Životodárná voda může být i z kohoutku

Voda tvoří takřka 80 % lidského těla. Bez ní bychom během několika málo dní zahynuli, proto musíme tekutiny pravidelně doplňovat.

Zdravý dospělý člověk běžného vzrůstu a hmotnosti by měl denně vypít 2 až 3 litry tekutin," konstatuje MUDr. Zdeněk Novotný, primář Společného interního příjmu Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a I. lékařské fakulty v Praze. Potřeba tekutin roste při tělesné námaze a vyšší teplotě okolí, a to nejen v létě, ale také v přetopených místnostech, horkých provozech i po pobytu v sauně. Stejně vzrůstá potřeba tekutin při onemocněních, která doprovázejí horečky.

Dospělý zdravý člověk je schopen uhradit denní příjem tekutin na základě pocitu žízně. S přibývajícím věkem obvykle tento pocit klesá, proto je u seniorů nutné věnovat dodržování pitného režimu větší aktivní pozornost. Starší člověk by proto měl pít i tehdy, když sám o sobě nemá pocit žízně. Stejně tak těhotné ženy by měly přijímat dostatek tekutin, byť mnohdy mají rovněž snížený pocit žízně. "Dítě není "zmenšený dospělý", podíl vody v jeho organismu je vyšší než u dospělého a s věkem postupně klesá," upozorňuje odborník. Malé děti často nemají potřebu pít tak často, proto je dobré příjem tekutin více hlídat.

Nebezpečí dehydratace

Důsledkem nedostatečného příjmu tekutin nebo jejich zvýšeného výdeje je dehydratace. Ta se projevuje tehdy, když se ztráta vody rovná zhruba 1,5 až 2 % tělesné hmotnosti. "Mezi projevy mírné dehydratace patří kromě žízně zejména snížení pozornosti, pokles psychické a fyzické výkonnosti, pocit slabosti a bolesti hlavy," popisuje příznaky doktor Novotný. Když se ztráta tekutin dostane k 5 % hmotnosti, hrozí křeče, přehřátí organismu, tzn. horečka ze žízně, a dokonce selhání organismu.

Mírný, ale dlouhodobý nedostatek tekutin vede ke snížení výkonnosti, bolestem hlavy, ale také k zvýšené tvorbě kaménků ve slinných žlázách a ledvinách. Zvyšuje se také riziko infekce v močových cestách a zhoršuje činnost ledvin, což může vést až k jejich selhání. Často se u dehydratovaných lidí objevuje nebo zhoršuje zácpa.

Mnoho lidí si myslí, že do celkového příjmu tekutin lze započítat také jídlo obsahující vodu. "Voda obsažená v běžném množství stravy se do vlastního pitného režimu nezapočítává," vysvětluje lékař. Pouze výrazně vyšší konzumaci vodnaté zeleniny, jako jsou například rajčata nebo okurky, lze do pitného režimu započíst. U ovoce je nutné počítat s jeho kalorickou hodnotou podobně jako u mléka. Další problematickou skupinou jsou polévky. Ty jsou často příliš slané a tuto sůl je nutné z organismu opět vyloučit. Taková polévka ve velkém množství není vhodná a do pitného režimu se nezapočítává.

Kávu raději ne, čaj s rozmyslem

Základní tekutinou pitného režimu je voda, nejlépe kvalitní pramenitá nebo z vodovodu. Ta sice není ve zcela přírodní podobě, ale je ošetřena tak, aby byla zdravotně nezávadná. Stejně tak je vhodné pít balenou vodu, ale bez kysličníku uhličitého, tedy neperlivou. Vody sycené kysličníkem uhličitým, perlivé, by měly být také požívány jen jako doplňkové tekutiny. Z balených minerálních vod jsou vhodné jen slabě mineralizované. Minerální vody se střední nebo vyšší mineralizací by měly u zdravých jedinců tvořit maximálně 25 % z celkového množství přijímaných tekutin. Současně není vhodné pít jen jeden druh minerální vody, ale střídat je. "Pro dospělé jedince může být zpestřením nealkoholické pivo v množství 0,5 až 1 l denně, které obsahuje vitaminy skupiny B, ale i v něm je nízké množství alkoholu obsaženo," dodává lékař.

Vhodné ke každodennímu popíjení jsou ovocné, bylinné a zelené čaje. "Čaj obsahuje řadu účinných a zdraví prospěšných látek. Jedná se především o kofein, třísloviny, polyfenoly, antioxidanty, fluoridy, katechiny, taniny, éterické oleje, vitaminy A, C, E, minerální látky zinek a selen. Zelený čaj dále obsahuje vitaminy skupiny B (B1, B2), P, K a z minerálních látek železo a fosfor," vysvětluje Mgr. Michaela Kalkušová, DiS., nutriční terapeutka. Podle ní působí čaj jako vhodný termoregulátor, v zimě zahřívá a v horku osvěží. Celkově čaj může tvořit až jeden litr denního příjmu tekutin. Výjimku tvoří černé čaje, ty by se měly pít s rozmyslem a spíše jako doplněk pitného režimu.

Přírodní ovocné a zeleninové šťávy pomáhají tělu doplňovat vlákninu a některé vitaminy, proto jsou jako doplňkové tekutiny vhodné. Důležité je však vybírat si kvalitní výrobky, nejlépe 100% džusy, které nesmějí být doslazovány a uměle konzervovány. "Džusy jsou velmi dobrým zdrojem vitaminů, například čtvrt litru 100% pomerančového, grapefruitového nebo rybízového džusu pokryje celodenní dávku vitaminu C dospělého člověka," říká Lucie Růžičková, nutriční terapeutka. Podle ní se není třeba obávat balených džusů, obsah vitaminů je prakticky stejný jako u čerstvých, tzn. fresh. Problematická je však podle ní konzumace "ovocných nápojů", u kterých je obsah ovoce spíše symbolický a je nahrazen velkým množstvím cukru a umělých ochucovadel.

Vyloženě nevhodné je popíjení kávy ve velkém množství, protože káva je močopudná, a tak dehydratuje organismus. Proto by měla být podávána vždy se sklenicí vody. "Řada nápojů, přestože jsou hojně popíjeny, není vhodná. Mezi ně patří zejména sladké a kolové limonády, ty navíc obsahují kofein, který působí močopudně," dodává doktor Novotný. Stejný účinek má také alkohol. Ten by se měl konzumovat pouze symbolicky.