Amerika touží po \"černém zlatu\" z Afriky
USA se obávají, že akce proti Iráku ohrozí dodávky ropy z arabských zemí *
Hledají proto pomoc na černém kontinentě Čtvrtinu celkového dovozu ropy do
Spojených států budou do roku 2015 krýt dodávky z Afriky. NEW YORK - Od raného
novověku, kdy evropské koráby začaly brázdit světové oceány, se čile rozvíjely
hospodářské vztahy mezi Západem a Afrikou. Černý kontinent zpočátku lákal
obchodníky s otroky, zlatem a slonovinou. V 20. století se tu směňovala káva,
kakao, bavlna, uran, diamanty a fosfáty. A co potáhne Západ na černý kontinent v
století jednadvacátém? Ropa, tvrdí experti. O africké ropě se v posledních dnech
mluví stále častěji v souvislosti s plánovanou americkou operací na svržení
iráckého režimu Saddáma Husajna. Spojené státy vědí, že útok na Irák může otřást
celým arabským světem a ohrozit tak dodávky ropy ze Saúdské Arábie, Kuvajtu a
Alžírska. A to ale pro USA znamená velký problém - americké \"ropné potřeby\"
pokrývá ze dvou třetin právě dovoz. Američané tedy stojí před otázkou, kde vzít
ropu, když ne na Blízkém východě a v Perském zálivu. Bush i Powell lobbují
Události posledních dvou týdnů ukázaly, že USA loví nové ropné kontrakty
především v západní Africe. Americký prezident George W. Bush se v pátek, tedy
den poté, co vyzval OSN k tvrdému postoji vůči Iráku, sešel s desítkou afrických
prezidentů. Hlavní téma diskuse? Africká ropa. Navázal tak na jednání šéfa
americké diplomacie Colina Powella. Ten se totiž po nedávném summitu o trvale
udržitelném rozvoji v jihoafrickém Johannesburgu nevydal ihned domů jako ostatní
státníci. Zamířil do Angoly a Gabunu. To, že jde o ropné země, není náhodou. USA
mají přitom jasný cíl: do roku 2015 by ropa z černého kontinentu měla pokrýt 25
procent potřeb amerického dovozu. \"Africká varianta\" má navíc značnou podporu
mezi americkými kongresmany a ropnými společnosti. Západoafrická ropa ale neláká
Američany jen tím, že je vzdálená od krizové oblasti Blízkého východu. Výhodou
západní Afriky je i její poloha na březích Atlantiku: americké trajekty jej
pouze přeplují a jsou u břehů, kde se ropa většinou těží. USA se tak nemusejí
zabývat úvahami o výstavbě ropovodů, které jsou prokletím naftařských firem
přetahujících se o středoasijskou ropu. Washington si africkou ropu hodlá
pojistit i vojensky. S Bushem se v pátek (13. září) setkal i prezident
západoafrické republiky tvořené ostrovem Svatého Tomáše a Princovým ostrovem. Ty
dle expertů údajně doslova \"sedí\" na bohatých nalezištích ropy. Bush jednal se
svým kolegou Fradiquem de Menezesem také o zřízení americké vojenské námořní
základny na ostrovech. Z té by Američané měli zajisťovat bezpečnost svých
zájmových oblastí v celé západní Africe. Podle ekonomických expertů mají
západoafrická ropná naleziště velkou budoucnost. Jenom v Angole se těží téměř
milion barelů cenné suroviny denně. Roku 2020 by to mělo být už 3,2 milionu. V
Nigérii - africké ropné mocnosti číslo jedna - by se ve stejné době mohlo těžit
ještě o milion barelů více. Na atlantském pobřeží Afriky - od Západní Sahary až
po Angolu - hledají zahraniční společnosti také nová ropná naleziště. Naftařské
společnosti se tu snaží objevit \"novou Rovníkovou Guineu\". Ekonomický význam
tohoto malého západoafrického státu, s nadsázkou přezdívaného \"africký
Kuvajt\", se ještě před deseti lety rovnal nule. Díky nálezům bohatých zásob
ropy se ale země v minulém roce stala nejrychleji rostoucí ekonomikou světa.
Zásoby ropy, které tento státeček má, z něj podle expertů můžou v budoucnosti
udělat čtvrtou největší ropnou mocnost světa, napsal nedávno list Frankfurter
Allgemeine Zeitung. Ropa přilákala do Rovníkové Guiney tisícovou komunitu
Američanů. Jeden šikovný belgický obchodník už zřídil přímou leteckou linku z
hlavního města země Malaba do texaského Houstonu, aby američtí cestující
nemuseli přestupovat v Evropě. Cynici jsou klidní O to, jak s miliardami ropných
dolarů od Američanů naloží africké vlády, se naftařské společnosti jistě příliš
starat nebudou. V afrických státech je totiž smutným pravidlem, že se z těžby
ropy obohatí jen nejužší vládnoucí vrstva. Ta se jen málo snaží zlepšit bídné
životní podmínky většiny obyvatelstva. V Rovníkové Guiney tak můžeme vidět
přepychovou limuzínu člena vládnoucího klanu, která se prohání po prašné silnici
plné děr... lemované polorozpadlými chatrčemi místních obyvatel. Největší
západní hospodářští cynici bagatelizují i fakt, že ropa může být příčinou
afrických občanských válek. A tudíž ohrožením západních ekonomických zájmů v
oblasti. Války se vedou ve vnitrozemí, ale ropa se těží na pobřeží, tvrdí.
Poukazují přitom na válku v Angole - ta stála život půl milionu lidí, ale
pobřežní těžbu ropy přesto výrazně neovlivnila. USA a africká ropa * do roku
2015 by čtvrtina ropy dovážené do USA měla pocházet z Afriky * africká ropa by
měla částečně nahradit ropu z Blízkého východu * západní Afrika je snadno
dosažitelná americkými trajekty - stačí přeplout Atlantik * v Quinejském zálivu
by měla být vybudována vojenská námořní základna USA: ta by měla \"zajišťovat\"
zájmy USA v oblasti Africké státy, o jejichž ropu mají USA hlavní zájem
plánovaná americká námořní základna na území Demokratické republiky Sv. Tomáše a
Princova ostrova SÚDÁN ČAD NIGÉRIE KAMERUN GABON ANGOLA Z \"ropných\" dolarů se
v subsaharské Africe obohatí jen vládnoucí vrstva. Většina obyvatel zemí, kde se
\"černé zlato\" těží, žije nadále ve velké bídě. Tak je tomu i s Elizabeth
Omogobohová z nigérijského Ugborodo, které leží uprostřed ropných nalezišť.
Elisabeth žije v chýši postavené z nalezených kusů dřeva a plechu. Zdroj: Lidové
noviny
USA se obávají, že akce proti Iráku ohrozí dodávky ropy z arabských zemí * Hledají proto pomoc na černém kontinentě
Čtvrtinu celkového dovozu ropy do Spojených států budou do roku 2015 krýt dodávky z Afriky.
NEW YORK - Od raného novověku, kdy evropské koráby začaly brázdit světové oceány, se čile rozvíjely hospodářské vztahy mezi Západem a Afrikou. Černý kontinent zpočátku lákal obchodníky s otroky, zlatem a slonovinou. V 20. století se tu směňovala káva, kakao, bavlna, uran, diamanty a fosfáty. A co potáhne Západ na černý kontinent v století jednadvacátém? Ropa, tvrdí experti. O africké ropě se v posledních dnech mluví stále častěji v souvislosti s plánovanou americkou operací na svržení iráckého režimu Saddáma Husajna. Spojené státy vědí, že útok na Irák může otřást celým arabským světem a ohrozit tak dodávky ropy ze Saúdské Arábie, Kuvajtu a Alžírska. A to ale pro USA znamená velký problém - americké \"ropné potřeby\" pokrývá ze dvou třetin právě dovoz. Američané tedy stojí před otázkou, kde vzít ropu, když ne na Blízkém východě a v Perském zálivu.
Bush i Powell lobbují
Události posledních dvou týdnů ukázaly, že USA loví nové ropné kontrakty především v západní Africe. Americký prezident George W. Bush se v pátek, tedy den poté, co vyzval OSN k tvrdému postoji vůči Iráku, sešel s desítkou afrických prezidentů. Hlavní téma diskuse? Africká ropa. Navázal tak na jednání šéfa americké diplomacie Colina Powella. Ten se totiž po nedávném summitu o trvale udržitelném rozvoji v jihoafrickém Johannesburgu nevydal ihned domů jako ostatní státníci. Zamířil do Angoly a Gabunu. To, že jde o ropné země, není náhodou. USA mají přitom jasný cíl: do roku 2015 by ropa z černého kontinentu měla pokrýt 25 procent potřeb amerického dovozu. \"Africká varianta\" má navíc značnou podporu mezi americkými kongresmany a ropnými společnosti. Západoafrická ropa ale neláká Američany jen tím, že je vzdálená od krizové oblasti Blízkého východu. Výhodou západní Afriky je i její poloha na březích Atlantiku: americké trajekty jej pouze přeplují a jsou u břehů, kde se ropa většinou těží. USA se tak nemusejí zabývat úvahami o výstavbě ropovodů, které jsou prokletím naftařských firem přetahujících se o středoasijskou ropu. Washington si africkou ropu hodlá pojistit i vojensky. S Bushem se v pátek (13. září) setkal i prezident západoafrické republiky tvořené ostrovem Svatého Tomáše a Princovým ostrovem. Ty dle expertů údajně doslova \"sedí\" na bohatých nalezištích ropy. Bush jednal se svým kolegou Fradiquem de Menezesem také o zřízení americké vojenské námořní základny na ostrovech. Z té by Američané měli zajisťovat bezpečnost svých zájmových oblastí v celé západní Africe. Podle ekonomických expertů mají západoafrická ropná naleziště velkou budoucnost. Jenom v Angole se těží téměř milion barelů cenné suroviny denně. Roku 2020 by to mělo být už 3,2 milionu. V Nigérii - africké ropné mocnosti číslo jedna - by se ve stejné době mohlo těžit ještě o milion barelů více. Na atlantském pobřeží Afriky - od Západní Sahary až po Angolu - hledají zahraniční společnosti také nová ropná naleziště. Naftařské společnosti se tu snaží objevit \"novou Rovníkovou Guineu\". Ekonomický význam tohoto malého západoafrického státu, s nadsázkou přezdívaného \"africký Kuvajt\", se ještě před deseti lety rovnal nule. Díky nálezům bohatých zásob ropy se ale země v minulém roce stala nejrychleji rostoucí ekonomikou světa. Zásoby ropy, které tento státeček má, z něj podle expertů můžou v budoucnosti udělat čtvrtou největší ropnou mocnost světa, napsal nedávno list Frankfurter Allgemeine Zeitung. Ropa přilákala do Rovníkové Guiney tisícovou komunitu Američanů. Jeden šikovný belgický obchodník už zřídil přímou leteckou linku z hlavního města země Malaba do texaského Houstonu, aby američtí cestující nemuseli přestupovat v Evropě.
Cynici jsou klidní
O to, jak s miliardami ropných dolarů od Američanů naloží africké vlády, se naftařské společnosti jistě příliš starat nebudou. V afrických státech je totiž smutným pravidlem, že se z těžby ropy obohatí jen nejužší vládnoucí vrstva. Ta se jen málo snaží zlepšit bídné životní podmínky většiny obyvatelstva. V Rovníkové Guiney tak můžeme vidět přepychovou limuzínu člena vládnoucího klanu, která se prohání po prašné silnici plné děr... lemované polorozpadlými chatrčemi místních obyvatel. Největší západní hospodářští cynici bagatelizují i fakt, že ropa může být příčinou afrických občanských válek. A tudíž ohrožením západních ekonomických zájmů v oblasti. Války se vedou ve vnitrozemí, ale ropa se těží na pobřeží, tvrdí. Poukazují přitom na válku v Angole - ta stála život půl milionu lidí, ale pobřežní těžbu ropy přesto výrazně neovlivnila.
USA a africká ropa
* do roku 2015 by čtvrtina ropy dovážené do USA měla pocházet z Afriky
* africká ropa by měla částečně nahradit ropu z Blízkého východu
* západní Afrika je snadno dosažitelná americkými trajekty - stačí přeplout Atlantik
* v Quinejském zálivu by měla být vybudována vojenská námořní základna USA: ta by měla \"zajišťovat\" zájmy USA v oblasti
Africké státy, o jejichž ropu mají USA hlavní zájem
plánovaná americká námořní základna na území Demokratické republiky Sv. Tomáše a Princova ostrova
SÚDÁN
ČAD
NIGÉRIE
KAMERUN
GABON
ANGOLA
Z \"ropných\" dolarů se v subsaharské Africe obohatí jen vládnoucí vrstva. Většina obyvatel zemí, kde se \"černé zlato\" těží, žije nadále ve velké bídě. Tak je tomu i s Elizabeth Omogobohová z nigérijského Ugborodo, které leží uprostřed ropných nalezišť. Elisabeth žije v chýši postavené z nalezených kusů dřeva a plechu.
Zdroj: Lidové noviny
Sdílet článek na sociálních sítích