Pátek, 29. března 2024

Když se tři hádají, voda je kalná

Schody se mají zametat odshora a řeky čistit od pramene...
Když se tři hádají, voda je kalná
V praxi to bývá zhusta naopak. Pak se divme, že naše přehradní jezera zamořily sinice. Napůl vypuštěnou Brněnskou přehradu provápnila práškovací letadla a teď křižují hladinu dva čluny, které zbylou vodu čeří a provzdušňují. Asanační akce s názvem Čistá Svratka je po létech odkladů konečně tady. Voda tu byla každoročně tak zamořená sinicemi, že v přehradních vodách hygienici pravidelně zakazovali koupání. Silné nánosy bahna jim dělaly stejně dobře jako mrkvičce záhon prohnojený biomasou. Padesát kilometrů proti proudu je další přehrada, a ta je sinicemi ještě zamořenější než ta Brněnská. Jmenuje se Vír a s Brnem už má společné jen to, že slouží k přípravě pitné vody pro jeho obyvatele a několik dalších měst. Proto zůstala na okraji zájmu. Vodárenské nádrže se však projekt Čistá Svratka dotkne pouze částečně, takže výrazné zlepšení kvality nepřinese. Kde je zakopaný pes? Administrativně správní hranice mezi kraji jsou tak silnou bariérou, jako by to byla železná opona. Vodu z Víru pijí Jihomoravané, ale nádrž leží na území Vysočiny. Další toky, které Vír napájejí, v některých případech dosáhnou až do Pardubického kraje. Pokud má být voda v pitném zdroji čistá, musí mít péče nadregionální charakter. Pro představu, jak taková společná vůle funguje v praxi, nechť poslouží malá ukázka. Uvidíte princip „ať si s tím poradí sami, máme svých starostí dost".

 

Jako horký brambor

„Vodárenská nádrž Vír patří do kraje Vysočina. Tam se ptejte, jaká opatření pro lepší kvalitu její vody připravují," myje si ruce Andrea Dáňová z odboru životního prostředí Jihomoravského krajského úřadu v Brně. Co na to vedoucí odboru vodního hospodářství na Krajském úřadě Vysočina v Jihlavě Jaroslav Mikyna? Také si myje ruce:„My s tím nemáme nic společného. Takové opatření by muselo navrhnout Povodí Moravy, které má vodu v nádržích ve správě. Ale nevím o tom, že by takový projekt chystali." Mikyna nepopírá Podíl na znečištění Víru, ale kraj má i jiné starosti. Třeba jak vyčistit přítoky nádrže Švihov, která slouží k přípravě pitné vody pro Prahu. Dát všechny vody do pořádku je běh na dlouhou trať. „V kraji Vysočina máme celkem 704 obcí, na kanalizaci a čističku jich je zatím napojeno 170," poznamenává smutně. Povodí Moravy rozhodně popírá, že by snad v koordinaci krajské spolupráce něco zanedbalo. Ředitel pro správu povodí Antonín Tůma tvrdí, že návrhy rozvojových plánů jsou hotové a - máte štěstí - právě v těchto dnech putují na stůl hejtmanům. Na vyjádření mají čas do konce roku. Plány obsahují harmonogram výstavby čističek i revize ochranných pásem vod.

 

Každá škodí jinak

Sinicím na přehradě Vír jsou plány jedno, bezstarostně kvetou. Blahoslav Maršálek z Centra pro výzkum sinic a jejich toxicity je z nečinnosti úředníků zoufalý: „Znečištění Víru je veřejným tajemstvím. Už čtyři roky pořádáme odborné konference, abychom upozornili na alarmující stav, ale nic se nezměnilo. Naší chybou je, že odborné věci nedokážeme srozumitelně vysvětlit." Maršálek postrádá zejména častější monitoring chlorofylu. Povodí Moravy odebírá vzorky jednou měsíčně, to je málo. Za tu dobu se ve vodě vystřídají dvě generace sinic, a každá škodí jinak. Sinice vylučují toxické látky, které vyvolávají ekzémy nebo dokonce astmatické stavy. „Děti a senioři jsou zvláště citliví," vysvětluje Maršálek. Zle je i těm, kdo ve vodě bydlí. Třeba býložravým rybám, které při pastvě nedokážou toxiny ze sinic vyplivnou. Nedivte se, že jsou otrávené. A hynou.

 

Projde nebo neprojde?

Ředitel sekce pro vodárenství Brněnských vodovodů a kanalizací Ladislav Haška statečně přiznal, že bere vodu z Víru pro Brno, i když vypadá kvůli koncentraci chlorofylu jako silně znečištěná.  Jenže chlorofyl se měří na hladině, zatímco vodárna čerpá až z větší hloubky, a pak to pro jistotu ještě naředí. „Surovou vodu filtrujeme, chlorujeme a ozónujeme. Vodu z Víru navíc mícháme s podstatně kvalitnějším podzemním zdrojem Březová. Do kohoutku s pitnou vodou se chlorofyl nedostane," ujišťuje Haška. Aspoň, že tak. Přední odborník na sinice Blahoslav Maršálek si však není jistý, je tahle odzeleněná voda opravdu k pití. Norma vodárnám ukládá sledovat pouze jediný toxin, konkrétně mikrocystin, a ten je shodou okolností zrovna od toho druhu sinic, které se ve Víru nevyskytují. Jiné druhy sinic, které v nádrži žijí, produkují jiné toxiny, ale ty se nesledují. Petr Hlavínek z Ústavu vodního hospodářství obcí v Brně navíc varuje, že nejmenší sinice mají tak zanedbatelný rozměr, že projdou všemi filtry. A když se na jejich zbytky naváže chlór, který se používá při vodárenských úpravách, vznikají organické látky s karcinogenními účinky.

 

Celý článek od Alice Olbrichová si můžete přečíst na serveru Literárky v síti - http://www.literarky.cz zde:

http://www.literarky.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=1247:kdy-se-ti-hadaji-voda-je-kalna&catid=91:ivotni-prostedi&Itemid=150

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů