Pašování zvířat je v České republice stále velký problém
Světový fond na ochranu přírody (WWF) oslovil všechny státy kandidující do
Evropské unie, aby zakročily proti široce rozšířenému pašování chráněných
zvířat. Češi mají ve světě nechvalně proslulou pověst pašeráků zvířat. Situace
se ale od roku 1997, kdy začal platit nový zákon výrazně lepší. Přestože ochrana
zvířat před pasováním je v České republice na vysoké úrovni patříme mezi hlavní
evropské tranzitní země pro ilegální dovoz exotických, volně žijících chráněných
zvířat z celého světa. Podle vedoucího oddělení ochrany přírody při České
inspekci životního prostředí (ČI-ŽP) Tomáše Maříka je to dáno polohou země ve
střední Evropě i tím, že jsme dopravním uzlem. Přesné číslo kolik zvířat se se k
nám propašuje odmítl uvést. \"Jde o špičku ledovce, jestliže zadržíme jedno aulo
s kontrabandem, není žádná jistota, Se v dalším se o totéž, někdo nepokouší.
Celní úřady vědí zhruba o pěti významných českých obchodnících s chráněnými
druhy zvířat. Při návratech z exotických cest ze zahraničí je důkladně
prověřují. Problém spočívá i v tom, že si tito lidé nyní pořizují takzvané bílé
koně, například při odbavení na letišti jdou celním prostorem za nimi. V kufru s
dvojitým dnem pak pronesou na naše území vzácné exempláře. Pokud zvířata pašují
na objednávku je těžké je odhalit. Často se prodávají na různých burzách.
Dohledat dovozce je nyní poměrně snadné, protože inspektoři burzy pravidelně
navštěvují a vzácné kusy rozpoznají. Zájem je o papoušky ČR je podle WWF
označována za největšího obchodníka se vzácnými druhy papoušků. Podle údajů ČlŽP
zabavili letos v únoru čeští celníci 100 nelegálně dovezených papoušků z
Libérie, což lze považovat za mimořádně velkou zásilku. Z loňských statistik
České inspekce životního prostředí vyplývá, že na českých hranicích bylo
zabaveno 15 pašovaných papoušků. V roce 2000 jich bylo o 88 více. Letos už se
přes hranice nedostalo například i několik lahví s naloženými hady a želvami
nebo preparovaná hlava aligátora. Zajištěno bylo i 48 krajt zelených a 18
varanů. Zabavená zvířata končí v ZOO Ministerstvo životního prostředí vytipovalo
zoologické zahrady, které se starají o zabavená zvířata. Například ohrožení
primáti, které odeberou celníci pašerákům, putují do Zoologické zahrady v
Jihlavě. Odbor ochrany přírody při Ministerstvu životního prostředí České
republiky totiž jmenoval ZOO v Jihlavě jejich záchranným centrem. V dubnu v roce
1998 takto získala ZOO pár tamarinů sedlových, zabavených na letišti Ruzyni.
Miniaturní tamarinové, kteří se vejdou do dlaně měli štěstí. ZOO v Jihlavě chová
opičky z čeledi kosmanovitých - kosmany a tamariny od počátku 90 let. Jako
jediná v celé ČR má největší kolekci celkem pět druhů, které úspěšně rozmnožuje.
Zabavené opičky se tam mají čile k světu a už odchovali sedm potomků. Pro
vytipované zahrady však mohou představovat zvířata i riziko. Například soud může
rozhodnout o jejich navrácení původnímu majiteli, mohou se rozmnožit či uhynout.
Současně nejsou právně zabezpečeny případné dotace na krmení zvířete a jelikož
počet zabavených zvířat nelze odhadnout, nemusí stačit ani kapacita pavilonů.
Jak informoval Haló noviny prezident Unie českých a slovenských zahrad Ing.
Vladislav Janoušek, dva makakové, které si přivezli vojáci minulý měsíc z
Afghánistánu leteckým speciálem a které jim zabavila Česká inspekce životního
prostředí, skončili nakonec v ZOO v Ústí nad Labem. V Jihlavě totiž neměli
možnost tak velkým opicím poskytnout kvalitní zabezpečení. Proti vojákům bude
zřejmě zahájeno trestní řízení, protože se dopustili porušení zákona. Hrozí jim
pokuta až do výše 100 000 korun. Vzhledem k tomu, že dovoz makaků netajili,
pokuta prý bude zřejmě spíše symbolická. Pokud si chce někdo ze zahraničí dovézt
zvíře musí splnit minimálně tři základní povinnosti. Především na zvíře musí mít
od státní veterinární správy povolení k dovozu. Podmínky pro dovoz jsou přísné a
dovozci zvířat to nemají snadné. Ve stanovených podmínkách jsou určeny
veterinární vyšetření například TEC, trusu a tak dále. Určena je i povinnost
karantény. Lze si ji objednat u někoho, kdo ji má státem uznanou, tento fakt
musí potvrdit okresní veterinární zařízení. Pokud jde o zvíře, které je narozené
mezi druhy nebezpečnými musí mít povolení od veterinářů, že tento druh se může
chovat. Pokud je to druh ověření CITES, musí mít zájemce dovozní povolení od
ministerstva životního prostředí. Jeho vydání předchází vývozní povolení ze
země, odkud se zvíře dováží. Po dovozu se musí registrovat u okresního úřadu. Na
základě toho se potom vydává zvláštní registrační list. Likvidace pašování není
v dohledu Vzhledem k naší geologické poloze prakticky nelze zabránit tomuto
druhu trestné činnosti. S ochranou pašovaných zvířat jsme začali mezi prvními v
Evropě. Od roku 1997 platí u nás zákon o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených
druhů živočichů a planě rostoucích rostlin. Zákon brojí proti ilegálnímu
mezinárodnímu obchodu chráněných živočichů a rostlin i výrobků z nich. Naše země
je napojena na celosvětovou kontrolní síť. Kontroly se odehrávají nejen na
hranicích, ale i ve vnitrozemí. Podléhají jim burzy a výstavy zvířat,
chovatelské stanice, zoologické a botanické zahrady, ale i běžné zverimexy.
Nejvíce problémů s pašovanými plazy a ptáky mají v Madarsku. Vloni například
objevili madarští celníci na hranicích s Chorvatskem mrtvá těla více než 11 000
ptáků chráněných druhů, která byla tajně převážena do Itálie. Zdroj: Haló noviny
Světový fond na ochranu přírody (WWF) oslovil všechny státy kandidující do Evropské unie, aby zakročily proti široce rozšířenému pašování chráněných zvířat. Češi mají ve světě nechvalně proslulou pověst pašeráků zvířat.
Situace se ale od roku 1997, kdy začal platit nový zákon výrazně lepší. Přestože ochrana zvířat před pasováním je v České republice na vysoké úrovni patříme mezi hlavní evropské tranzitní země pro ilegální dovoz exotických, volně žijících chráněných zvířat z celého světa.
Podle vedoucího oddělení ochrany přírody při České inspekci životního prostředí (ČI-ŽP) Tomáše Maříka je to dáno polohou země ve střední Evropě i tím, že jsme dopravním uzlem. Přesné číslo kolik zvířat se se k nám propašuje odmítl uvést. \"Jde o špičku ledovce, jestliže zadržíme jedno aulo s kontrabandem, není žádná jistota, Se v dalším se o totéž, někdo nepokouší.
Celní úřady vědí zhruba o pěti významných českých obchodnících s chráněnými druhy zvířat. Při návratech z exotických cest ze zahraničí je důkladně prověřují. Problém spočívá i v tom, že si tito lidé nyní pořizují takzvané bílé koně, například při odbavení na letišti jdou celním prostorem za nimi. V kufru s dvojitým dnem pak pronesou na naše území vzácné exempláře.
Pokud zvířata pašují na objednávku je těžké je odhalit. Často se prodávají na různých burzách. Dohledat dovozce je nyní poměrně snadné, protože inspektoři burzy pravidelně navštěvují a vzácné kusy rozpoznají.
Zájem je o papoušky
ČR je podle WWF označována za největšího obchodníka se vzácnými druhy papoušků. Podle údajů ČlŽP zabavili letos v únoru čeští celníci 100 nelegálně dovezených papoušků z Libérie, což lze považovat za mimořádně velkou zásilku. Z loňských statistik České inspekce životního prostředí vyplývá, že na českých hranicích bylo zabaveno 15 pašovaných papoušků. V roce 2000 jich bylo o 88 více. Letos už se přes hranice nedostalo například i několik lahví s naloženými hady a želvami nebo preparovaná hlava aligátora. Zajištěno bylo i 48 krajt zelených a 18 varanů.
Zabavená zvířata končí v ZOO
Ministerstvo životního prostředí vytipovalo zoologické zahrady, které se starají o zabavená zvířata. Například ohrožení primáti, které odeberou celníci pašerákům, putují do Zoologické zahrady v Jihlavě. Odbor ochrany přírody při Ministerstvu životního prostředí České republiky totiž jmenoval ZOO v Jihlavě jejich záchranným centrem. V dubnu v roce 1998 takto získala ZOO pár tamarinů sedlových, zabavených na letišti Ruzyni.
Miniaturní tamarinové, kteří se vejdou do dlaně měli štěstí. ZOO v Jihlavě chová opičky z čeledi kosmanovitých - kosmany a tamariny od počátku 90 let. Jako jediná v celé ČR má největší kolekci celkem pět druhů, které úspěšně rozmnožuje. Zabavené opičky se tam mají čile k světu a už odchovali sedm potomků. Pro vytipované zahrady však mohou představovat zvířata i riziko.
Například soud může rozhodnout o jejich navrácení původnímu majiteli, mohou se rozmnožit či uhynout. Současně nejsou právně zabezpečeny případné dotace na krmení zvířete a jelikož počet zabavených zvířat nelze odhadnout, nemusí stačit ani kapacita pavilonů.
Jak informoval Haló noviny prezident Unie českých a slovenských zahrad Ing. Vladislav Janoušek, dva makakové, které si přivezli vojáci minulý měsíc z Afghánistánu leteckým speciálem a které jim zabavila Česká inspekce životního prostředí, skončili nakonec v ZOO v Ústí nad Labem. V Jihlavě totiž neměli možnost tak velkým opicím poskytnout kvalitní zabezpečení.
Proti vojákům bude zřejmě zahájeno trestní řízení, protože se dopustili porušení zákona. Hrozí jim pokuta až do výše 100 000 korun. Vzhledem k tomu, že dovoz makaků netajili, pokuta prý bude zřejmě spíše symbolická.
Pokud si chce někdo ze zahraničí dovézt zvíře musí splnit minimálně tři základní povinnosti. Především na zvíře musí mít od státní veterinární správy povolení k dovozu. Podmínky pro dovoz jsou přísné a dovozci zvířat to nemají snadné. Ve stanovených podmínkách jsou určeny veterinární vyšetření například TEC, trusu a tak dále. Určena je i povinnost karantény. Lze si ji objednat u někoho, kdo ji má státem uznanou, tento fakt musí potvrdit okresní veterinární zařízení.
Pokud jde o zvíře, které je narozené mezi druhy nebezpečnými musí mít povolení od veterinářů, že tento druh se může chovat. Pokud je to druh ověření CITES, musí mít zájemce dovozní povolení od ministerstva životního prostředí. Jeho vydání předchází vývozní povolení ze země, odkud se zvíře dováží. Po dovozu se musí registrovat u okresního úřadu. Na základě toho se potom vydává zvláštní registrační list.
Likvidace pašování není v dohledu
Vzhledem k naší geologické poloze prakticky nelze zabránit tomuto druhu trestné činnosti. S ochranou pašovaných zvířat jsme začali mezi prvními v Evropě. Od roku 1997 platí u nás zákon o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů živočichů a planě rostoucích rostlin. Zákon brojí proti ilegálnímu mezinárodnímu obchodu chráněných živočichů a rostlin i výrobků z nich. Naše země je napojena na celosvětovou kontrolní síť. Kontroly se odehrávají nejen na hranicích, ale i ve vnitrozemí. Podléhají jim burzy a výstavy zvířat, chovatelské stanice, zoologické a botanické zahrady, ale i běžné zverimexy.
Nejvíce problémů s pašovanými plazy a ptáky mají v Madarsku. Vloni například objevili madarští celníci na hranicích s Chorvatskem mrtvá těla více než 11 000 ptáků chráněných druhů, která byla tajně převážena do Itálie.
Zdroj: Haló noviny
Sdílet článek na sociálních sítích