Ministr: znám jen dobrý nebo špatný byznys

Je to "modrý", a ne "zelený" ministr životního prostředí - kritizují ekologové Pavla Drobila, který se v barvách ODS netají sepětím s byznysem, hlavně z rodného Ostravska. Drobila to ovšem naprosto nevyvádí z míry. Netají se obdobným názorem na ekologii, jaký má prezident Václav Klaus. I "zelený byznys" - alespoň výrobu elektřiny z biomasy nebo bioplynu - však považuje za perspektivní a hodný podpory.

HN: Co vás, pane ministře, jako byznysmena z Ostravska, na postu ekologického ministra vlastně baví?

Určitě si prostor nacházím. Výzvou je třeba transformace Státního fondu životního prostředí v jakousi "ekologickou banku". Nebo podpora obnovitelných zdrojů energie. A nebráním se samozřejmě věcem, které se týkají přímo životního prostředí. Nechci přitom hovořit o očištění ministerstva od zelené ideologie - ale k životnímu prostředí chci zkrátka přistupovat tak, aby ústředním bodem byl zase člověk. Počínaje třeba větším otevřením národních parků lidem, turistům.

HN: V tomhle přístupu k ekologii jste si nejspíš notoval s prezidentem Václavem Klausem, když vás nedávno pozval k tradičnímu "pohovoru"?

Nalezli jsme velmi velký průsečík názorů, bylo to inspirativní.

HN: Vaše první pracovní cesta vedla na Ostravsko, které trápí nejen špatné ovzduší. Jak budete tamnímu byznysu pomáhat?

Chceme směřovat peníze například na alternativní dopravu - na dopravní prostředky na stlačený plyn. To je navíc technologie, která se dělá přímo ve Vítkovicích. Pomůžeme ovzduší i byznysu. Bude možné na to využít peníze z fondů Evropské unie.

HN: Slibujete, že pomůžete podnikatelům i zásadním odbyrokratizováním činnosti úřadu. Jak?

Zpracováváme například nové teze zákona o odpadech. To je jeden z příkladů, jak zbavit podnikatele určité - s prominutím - "ekobuzerace". Veškeré ohlašovací povinnosti v této oblasti, třeba pro statistiky, bude mít na starost obec. Mimochodem, velkým prohřeškem bývalého vedení ministerstva je, že se naprosto nesmyslně zakazovalo všechno jiné než skládkování. To například podvazovalo energetické využívání biomasy. Přitom každá tuna komunálního odpadu v sobě má 25 procent biomasy, která je energeticky využitelná.

HN: Český průmysl pořád stojí na fosilních energiích. Budete podporovat i takzvané zelené energie? Je to pro vás takříkajíc plnohodnotný byznys, nebo jen přechodná móda, lobbistická záležitost?

Mám velký problém s tímhle virtuálním byznysem, když už deset procent HDP této země tvoří obchody s emisními povolenkami, různými ekologickými certifikacemi a podobně.

HN: Byznys s emisními povolenkami za miliardy ovšem vypadá hodně realisticky...

Mám na mysli to, že tenhle byznys nevytváří žádné hodnoty. Lidé v téhle zemi takový byznys nepotřebují. Nerozlišuji přitom zelený, modrý nebo fialový byzyns - prostě je buď dobrý, nebo špatný.

HN: Nacházíte nějaký dobrý byznys i v té - řekněme - zelené oblasti?

Určitě ano, například právě v nakládání s biomasou. Chceme umožnit její mnohem větší energetické využití. Nebudeme přitom bránit vzniku nových spaloven v Karviné nebo v Plzni, pokud budou tyto projekty dobře připraveny a použité technologie nebudou ohrožovat ovzduší.

HN: Hodně se nyní mluví o rozvoji elektromobilů? Jste také pro jejich podporu?

To je potíž. Výroba elektřiny pro ně je založena na fosilních palivech, ekologický přínos moc nevidím.

HN: Jste kritikem solární energie. Má po pokřivení cen, které nás údajně bude stát stamiliardy, nějakou další perspektivu?

Nemám nic proti fotovoltaice, ale mám samozřejmě tisíc různých námitek proti vysokým výkupním cenám. Takové opatření nás vede do pasti zdražování elektřiny, podvazuje průmysl, a tím pádem i zaměstnanost.

HN: Považujete stanovení neúměrně vysokých výkupních cen solární elektřiny za dílo lobbistů, nebo chybu Energetického regulačního úřadu (ERÚ) ?

Nejsem přítelem konspiračních teorií. Myslím, že to byla kombinace všeho možného.

HN: Úřad za to ale přece ve finále zodpovídal. Nemyslíte, že měl nést zodpovědnost aspoň jeho ředitel Josef Fiřt?

Je otázka, jestli bylo možno začít dřív snižovat ceny - pak tam odpovědnost může být. Ale pana Fiřta neznám a nebudu ho hodnotit.

HN: Chystáte se při návrzích na změnu podpory obnovitelných energií úzce spolupracovat s ministerstvem průmyslu a obchodu?

Určitě. Nebude záležet, jestli návrhy budou toho nebo onoho ministerstva, půjde o to, jak jsou kvalitní.

HN: Větrné energii šanci dáváte?

Vždy je potřeba se podívat, kde by větrníky stály a jak je na tom přenosová síť. Česko moc příhodných míst nemá, a síť není na nepravidelné dodávky proudu zatím připravena. Varianta, že bychom si nechali krajinu zaplevelit větrníky, mi moc schůdná nepřipadá.

HN: Biomasa a bioplyn ale ve vaší budoucí strategii místo mají?

Tyhle věci má smysl podporovat.

HN: ERÚ ovšem tentokrát varuje, aby se z biomasy nestala druhá "fotovoltaická černá díra". Měla by se tedy biomasa podporovat?

Musíme si dávat pozor a nedělat z jednoho druhu byznysu nějaký fetiš. Ale určitou míru podpory si u biomasy jistě umím představit.

HN: A jak se díváte na biopaliva - biolíh a bionaftu?

Buďme opatrní. Pro mě je to výstřelek, nevím, co je na tom smysluplného. Zemědělcům rozumím, je to pro ně odbyt a mají na něj nastavené byznysové plány. Ale pro mě není nic přirozeného, když někde nějaká rada moudrých vymyslí, že se musí do nafty a benzinu přidávat tolik a tolik biosložek.

Pavel Drobil (38)

Nový ministr životního prostředí. Absolvent právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Podnikatel, společník advokátní kanceláře v Ostravě. V letech 2004 - 2008 náměstek hejtmana Moravsko-slezského kraje. Místopředseda ODS.

AUTOR: Martin Mařík
AUTOR-WEB: www.ihned.cz