlády,<< řekla Ekonomu ministryně Daniela Kovářová.

Úřad postupuje přesně podle zadání premiéra Jana Fischera. Ten chce návrh předat jako politické dědictví příštímu kabinetu a poslancům, kteří vzejdou z voleb do sněmovny.

O co přesně jde? Pokud norma získá mezi politiky podporu, pak by za delikty hospodářského charakteru, mezi něž patří třeba závažné poškozování životního prostředí nebo za zapojení do organizovaného zločinu nenesli odpovědnost jen jednotlivci, ale i firmy. A to zejména tehdy, pokud pachatel jednoznačně jednal v jejich zájmu.

Bič na podvodníky

>>Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob bychom uvítali,<< prohlašuje Petr Havelka, ředitel odpadového hospodářství České inspekce životního prostředí.

Norma by mu výrazně usnadnila život. Když úřad například před více než dvěma lety uložil firmě Natur odpady pětimilionovou pokutu za nakládání s nebezpečnými odpady, nakonec ostrouhal.

Společnost si sankci vysloužila za navezení tří tisíc tun nebezpečných látek do obce Sedlnice, tedy na místo, kde vůbec neměly co dělat. Celníci, kteří peníze vymáhají, však nedostali ani pověstný pětník. Firma na základě valné hromady sama sebe zrušila a s ohledem na platnou legislativu nebyl nikdo potrestán.

>>Nejde o nic ojedinělého, podobných případů máme více (viz box Na koho je právo krátké). Kolem nebezpečných odpadů se točí stovky milionů korun a ohromné zisky lákají riskovat a porušovat zákony. Rozdáme vysoké pokuty, ale správní řízení trvá řadu měsíců a firmy mají dostatek času, aby vyvedly majetek jinam nebo úplně zmizely. Vyhlásí na sebe třeba konkurs a už nemáme šanci,<< vysvětluje Havelka.

Ani trestní odpovědnost není samospaspasitelná, zjednodušila by ale přinejmenším vymáhání pokut. A současně by šlo o zřetelnou výstrahu pro další podobné výtečníky.

Na koho je právo krátké

AM servis, s. r. o.
Pražská společnost nezaplatila pokutu ve výši 2,7 milionu korun za to, že do Milovic v listopadu a prosinci roku 2005 dovezla z Německa nebezpečné odpady. A to do objektu, které k nakládání s odpady nebyly určeny. Nyní je v likvidaci.

BAU-24, s. r. o.
Firma z Prahy dostala desetimilionovou pokutu, především za uložení nebezpečného odpadu v kravíně v Libčevsi. Stát ale nedostal ani korunu. Podle šetření České inspekce životního prostředí přestala fungovat a byl z ní zřejmě vyveden majetek. Nikdo nebyl potrestán.

Aston, s. r. o.
Za nepovolené nakládání s odpady v Blatné dostala táborská firma pokutu ve výši 5,15 milionu korun.
V takové výši ji potvrdilo odvolací řízení. Státu se nepodařilo nic vymoci, protože se ze společnosti mezitím ztratil veškerý majetek.

Zdroj: Česká inspekce životního prostředí

Kráceno