Dvakrát tvrdší voda lidem v Hlinsku vadí
Hlinsko - Obyvatele Hlinska rozčiluje voda, která pochází z jiného zdroje než z Hamerské přehrady. Ta město zásobovala až do léta. Úpravna vody v Hamrech už ale na měnící se vodu v nádrži nestačí a vyžaduje stamilionovou rekonstrukci.
Vodovody a kanalizace Chrudim proto rozhodly, že budou Hlinsko zásobovat vodou z Podmoklan na Havlíčkobrodsku. Ta je ovšem podzemní, a tedy mnohem tvrdší než voda z Hamrů.
„Když si uvaříme čaj, vypadá to, jako by na něm plaval olej. Je to až odporné. Bílý povlak máme na konvicích a bojíme se, že nám zničí i pračky,“ říká Danuše Kadeřábková, která bydlí v bytovce na sídlišti v Hlinsku. Tady lidé pociťují tvrdou vodu z Podlmoklan zřejmě nejvíce.
„A když nalijete vodu do sklenice, máte na dně bílý prášek. Zlatá nádrž Hamry. Nevím, proč nám tohle museli udělat,“ dodává Zdeňka Tláskalová.
Starostka Hlinska Magda Křivanová obyvatele uklidňuje, že voda je v pořádku.
„Nejsme na to zvyklí, opticky se nám to nelíbí, ale nemusíme se bát vodu pít. Voda je tvrdší, ale rozhodně není závadná,“ říká Křivanová.
Představenstvo chrudimských Vodovodů a kanalizací odsouhlasilo, že současný způsob zásobování Hlinska zkušebně ponechá až do března příštího roku. Pakmá vyhodnotit, jakým způsobem bude řešit situaci dál.
Podle ředitele VAKu Josefa Hrada by ale bylo nejlepší současný stav zachovat.
„Současná voda je ve většině parametrů naopak lepší než voda z Hamrů. Samozřejmě je dvakrát pevnější, ale její tvrdost je na spodní hranici doporučované zdravotními předpisy. Voda z Hamrů byla naopak měkká a musela se upravovat osmi až deseti druhy chemikálií,“ říká Hrad.
Město spolu s provozovateli vodovodů zavedlo systém každodenních kontrol vody v hlineckém vodovodu. A to proto, že kromě problémů s tvrdostí vody lidé zažili i další potíže. Některým tekla z kohoutků chvílemi voda úplně kalná.
„Bohužel je to pravda. Nezpůsobila to ale voda z nového zdroje, ale provozní problémy: prasklo potrubí nebo se při použití hydrantu uvolnily z potrubí nečistoty,“ říká Hrad.
Hlinsko si chce ponechat možnost k vodě z Hamrů se vrátit. Proto město požádalo kraj, aby zde zachovával nejpřísnější stupeň ochrany vodního pásma a do krajského programu rozvoje vodovodů a kanalizací navrhlo rekonstrukci úpravny v Hamrech. Investice by přišla na sto milionů korun. Podle Hrada je ale zbytečná. „Rekonstrukce Hamrů je z našeho pohledu v tuto chvíli absolutně nepotřebná,“ uvedl Hrad.
Problémy s vodou zažil před rokem Heřmanův Městec. V jednom ze dvou zdrojů zdejší vody se objevil nebezpečný pesticid atrazin. Zřejmě pocházel ze zemědělské výroby. „Kontaminovaný vrt jsme okamžitě zavřeli a teď bereme vodu z nového zdroje,“ vysvětluje starosta Heřmanova Městce Aleš Jiroutek. Napojení na další zdroj vody tady právě řeší chrudimský VAK. V Heřmanově Městci budou mít také chrudimskou vodu.
„Do konce zprovozníme úplně nový řad. Postavíme ho nákladem zhruba padesáti milionů korun,“ dodává Hrad.