Jinečtí si už sami provozují vodovodní hospodářství
Jince - Společnosti 1. SčV skončila smlouva a městys Jince se rozhodl za pochodu provozovat vodohospodářskou činnost. Prý ušetří za rok možná až půl milionu korun.
Už třetí měsíc se o svůj vodohospodářský majetek stará městys Jince. Ke konci března totiž vypršela desetiletá provozovatelská smlouva na vodohospodářský majetek, na jejímž základě poskytovala Jincům tyto služby společnost 1. SčV.
„Provozovat vodovod a kanalizaci jsme se rozhodli z toho důvodu, abychom nemuseli navyšovat vodné a stočné. Ušetřené peníze použijeme na dofinancování rekonstrukce čistírny odpadních vod a další rozšiřování vodovodu a kanalizace,“ odůvodnil rozhodnutí starosta Jinců Josef Hála. Radní přepokládají, že ročně takto ušetří zhruba od 300 tisíc do půl milionu korun.
Starosta přiznává, že se městys pustil do zcela neznámé věci. „Zpočátku to bylo tak trochu s porodními bolestmi, ale učíme se. Už jsme například řešili poruchy čerpadel. Celý vodohospodářský systém chceme dát postupně do pořádku, aby vyhovoval nám i odběratelům,“ dodal Hála. Jinečtí tak chtějí časem opatřit vodovodní řad měřiči průtoků, aby se včas přišlo na to, kde je jaká porucha a nebyly tak velké ztráty.
Vodu totiž přebírá obecní vodovod od armády ze zdrojů na území Vojenského újezdu Brdy. Za litr odebrané vody platí městys 17 korun. Odběratelé vody z jineckého vodovodu pak platí 19,20 Kč stočné a 33,90 Kč vodné. „Pro odběratele to možná přinese nějaké problémy, co se týče změny plateb za vodu, ale postupně chceme srovnat ceny vodného a stočného, které by odpovídaly reálným nákladům,“ připomněl další záměry obce starosta Josef Hála.
Podle společnosti 1. SčV je v regionu záměr Jineckých spíše ojedinělým jevem. „Vodohospodářský majetek Městyse Jince provozovala naše společnost na základě provozovatelské smlouvy, která byla podepsána 1. dubna 1999 s platností do 31. března 2009. Po vypršení platnosti smlouvy se městys rozhodl provozovat majetek sám a na požadované služby vypsal výběrové řízení. Výběrové řízení naše společnost vyhrála a poskytuje od dubna městysi služby formou servisní smlouvy,“ uvedla Kristina Blaszczyková, asistentka generálního ředitele 1. SvČ s tím, že tento případ je v našem regionu skutečně výjimečný. „Naopak se na nás obce obracejí s žádostmi o provozování, jelikož není v jejich silách zajistit a dodržet podmínky dané současnou legislativou,“ doplnila Blaszczyková.
Jinečtí si přesto slibují, že provozování vodovodu je takto pro ně výhodnější. „Budeme renovovat čistírnu a potřebujeme na to 49 milionů korun. Dostali jsme 37 milionů ze Státního fondu životního prostředí a 12 milionů korun tvoří podíl městyse,“ připomněl Josef Hála.
Jinečtí také zvažovali, že by nemuseli odebírat vodu od armády a nechali si udělat vrty. Jenomže v tom je problém. Pozemky, kde by byly dostačující zdroje pitné vody, nejsou obecní.
„Stát těžko bude dotovat obecní vodovod na cizím pozemku. Dále bychom museli vybudovat úpravnu vody, a to jsou další náklady,“ popsal situaci starosta.
Jednou z mála obcí na Příbramsku, která si sama provozuje vodohospodářský majetek je Rožmitál. „Je pravda, že jsme jeden čas přehodnocovali, jak by to vypadalo, kdybychom provozování nasmlouvali s nějakou firmou. Dospěli jsme k závěru, že není nad to, mít to ve vlastních rukou. Za rok máme zhruba příjem 6,1 milionu korun a výdaje ve výši přibližně 4,5 milionu korun,“ upřesnil starosta Josef Vondrášek. Valnou část rozdílu tvoří ale podle starosty odpisy.