Život na Zemi skončí \"už\" za půl miliardy let
Špatná zpráva - vědci už celkem přesně vědí, jak život na naší planetě zanikne.
Dobrá zpráva - bude to až za půl miliardy let. Popisují to dva vědci z
Washingtonské státní univerzity, jejichž kniha
[https://www.kamsnim.cz/categories/kniha] Život a smrt planety Země právě
vychází. Kdyby se délka existence Země přirovnala k jednomu dopoledni, nyní - po
4,5 miliardy let od jejího vzniku - bude půl páté ráno. V pět hodin, tedy za půl
miliardy let, se Slunce dostane do fáze, kdy jeho paprsky nabudou na intenzitě a
zabijí veškerá zvířata i rostliny. V osm hodin se vypaří oceány a v poledne (za
7,5 miliardy let) Zemi pohltí rozpínající se Slunce. Svou mohutnou energií
rozptýlí molekuly a atomy naší domoviny do vesmíru. Planeta se tedy \"dožije\"
dohromady 12 miliard let. \"Země zanikne až za 7,5 miliardy let, ale měli bychom
na její osud myslet už nyní a pochopit, kam směřujeme. Žijeme na pohádkovém
místě v pohádkové době. Lidé by si měli uvědomit, jaký dar v prostoru i čase to
představuje. Měli by si toho vážit a chránit své životní prostředí, jak je to
jen možné,\" citovala agentura AFP Donalda Brownleeho, který knihu napsal
společně s Peterem Wardem. \"Nechci nikoho strašit, ale popsaný scénář je
vlastně nejlepší možný. Je totiž velice pravděpodobné, že v takto dlouhém období
se Země srazí s jiným kosmickým tělesem - kometou či planetkou, neboli
asteroidem,\" připomíná Miloš Tichý, astronom z jihočeské hvězdárny na Kleti.
\"To se stalo před 65 milióny let, kdy srážka s planetkou o průměru zhruba deset
kilometrů způsobila vyhynutí veleještěrů a rozvoj savců. Takže za to, že tu
jsme, vlastně vděčíme katastrofě.\" V posledních desetiletích měla Země štěstí a
všechna nebezpečná vesmírná tělesa ji minula. Loni v červnu se kolem ní v dálce
120 000 kilometrů, která představuje třetinu vzdálenosti k Měsíci, přehnala
planetka o velikosti fotbalového hřiště. Při nárazu by zničila území několik
tisíc čtverečních kilometrů. V obdobné blízkosti prosvištěl kolem Země v
prosinci i další asteroid. \"Letos se k nám má nejtěsněji ze známých těles
přiblížit v červenci planetka 2000 PH5, ale bude v bezpečné vzdálenosti 1,7
miliónu kilometrů,\" říká Miloš Tichý. Hvězdárna na Kleti patří mezi světová
pracoviště, kde planetky a komety sledují a propočítávají jejich dráhy. \"Dnešní
technika by měla stačit k tomu, abychom srážce s vesmírným útvarem zabránili,
pokud bychom o něm věděli několik měsíců, ale raději pár let předem,\"
konstatuje astronom Tichý. Na obranu před nebezpečným objektem může lidstvo
například vyrobit ve vesmíru obrovské zrcadlo, soustředit jím sluneční paprsky
na planetku, ohřát její povrch, a teplem uvolněné plyny pak změní dráhu
kosmického vetřelce. Další variantou je vyslat k nebezpečnému objektu raketu s
jadernou náloží. To ovšem představuje riziko při startu ze Země. Technicky
reálná je i stavba výkonného laseru na oběžné dráze Země, který by na objekt
soustředil světelný paprsek s podobným účinkem jako při použití zrcadla. ZDROJ:
HN
Špatná zpráva - vědci už celkem přesně vědí, jak život na naší planetě zanikne. Dobrá zpráva - bude to až za půl miliardy let.
Popisují to dva vědci z Washingtonské státní univerzity, jejichž kniha Život a smrt planety Země právě vychází. Kdyby se délka existence Země přirovnala k jednomu dopoledni, nyní - po 4,5 miliardy let od jejího vzniku - bude půl páté ráno. V pět hodin, tedy za půl miliardy let, se Slunce dostane do fáze, kdy jeho paprsky nabudou na intenzitě a zabijí veškerá zvířata i rostliny. V osm hodin se vypaří oceány a v poledne (za 7,5 miliardy let) Zemi pohltí rozpínající se Slunce. Svou mohutnou energií rozptýlí molekuly a atomy naší domoviny do vesmíru. Planeta se tedy \"dožije\" dohromady 12 miliard let.
\"Země zanikne až za 7,5 miliardy let, ale měli bychom na její osud myslet už nyní a pochopit, kam směřujeme. Žijeme na pohádkovém místě v pohádkové době. Lidé by si měli uvědomit, jaký dar v prostoru i čase to představuje. Měli by si toho vážit a chránit své životní prostředí, jak je to jen možné,\" citovala agentura AFP Donalda Brownleeho, který knihu napsal společně s Peterem Wardem.
\"Nechci nikoho strašit, ale popsaný scénář je vlastně nejlepší možný. Je totiž velice pravděpodobné, že v takto dlouhém období se Země srazí s jiným kosmickým tělesem - kometou či planetkou, neboli asteroidem,\" připomíná Miloš Tichý, astronom z jihočeské hvězdárny na Kleti. \"To se stalo před 65 milióny let, kdy srážka s planetkou o průměru zhruba deset kilometrů způsobila vyhynutí veleještěrů a rozvoj savců. Takže za to, že tu jsme, vlastně vděčíme katastrofě.\"
V posledních desetiletích měla Země štěstí a všechna nebezpečná vesmírná tělesa ji minula. Loni v červnu se kolem ní v dálce 120 000 kilometrů, která představuje třetinu vzdálenosti k Měsíci, přehnala planetka o velikosti fotbalového hřiště. Při nárazu by zničila území několik tisíc čtverečních kilometrů. V obdobné blízkosti prosvištěl kolem Země v prosinci i další asteroid.
\"Letos se k nám má nejtěsněji ze známých těles přiblížit v červenci planetka 2000 PH5, ale bude v bezpečné vzdálenosti 1,7 miliónu kilometrů,\" říká Miloš Tichý.
Hvězdárna na Kleti patří mezi světová pracoviště, kde planetky a komety sledují a propočítávají jejich dráhy. \"Dnešní technika by měla stačit k tomu, abychom srážce s vesmírným útvarem zabránili, pokud bychom o něm věděli několik měsíců, ale raději pár let předem,\" konstatuje astronom Tichý.
Na obranu před nebezpečným objektem může lidstvo například vyrobit ve vesmíru obrovské zrcadlo, soustředit jím sluneční paprsky na planetku, ohřát její povrch, a teplem uvolněné plyny pak změní dráhu kosmického vetřelce. Další variantou je vyslat k nebezpečnému objektu raketu s jadernou náloží. To ovšem představuje riziko při startu ze Země.
Technicky reálná je i stavba výkonného laseru na oběžné dráze Země, který by na objekt soustředil světelný paprsek s podobným účinkem jako při použití zrcadla.
ZDROJ: HN
Sdílet článek na sociálních sítích