Ředitel SCHKO proti vápnění Jizerek

Kriticky se k velkoplošnému vápnění Jizerských hor nyní postavil ředitel Správy chráněných krajinných oblastí (SCHKO) České republiky a předseda Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor František Pelc. Vyslovil dokonce názor, že je vápnění a plošné hnojení spojeno s riziky a v konečném důsledku horám nepomůže. Šoková rizika \"I přes snížení spadu škodlivin jsou Jizerskohorské půdy a lesy stále poškozeny energetickými a průmyslovými imisemi i dlouhodobým pěstováním smrkových monokultur, avšak letecké velkoplošné a intenzivní vápnění či jiné hnojení je spojeno s četnými riziky a podle výsledků mnoha výzkumů přírodě příliš nepomůže,\" vysvětlil ve středu na tiskové konferenci Pelc. Jak podotkl, může mít intenzivní vápnění Jizerek paradoxně za následek další okyselení půdy a ochuzení o živiny vlivem zrychlené mineralizace humusu. Pelc zároveň upozornil, že v horách probíhala degradace horských půd posledních 150 až 200 let, a přestože to byl negativní proces, ekologické vazby se tomu postupně přizpůsobovaly. \"Proto jakákoli šoková terapie je nebezpečná a může rozbít poslední ekostabilizační vazby,\" varoval Pelc. Jediná dlouhodobě přijatelná cesta je podle jeho slov v dalším snížení imisní zátěže a systematické obnově přírodě blízkých lesů s vysokým zastoupením listnatých dřevin a v patřičných podmínkách i jedle. Přínos je přitom v tom, že spadané listí z listnáčů má pozitivní účinky na chemismus a život poškozených půd. \"Vápnění lze snad připustit pouze jako podpůrné opatření na jasně definovaných plochách a s velmi nízkou intenzitou dávkování rozloženou do horizontu několika desetiletí,\" vysvětlil ředitel CHKO. Promyšlený monitoring Upřesnil rovněž, je Jizerky potřebují ještě další pěstební opatření v podobě pěstování rozvolněných struktur lesa na vrcholcích a ponechávání větší části dřevní biomasy na místě pro podprou lepšího uzavírání oběhu látek. \"Nezbytný je promyšlený monitoring a úzká spolupráce lesníků a ochranářů přídory,\" dodal. Zdroj: Právo