Křídlatka zaplevelila Ostravu
Boleslav Navrátil Na Moravě a ve Slezsku se rozšířil nebezpečný plevelný keř
křídlatka. Je agresivní a vytlačuje všechny ostatní rostliny. Dosahuje výšky až
tři metrů, za den dokáže vyrůst až patnáct centimetrů a nelze ho zničit jinak
než chemickým postřikem. K rozmnožování stačí i centimetrová část oddenku.
Moravskoslezský kraj je jím zamořen, Ostravsko nejvíc. Rozšiřuje se totiž
nerychleji na neudržovaných a zanedbaných plochách. Kde se uchytí, všechny
rostliny, včetně stromů, usychají. Ostravská dendroložka Zina Klečková uvádí:
\"Je to agresivní rostlina a nic ji nezadrží, je horší než bolševník. Původně k
nám byly dovezeny dva druhy - křídlatka japonská a křídlatka sachalinská. Jejich
kříženec je doslova rostlinné monstrum. Podél řek vytváří monokultury a
potlačuje všechny ostatní rostliny. Za povodní ucpává průtoky pod mosty a
propustě, navíc se tímto způsobem rozšiřuje.\" Dále míní, že rostlinu k nám
dovezli včelaři, protože bohatě kvete na podzim, zbavit se ovšem tohoto otesánka
bude stát miliardy korun. Největší těžkosti dělá povodím řek. Vedoucí odboru
životního prostředí na ostravském magistrátu Milan Fencl potvrdil, že nejde o
nic nového, město o zamoření křídlatkou ví. Je to ovšem starost městských
obvodů. \"Obecně zatím nebyla křídlatka ze zákona označena jako rostlina, kterou
jsou města povinna hubit, je to tedy věc rostlinolékařů,\" míní Milan Fencl. Je
přesvědčen, že proti tomuto nebezpečnému keři se musí postupovat systémově a
proti proudu řek společně se správci povodí a dalšími zainteresovanými
institucemi. Je to ovšem především otázka financí. Nicméně je jasné, že Ostrava
je křídlatkou nejen obklíčena, ale doslova prolezlá, všechny břehy řek - Odry,
Ostravice a Opavice - jsou jí zamořeny, kolem ostravského hradu se jí zbavují
kosením, což je vlastně intenzivní rozmnožování. \"Nelze ji hubit jinak než
chemicky,\" uvedl člen Českého svazu ochránců přírody ve Valašském Meziříčí
Milan Orálek. Právě toto valašské město jako jediné dostalo dotaci na hubení
křídlatky, což činí postřikem. \"Stříkat se musí dvakrát za sebou, rostlina je
odolnější než bolševník,\" uvedl Orálek. Nejvíce se tedy plevelný keř šíří
především po březích řek, a také podél železničních tratí. K jeho výraznému
rozšíření došlo po povodních, u železnice ji při stavbě rychlostního koridoru
roznášejí stroje. Ministerstvo životního prostředí, jak nám sdělil ředitel
odboru pro styk s veřejností Jakub Kašpar, poskytuje dotace na ničení křídlatky,
např. na ramena řeky Moravy, na Novozámecké louky, obci Olešnice na Vysočině.
Nicméně označil křídlatku za velmi nebezpečnou, protože jde o expanzivní a
invazní druh, přičemž patří mezi nejproduktivnější rostliny u nás vůbec. Roste
tak rychle, že se uvažovalo o jejím využití jako energetické plodiny, ale brání
tomu oprávněné obavy, že by křídlatka mohla naši přírodu těžce poškodit. MŽP
nařízení o povinnosti křídlatku omezovat a ničit nevydalo především proto, že je
to v kompetenci ministerstva zemědělství. Zdroj: Moravskoslezský deník
Boleslav Navrátil
Na Moravě a ve Slezsku se rozšířil nebezpečný plevelný keř křídlatka. Je agresivní a vytlačuje všechny ostatní rostliny. Dosahuje výšky až tři metrů, za den dokáže vyrůst až patnáct centimetrů a nelze ho zničit jinak než chemickým postřikem. K rozmnožování stačí i centimetrová část oddenku. Moravskoslezský kraj je jím zamořen, Ostravsko nejvíc. Rozšiřuje se totiž nerychleji na neudržovaných a zanedbaných plochách. Kde se uchytí, všechny rostliny, včetně stromů, usychají. Ostravská dendroložka Zina Klečková uvádí: \"Je to agresivní rostlina a nic ji nezadrží, je horší než bolševník. Původně k nám byly dovezeny dva druhy - křídlatka japonská a křídlatka sachalinská. Jejich kříženec je doslova rostlinné monstrum. Podél řek vytváří monokultury a potlačuje všechny ostatní rostliny. Za povodní ucpává průtoky pod mosty a propustě, navíc se tímto způsobem rozšiřuje.\" Dále míní, že rostlinu k nám dovezli včelaři, protože bohatě kvete na podzim, zbavit se ovšem tohoto otesánka bude stát miliardy korun. Největší těžkosti dělá povodím řek. Vedoucí odboru životního prostředí na ostravském magistrátu Milan Fencl potvrdil, že nejde o nic nového, město o zamoření křídlatkou ví. Je to ovšem starost městských obvodů. \"Obecně zatím nebyla křídlatka ze zákona označena jako rostlina, kterou jsou města povinna hubit, je to tedy věc rostlinolékařů,\" míní Milan Fencl. Je přesvědčen, že proti tomuto nebezpečnému keři se musí postupovat systémově a proti proudu řek společně se správci povodí a dalšími zainteresovanými institucemi. Je to ovšem především otázka financí. Nicméně je jasné, že Ostrava je křídlatkou nejen obklíčena, ale doslova prolezlá, všechny břehy řek - Odry, Ostravice a Opavice - jsou jí zamořeny, kolem ostravského hradu se jí zbavují kosením, což je vlastně intenzivní rozmnožování. \"Nelze ji hubit jinak než chemicky,\" uvedl člen Českého svazu ochránců přírody ve Valašském Meziříčí Milan Orálek. Právě toto valašské město jako jediné dostalo dotaci na hubení křídlatky, což činí postřikem. \"Stříkat se musí dvakrát za sebou, rostlina je odolnější než bolševník,\" uvedl Orálek. Nejvíce se tedy plevelný keř šíří především po březích řek, a také podél železničních tratí. K jeho výraznému rozšíření došlo po povodních, u železnice ji při stavbě rychlostního koridoru roznášejí stroje. Ministerstvo životního prostředí, jak nám sdělil ředitel odboru pro styk s veřejností Jakub Kašpar, poskytuje dotace na ničení křídlatky, např. na ramena řeky Moravy, na Novozámecké louky, obci Olešnice na Vysočině. Nicméně označil křídlatku za velmi nebezpečnou, protože jde o expanzivní a invazní druh, přičemž patří mezi nejproduktivnější rostliny u nás vůbec. Roste tak rychle, že se uvažovalo o jejím využití jako energetické plodiny, ale brání tomu oprávněné obavy, že by křídlatka mohla naši přírodu těžce poškodit. MŽP nařízení o povinnosti křídlatku omezovat a ničit nevydalo především proto, že je to v kompetenci ministerstva zemědělství.
Zdroj: Moravskoslezský deník
Sdílet článek na sociálních sítích