PŘÍRODA: Lháři
PTÁCI SE NECHUTNÉMU MONARCHOVI VYHÝBAJÍ [\"./obrazky/motyl.jpg\"]Když se nějaký
pták pokusí pozřít severoamerického motýla monarchu stěhovavého, hned ho zase
vyplivne a někdy dokonce po tomto pokusu následuje i zvracení. Občas však Ize
spatřit monarchu s křídlem s dírou o průměru ptačího zobáku. Je to důkaz,že
nějaký pták zkusil motýla sežrat, ale kvůli odporné chuti si to rozmyslel.
Pestrá křídla monarchy jsou vlastně varováním a každý pták dost rychle pochopi,
že má motýly monarchy nechat na pokoji. Tato chemická a vizuálním obrana ale
není výhodná jen pro samotné monarchy. Zcela nepříbuzný bělopásek Limenitis
archippus má totiž křídla prakticky totožně zbarvená; i těmto bělopáskům se
proto ptáci vyhýbají. Bělopásek je sice naprosto neškodný, ale díky rafinovanému
zbarvení je v bezpečí. Monarchové jsou nepoživatelní proto, že se jejich
housenky živí klejichami. Klejicha totiž obsahuje látky kardenolidy, které pak
jsou obsaženy i v dospělých motýlech. Kardenolidy jsou pro obratlovce (ptáky a
ještěrky) jedovaté, i když jejich koncentrace v tělech monarchů bývá velmi
různá. Jen asi 30 procent monarchů je ve skutečnosti nepoživatelných. Dokud si
však ptáci občas připomenou, jak odporně tento motýl chutná, nebudou si všímat
ani ostatních monarchů, ani jejich dvojníků bělopásků. CHOBOTNICE MNOHA TVÁŘÍ
Snad nejzdatnějším imitátorem na světě je chobotnice objevená v Indonésii teprve
v 90. letech 20. století. Tento ještě nedávno neznámý druh totiž dokáže vypadat
jako rejnok trnucha, mořský had nebo ryba slizoun. Má na repertoáru přinejmenším
15 různých „čísel\". Tak jako jiné chobotnice dokáže i tato měnit barvu velice
rychle ztmavne nebo zesvětlá. Navíc dokáže ale měnit i tvar těla a chování, aby
byla nenápadná nebo aby přímo zastrašila případného dravce. Mezi její nejlepší
herecké etudy určitě patři „mořský had\". To v ohrožení zasune chobotnice šest
ze svých osmi chapadel do skalní rozsedliny a ze dvou zbývajících udělá vlnici
se „esko\". Při napodobování platýse se zase úplně zploští, chapadla má vzadu a
zesvětlá na světle hnědý odstín. Ze své nálevky pomalu vytlačuje vodu a sune se
jen těsně nade dnem stejně jako platýs. Tato chobotnice byla pozorována také v
roli perutýna, sasanky, korýšů včetně raka poustevníčka a dalších živočichů.
Zdroj: Neviditelný pes
PTÁCI SE NECHUTNÉMU MONARCHOVI VYHÝBAJÍ
Když se nějaký pták pokusí pozřít severoamerického motýla monarchu stěhovavého, hned ho zase vyplivne a někdy dokonce po tomto pokusu následuje i zvracení. Občas však Ize spatřit monarchu s křídlem s dírou o průměru ptačího zobáku. Je to důkaz,že nějaký pták zkusil motýla sežrat, ale kvůli odporné chuti si to rozmyslel. Pestrá křídla monarchy jsou vlastně varováním a každý pták dost rychle pochopi, že má motýly monarchy nechat na pokoji.
Tato chemická a vizuálním obrana ale není výhodná jen pro samotné monarchy. Zcela nepříbuzný bělopásek Limenitis archippus má totiž křídla prakticky totožně zbarvená; i těmto bělopáskům se proto ptáci vyhýbají. Bělopásek je sice naprosto neškodný, ale díky rafinovanému zbarvení je v bezpečí.
Monarchové jsou nepoživatelní proto, že se jejich housenky živí klejichami. Klejicha totiž obsahuje látky kardenolidy, které pak jsou obsaženy i v dospělých motýlech. Kardenolidy jsou pro obratlovce (ptáky a ještěrky) jedovaté, i když jejich koncentrace v tělech monarchů bývá velmi různá.
Jen asi 30 procent monarchů je ve skutečnosti nepoživatelných. Dokud si však ptáci občas připomenou, jak odporně tento motýl chutná, nebudou si všímat ani ostatních monarchů, ani jejich dvojníků bělopásků.
CHOBOTNICE MNOHA TVÁŘÍ
Snad nejzdatnějším imitátorem na světě je chobotnice objevená v Indonésii teprve v 90. letech 20. století.
Tento ještě nedávno neznámý druh totiž dokáže vypadat jako rejnok trnucha, mořský had nebo ryba slizoun. Má na repertoáru přinejmenším 15 různých „čísel\". Tak jako jiné chobotnice dokáže i tato měnit barvu velice rychle ztmavne nebo zesvětlá. Navíc dokáže ale měnit i tvar těla a chování, aby byla nenápadná nebo aby přímo zastrašila případného dravce.
Mezi její nejlepší herecké etudy určitě patři „mořský had\". To v ohrožení zasune chobotnice šest ze svých osmi chapadel do skalní rozsedliny a ze dvou zbývajících udělá vlnici se „esko\". Při napodobování platýse se zase úplně zploští, chapadla má vzadu a zesvětlá na světle hnědý odstín. Ze své nálevky pomalu vytlačuje vodu a sune se jen těsně nade dnem stejně jako platýs.
Tato chobotnice byla pozorována také v roli perutýna, sasanky, korýšů včetně raka poustevníčka a dalších živočichů.
Zdroj: Neviditelný pes
Sdílet článek na sociálních sítích