Zelení jsou na vzestupu Jak dlouho?

Loni při volbách do Bundestagu byli němečtí Zelení rádi, že překonali pětiprocentní hranici. O rok později se po celý podzim těší podpoře 20 procent voličů, takže jsou naroveň se sociálními demokraty. Příští rok by Zelení mohli překonat rekord a stanout v čele jedné, ale možná i dokonce tří zemských vlád.

Za co vděčí Zelení svému nevídanému úspěchu? V době hospodářské krize roste mezi Němci nechuť vůči tradičním politickým stranám a zároveň se samotná strana zrozená z pacifistů a ochránců životního prostředí posunula do politického středu. Zelení znovu přitahují liberální městské voliče. Ti loni houfně volili Svobodné demokraty, kteří díky nim získali kolem 15 procent hlasů. Dnes se však FDP pohybuje na pětiprocentním limitu nutném pro vstup do parlamentu.

Samotní Zelení svůj nečekaný úspěch nepřeceňují. "Stojíme pevně na koberci, i když se momentálně zdá, že létá," říká Jürgen Kretschmann, který má reálné vyhlídky, že by se příští rok mohl stát prvním zeleným premiérem v Bádensku-Würtembersku. V tradiční baště konzervativců vycházejí z průzkumů stále ještě nejlépe křesťanští demokraté s 34 procenty podpory. Zelení za nimi zaostávají pouze o dvě procenta, spolu se sociálními demokraty (kolem 20 procent) by tak snadno utvořili většinu. Stejně velkou naději mají příští rok v Berlíně, kde Zelené podporuje opět 30 procent a sociální demokraty 26 procent voličů.

Třetím velkým testem trvanlivosti vzestupu Zelených je Hamburk, kde budou v únoru předčasné volby. Až do listopadu tu vládla koalice křesťanských demokratů a Zelených. Podle analytiků bylo toto spojení politickou zkumavkou možnosti, zda by tyto dvě strany mohly utvořit vládní spojenectví i na celoněmecké úrovni po příštích volbách v roce 2013.

Takováto kombinace by byla důkazem, že mizí rozdělení na dva tábory, kdy na jedné straně jsou křesťanští demokraté a liberálové z FDP a na druhé sociální demokraté a Zelení. Kancléřka Angela Merkelová, jejíž pozici příští rok otestuje celkem sedm zemských voleb, však nyní dala najevo, že se zelenými nepočítá.

Příkop mezi křesťanskými demokraty a Zelenými se prohloubil letos na podzim hlavně kvůli sporu o výstavbu nového nádraží ve Stuttgartu, metropoli Bádensko-Würtemberska, kde se po týdny střetávali demonstranti s policií. Tento rozpor však nemusí být nepřekonatelný. "Pokud si Zelení chtějí uchovat otevřené dveře k více koaličním možnostem, nemohou konzervativce zcela vyloučit, a to samé platí naopak pro křesťanské demokraty," napsal deník Die Welt.

Vlivné faktory

Stuttgart 21
Tisíce demonstrantů týdny protestovaly proti výstavbě nového nádraží v metropoli Bádensko-Württemberska. Tvrdé zásahy policie značně kritizovala média. Ochránci životního prostředí se na podzim pokoušeli zabránit i tradičnímu transportu použitého paliva z jaderných elektráren.

Jaderná energetika
Současná vládní koalice křesťanských demokratů a liberálů prodloužila o dvanáct let povolení k provozu sedmnácti jaderným elektrárnám. Mnozí ekologicky orientovaní voliči toto rozhodnutí kritizovali, protože by dali přednost alternativním zdrojům.

Je tu však riziko
Zeleným se v opozici tradičně daří, jejich postavení naopak sláblo, když převzali vládní odpovědnost, jako tomu bylo po roce 1998, kdy vstoupili do koalice se sociálními demokraty.

Podpora Zelených

20%

Strana Zelených v Německu tradičně získávala mezi sedmi až dvanácti procenty hlasů. Po celý letošní podzim jí průzkumy připisují kolem dvaceti procent.

AUTOR: Adam Černý
AUTOR-WEB: www.ihned.cz