Stavbu hrází brzdí neochota lidí prodat půdu

Výstavbu protipovodňových opatření, o kterých se mluví od roku 1997, kdy Moravskoslezský kraj postihly záplavy s katastrofálními následky, mnohdy brzdí neochota samotných lidí. Především jde o vlastníky pozemků, kteří většinou spekulují, aby co nejvíce vydělali, nebo je nechtějí prodat vůbec.

Výstavba energetických sítí a také vodních děl by mohla podléhat stejným pravidlům jako stavba silnic a dálnic. Senátoři z ODS a ČSSD takto navrhli doplnit zákon o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, aby mohla být prohlášena za veřejný zájem. Senát tuto novelu podpořil v prvním čtení. Před dalším schvalováním ji budou projednávat jeho výbory hospodářský, pro veřejnou správu a ústavně-právní.

Ročně podnik Povodí Odry do výstavby nových protipovodňových opatření investuje v průměru až 250 milionů korun. "Letos plánujeme investice například 430 milionů korun," řekl mluvčí společnosti Čestmír Vlček. Dodal, že některé stavby i roky brzdily nároky vlastníků pozemků. "Někteří požadovali vysoké částky, jiní chtěli, abychom koupili celý pozemek, když jsme potřebovali jen část," vyjmenoval důvody průtahů Vlček.

Ministerstvo životního prostředí má k dispozici na protipovodňová opatření v Operačním programu Životní prostředí 3,45 miliardy korun. Obce mohou o tyto peníze žádat do 30. června. Vláda navíc rozhodla o vydání "povodňových dluhopisů" za tři miliardy korun, které by si mohli kupovat i občané. Jestli o ně bude zájem, je však otázkou, protože zároveň Senát umožnil přijetí zákona, který zdaňuje výnosy ze státních dluhopisů pro občany sazbou 15 %. Nakonec si dluhopisy koupí EIB.