PŘÍRODA: Dinosauři

BYLI OPEŘENÍ DINOSAUŘI PŘEDKY PTAKŮ? Původ ptáků je už dlouho jedním z největších tajemství evoluce. Úžasný soubor fosilií z čínské provincie Liaoning však nasvědčuje tomu, že dnešní ptáci by mohli být potomky opeřených dinosaurů. Na začátku období křídy před 120 miliony let se na tuto oblast snesla oblaka vulkanického popela; a vzniklo tak jezerní dno bohaté na zkameněliny. Místní rolníci objevili při kopání v zemi zkamenělinu živočicha o velikosti kuřete s jemnými vroubky svědčícími o opeření s tenkými dutými brky. Od dob původního objevu se našli i jiní ještěři s peřím - zachovali se tak dokonale, že lze pozorovat veškeré detaily jejich koster, pařátů, zobáků i per. Byli to masožraví ještěři podřádu Theropoda (pro nějž jsou charakteristické pouze tři funkční prsty na zadních končetinách), kteří žili před 120 miliony let. Ačkoli byli porostlí hustým prachovým peřím, nebyli schopni létat - pouze poskakovali a ocas používali k udržování rovnováhy. SNAHY 0 ZMRTVÝCHVSTÁNÍ MAMUTŮ Při experimentu s nádechem senzace se vědci pokoušejí získat DNA ze zmrzlých těl mamutů a opět tak tohoto živočicha přivést k životu. Zmrzlé mršiny mamutů, kteří vyhynuli asi před 10 000 lety se vyskytují po celé Sibiři. Jeden kus se zachoval tak dokonale, že mu mezi zuby a v žaludku ještě zůstala tráva z poslední pastvy. Aby se dala izolovat kvalitní DNA; musí jít o mamuta, jenž po smrti zmrzl velmi rychle. Vědci doufají, že spermatem získaným z mamutích gonád bude možno oplodnit živou slonici a přivést tak na svět křížence slona a mamuta. Řada odborníků však o úspěchu procedury pochybuje a otázkou je; zda by byl výsledný hybrid vůbec schopen přežití Mamuti potřebovali k životu ohromné množství rostlinné potravy a chuť k jídlu přiváděla některé jedince příliš těsně k okrajům hlubokých slatinných jezírek, do nichž se pak propadali a hynuli. KANADSKÉ POHŘEBIŠTĚ DINOSAURU Dinosauří park v neúrodném vnitrozemí kanadské Alberty nese jméno podle bohatého naleziště zkamenělin, Byly zde vykopány pozůstatky řady veleještěrů z období pozdní křídy před 75 miliony let, patřících k 38 různým druhům; mezi nimi bylo nalezeno i 150 kompletních dinosauřích koster. Dnes sice v této části Alberty převládá suchá krajina stolových hor; skalních sloupů a kaňonů, v období křídy zde ovšem panovalo horké subtropické podnebí. Zdejšími bujnými pralesy a mokřinami se potuloval Hadrosaurus - býložravý ještěr s kachním zobákem. Fosilie, jež dnes nacházíme, jsou většinou pozůstatky dinosaurů7 kteří zapadli do močálů nebo řek, kde jejich kosti rychle pokryly vrstvy usazenin. V průběhu milionů let sedimenty ztvrdly a z dinosauřích těl se staly zkameněliny. V době ledové před 15 000 lety odsunul horninu postupující ledovec a fosilie se vynořily na povrch. Zdroj: Neviditelný pes