V Plzni mají veverčí školku
Šest zrzavých veverek skotačí ve voliéře záchranné stanice živočichů v Plzni.
Místní ochránci přírody tady zřídili veverčí školku. Všechny veverky spojuje
jeden osud. \"Dostaly se k nám jako nesamostatná mláďata většinou ze zničených
hnízd. Veverka je totiž výjimkou mezi savci; když spadne mládě na zem, tak se k
němu nevrátí,\" vysvětlil vedoucí záchranné stanice Karel Makoň. Mláďata byla
zpočátku ve velmi špatném zdravotním stavu. \"Byla vyhladovělá, zesláblá a
některé dokonce už polomrtvá. Ale během několika dnů se dostala zpět do
kondice,\" pokračoval ekolog. Ač se zdá, že se jedná o mazlíčky, jsou to podle
Makoně těžko ochočitelná a přece jen divoká zvířata, která kromě pestré potravy
potřebují dostatečný prostor k tomu, aby se mohla proběhnout, naučit se šplhat a
všem těm akrobatickým kouskům. \"Odchov jsme rozdělili do dvou fází. Úplně na
začátku to byly jesle, kde jsme mláďata dokrmovali kondenzovaným mlékem. Pak
postoupila do školky ve velké voliéře, ve které přešla na tuhou potravu a kde už
mají k dispozici šplhací prvky jako například kmeny stromů či větve. Nejraději
mají loupaná lísková jádra, houby a piškoty. U členů stanice jsou to
nejoblíbenější zvířata. Zejména o ta hodně malá mláďata se chtěl každý starat,\"
uvedla dále Makoň. Cílem podle ekologů není zvířata rozmazlovat. \"Chceme je
připravit na plnohodnotné začlenění do přírody, což ale bývá u savců složité. Už
se nám dokonce jednou stalo, že vypuštěná veverka se vrátila zpět na stanici,\"
uzavřel Makoň. Za loňský rok prošla rukama členů záchranné stanice živočichů
necelá dvacítka veverek. Ty patří mezi zvláště chráněné živočichy a na jejich
odchov může vydat výjimku pouze ministerstvo životního prostředí. Zdroj: Právo
Šest zrzavých veverek skotačí ve voliéře záchranné stanice živočichů v Plzni. Místní ochránci přírody tady zřídili veverčí školku. Všechny veverky spojuje jeden osud. \"Dostaly se k nám jako nesamostatná mláďata většinou ze zničených hnízd. Veverka je totiž výjimkou mezi savci; když spadne mládě na zem, tak se k němu nevrátí,\" vysvětlil vedoucí záchranné stanice Karel Makoň. Mláďata byla zpočátku ve velmi špatném zdravotním stavu. \"Byla vyhladovělá, zesláblá a některé dokonce už polomrtvá. Ale během několika dnů se dostala zpět do kondice,\" pokračoval ekolog. Ač se zdá, že se jedná o mazlíčky, jsou to podle Makoně těžko ochočitelná a přece jen divoká zvířata, která kromě pestré potravy potřebují dostatečný prostor k tomu, aby se mohla proběhnout, naučit se šplhat a všem těm akrobatickým kouskům. \"Odchov jsme rozdělili do dvou fází. Úplně na začátku to byly jesle, kde jsme mláďata dokrmovali kondenzovaným mlékem. Pak postoupila do školky ve velké voliéře, ve které přešla na tuhou potravu a kde už mají k dispozici šplhací prvky jako například kmeny stromů či větve. Nejraději mají loupaná lísková jádra, houby a piškoty. U členů stanice jsou to nejoblíbenější zvířata. Zejména o ta hodně malá mláďata se chtěl každý starat,\" uvedla dále Makoň. Cílem podle ekologů není zvířata rozmazlovat. \"Chceme je připravit na plnohodnotné začlenění do přírody, což ale bývá u savců složité. Už se nám dokonce jednou stalo, že vypuštěná veverka se vrátila zpět na stanici,\" uzavřel Makoň. Za loňský rok prošla rukama členů záchranné stanice živočichů necelá dvacítka veverek. Ty patří mezi zvláště chráněné živočichy a na jejich odchov může vydat výjimku pouze ministerstvo životního prostředí.
Zdroj: Právo
Sdílet článek na sociálních sítích