Pozemkové úpravy chrání obce a města před povodněmi

Příklad opatření protipovodňové ochrany sídel i zemědělské krajiny v praxi ilustruje případová studie povodí vodní nádrže Jordán v okrese Tábor. Nádrž se potýká s problémem snižování kvality vody, zanášením a snižováním retenčního prostoru.

Jordán je nejstarší údolní nádrží ve střední Evropě (vznikl v roce 1492 přehrazením Tismenického potoka za účelem zásobení města Tábora pitnou vodou). Dnes slouží k rekreaci a sportu, jeho úloha při zásobování pitnou vodou je potlačena na záložní zdroj. Dlouhodobě se potýká s poklesem kvality vody, zanášením a snižováním retenčního prostoru. Už více než 160 let nemá Jordán výpustné zařízení. V roce 2010 získal Tábor dotaci z OP Životní prostředí na vybudování spodní výpusti a odbahnění ve výši 406 mil. Kč.

V návaznosti na to se začalo řešit dotování vodní nádrže živinami a splachy z povodí vodní nádrže. Vznikla Studie řešení hospodaření na rybnících v povodí Jordánu, Studie vlivu sídel v souvislosti s vypouštěním odpadních vod a v souvislosti se zahajováním pozemkových úprav Studie protierozní a protipovodňové ochrany povodí vodní nádrže Jordán, kterou vypracoval Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd (VÚMOP) Praha, oddělení pozemkových úprav Brno.

VODOHOSPODÁŘSKÁ, PROTIEROZNÍ I EKOLOGICKÁ OPATŘENÍ

Studie navrhuje komplexní vodohospodářská a protierozní opatření ke zlepšení retenčních schopností krajiny v povodí nádrže Jordán, zvýšení ochrany vodních toků, ochrany sídel před povodněmi a zlepšení čistoty vody v samotné nádrži.

Účelem protierozní ochrany je zejména snížení negativního vlivu přívalových i dlouhotrvajících dešťů na kvalitu půdy. Kromě degradace půdy způsobuje vodní eroze také zanášení vodních toků a nádrží splaveninami a zhoršování jakosti povrchových i podzemních vod.

V souvislosti s nadměrnou srážkovou činností se často vyskytují extrémní povrchové odtoky z povodí, jejichž následkem je intenzivní eroze a transport splavenin z erodovaných ploch do recipientů. Tyto stavy jsou známé jako lokální povodně. Jelikož důsledky eroze postihují často také intravilány obcí, je ochrana proti vodní erozi a zlepšení vodohospodářských poměrů současně i ochranou sídel.

Při průzkumu v terénu byly identifikovány problémové až rizikové lokality a následně vytipovány lokality vhodné pro úpravu vodohospodářských poměrů území a revitalizaci krajiny. Klíčovou myšlenkou studie bylo navrhnout >>raději 100 opatření po 100 tis. Kč než jedno za 10 mil. Kč<<. Studie navrhuje i opatření krajinně-ekologická ke stabilizaci přirozených ekosystémů a zvýšení estetické působivosti obdělávané krajiny.

REALIZACE OD ROKU 2010

Studii převzal Pozemkový úřad (PÚ) Tábor na podzim 2010 a týká se 34 katastrálních území (KÚ) o rozloze 80 km2. Byla projednána se starosty všech dotčených 14 obcí i veřejně ve spolupráci s městem Tábor a příslušnými orgány. PÚ dosud dokončil pět komplexních pozemkových úprav. Na podzim 2010 zahájil realizaci protierozních a ekologických opatření v KÚ v blízkosti nádrže Jordán (tj. KÚ Košín, obec Košín, a KÚ Stoklasná Lhota, obec Tábor). Například ochranná zatravnění na březích nádrže Košín na ploše 2,5 ha, obnovu historické cesty VP 4 N s obnovením meze, výsadbu dubové aleje u cesty VP 4 N, výsadbu aleje ovocných stromů, výsadbu >>zelené clony<< KÚ Košín, Stoklasná Lhota a zalesnění.

Letos hodlá PÚ Tábor zahájit pozemkové úpravy v KÚ Nasavrky, Radimovice u Tábora a Náchod s cílem revitalizovat Hejlovský, Radimovský a Náchodský potok (pravobřežní vodoteče ústící do Jordánu).

JANA PODHRÁZSKÁ
VÚMOP jaroslav vítek Ústřední pozemkový úřad david mišík PÚ Tábor