Za vysokými dluhy obce stojí ekologičtí aktivisté

PRAMENY - Obec Prameny na Chebsku zřejmě bude řídit ministerstvo vnitra.

V obci se nenašel žádný zájemce, jenž by v mimořádných volbách kandidoval do zastupitelstva. Předchozí vedení obce se před časem rozpadlo. Server iDnes napsal, že v ČR by šlo o první případ od roku 1989, kdy ministerstvo bude muset převzít řízení obce. Obec má zablokovaný majetek kvůli třicetimilionovému dluhu, který vznikl přípravou nakonec nerealizovaného projektu stáčírny minerálních vod.

Z projektu sešlo kvůli protestům ekologických organizací. Začali protestovat ochranáři i občanská sdružení. A stavbu zablokovali. A žádný investor nebude držet 400 milionů a čekat, až se tahanice vyřeší, uvedl podle iDnes dosavadní starosta Pramenů Václav Brenner (SNK). Podle dostupných informací se ekologům zřejmě nezamlouvalo, že stáčírna minerálky přinese hustý kamionový provoz. Své sehrálo asi i to, že do Pramenů vedou jen relativně úzké silnice, pro kamionový provoz nevhodné.

Zajímavé je, že podobné aktivity, pokud to tedy bylo od ekologických aktivistů, nevytvářeli vůči Kyselce, kde je také obrovský kamionový provoz, který také poškozuje tamní silnice, reagoval na tyto informace poslanec Pavel Hojda (KSČM). Narážel tím na situaci v obci Kyselka na Karlovarsku, kde má stáčírnu minerálky firma Mattoni. Rovněž zde jezdí denně desítky kamionů po úzkých silnicích. Na rozdíl od Pramenů sem ale vede železniční vlečka, která byla do roku 1989 hojně využívána. Zahraničnímu majiteli stáčírny ale využívání vlečky připadalo příliš nákladné.

Do polí vyteče 19 milionů ročně

Poslední zvolené zastupitelstvo Pramenů z jara letošního roku se už po dvou měsících rozpadlo právě kvůli sporu, zda dokončit, či odložit projekt stáčírny. Proti sobě stály dvě skupiny. Příznivci Václava Brennera chtěli projekt výstavby stáčírny dotáhnout do konce. Starostovi oponenti, kteří sestavili kandidátku s výmluvným názvem Prameny bez dluhů, chtěli projekt stáčírny smést ze stolu a prodejem části majetku obec oddlužit. Zastánce stavby, starosta Brenner, který v čele radnice stál od 90. let, se kvůli zdravotnímu stavu už nechce o post zastupitele ucházet. Obec přitom má majetku dost, hlavně díky pozemkům. Ale nemůže s nimi nakládat, řekl. Do obecního zastupitelstva už kandidovat nehodlá ani bývalý místostarosta Pramenů Jaroslav Formánek (SNK). Za posledních 20 let se v zastupitelstvu vystřídali už skoro všichni zdejší lidé, podotýká Formánek, podle něhož má obec jedinou šanci v tom, že by jí s oddlužením pomohl stát.

Většina ze 153 obyvatel obce jezdí za prací do Mariánských Lázní. V obci už dávno není základní ani mateřská škola. I telefon na obecní úřad se hlásí jako odpojený. Příprava projektu stáčírny stála miliony korun, se zátěží se dodnes obec není schopna vyrovnat. Dělali jsme 17 vrtů, jeden přišel asi na milion korun. Další peníze stálo vykoupení pozemků. Počítali jsme s tím, že náklady zaplatí investor. Jenže stavět se nezačalo a my jsme se z toho nevzpamatovali, řekl Brenner. V současné době musí obec vystačit s ročním rozpočtem asi 3,5 milionu korun. Do polí v okolí Pramenů vytéká každou vteřinu bez užitku asi 15 litrů kvalitní minerální vody. Z každého litru měla obec dostávat čtyři haléře, tedy asi 19 milionů korun ročně. Měli jsme platné územní rozhodnutí, licence na vody i stavební povolení a firmu, která měla stáčírnu a lázně postavit. A stejně jsme nestavěli, připomněl nedávno Václav Brenner.

Nelze kvůli přírodě zlikvidovat ekonomiku

S tím, že ekologičtí aktivisté házejí mnoha prospěšným projektům klacky pod nohy má zkušenosti i sám Hojda. Jako člen dozorčí rady Státního fondu dopravní infrastruktury vím, že se vyloženě omezovaly nebo nesmírně prodražovaly některé stavby, např. dálnice D 8, obchvat Plzně. A na D 47 se musely stavět tzv. losí a medvědí přechody. Přitom los, ani medvěd tam v životě nebude. Bohužel v těchto případech ekologičtí aktivisté vyloženě škodí ekonomice, přínos pro přírodu je podle mého názoru jen minimální. Neměla by se proto změnit příslušná legislativa, aby ekologové neměli takové možnosti zablokovat přínosné projekty? Těch pokusů bylo ve sněmovně několik, zatím se nesetkaly s příslušnou odezvou. Myslím, že většina poslanců, pokud uvidí, že v těchto případech se více škodí než pomáhá, nejenom přírodě, ale mám na mysli celkovému udržitelnému rozvoji, tak nakonec dospěje k závěru, že bude třeba přijmout takovou legislativu, aby ekologičtí aktivisté neměli navrch nad zájmy obcí a krajů. A nad běžným životem lidí. To považuji za nepřijatelné. Cítím s přírodou, protože jsem v ní vyrůstal. Ale není možné skončit u toho, že budeme dávat absolutní přednost přírodě a zlikvidujeme ekonomiku. To prostě nejde, dodal komunistický poslanec.