Válka v Iráku by se rovnala genocidě života ve volné přírodě
Konflikt v Iráku by se nepochybně stal obrovskou lidskou tragédií. Pokud ovšem
vypukne, válčící strany musí brát ohled na ochranu zvířat žijících v divoké
přírodě a jejich prostředí - tak lze shrnout poselství organizace BirdLife
International, celosvětového sdružení nevládních organizací chránících přírodu,
které působí ve více než stovce zemí (www.birdlife.net/news/). Organizace
shromáždila množství podkladů, map a fotografií, ve kterých shrnula hlavní
válečná rizika ohrožující životní prostředí v celém Iráku a zvláště v rozsáhlé
oblasti mezopotamských mokřadů kolem řek Eufrat a Tygris. Informace pak
oficiálně předala vládě v Bagdádu a pěti stálým členům Rady bezpečnosti OSN,
tedy Číně, Francii, Rusku, USA a Velké Británii. Dokumenty, které nabádají
účastníky hrozícího konfliktu, aby úmyslně neničili a nepoškozovali divokou
přírodu a nezasahovali do biotopů, jejichž význam dalece přesahuje hranice
Iráku, dostal k dispozici také Program životního prostředí OSN (UNEP).
MEZITITULEK: Poučení z války v Kuvajtu \"Vliv války na přírodu byl ještě
donedávna přehlížen a zastiňován vlastním konfliktem,\" řekl BBC ředitel
BirdLife International Michael Rands. \"Jak ovšem ukázala válka v Perském zálivu
v letech 1990 až 1991, obdobný konflikt ničivě působí na životní prostředí, na
pestrost živočišných i rostlinných druhů a samozřejmě i na kvalitu života lidí v
oblasti ještě velmi dlouho po skončení bojů.\" (viz info dole). K informacím o
vlivu válečného konfliktu na životní prostředí z Perského zálivu přidala
BirdLife také pozdější zkušenosti získané z válek v Afghánistánu a na Balkáně.
Ekologická katastrofa na Blízkém východě byla však nejkrutější. Ropné látky
uniklé ze záměrně zničených vrtů a potopených tankerů v roce 1991 ohrožovaly
zvláště brodivé a vodní ptáky. Současná situace je podle BirdLife o to
závažnější, že Irák leží v severní části Perského zálivu, na území, které patří
k jedněm z pěti nejvýznamnějších světových oblastí pro přezimování vodních ptáků
a je klíčovou oblastí pro statisíce tažných vodních ptáků na jaře a na podzim.
Podle ekologické organizace se v roce 1991 rozšířily zdaleka největší mořské
ropné skvrny v historii, do nichž se rozlilo šest až osm miliónů barelů surové
ropy. Ta těžce poškodila 560 kilometrů pobřeží a zcela zničila ekosystémy v
pobřežní zóně odlivu. Technika manévrujících vojsk také zdevastovala křehkou
svrchní vrstvu pouštních oblastí a rozvrátila tamní ekosystémy. MEZITITULEK:
Bomby a kulturní dědictví Na iráckém území se nachází 42 významných ptačích
hnízdišť a také mezopotamské mokřady typické hnízděním endemických
(vyskytujících se výhradně v jedné oblasti) ptačích druhů. Před tím, než byly
mokřady takřka úplně zničeny v letech 1991 až 2002, rozkládaly se podle BirdLife
na 15 tisících km2 a představovaly jeden z nejrozsáhlejších ekosystémů v západní
Eurasii. Táhly se podél Eufratu a Tigridu od Bagdádu na severu až po Basru na
jihu. Zbylo z nich pouhých 50 km2. Irák mokřady záměrně devastoval, což podle
UNEP mělo ničivé důsledky s \"významným vlivem na globální pestrost druhů od
Sibiře po jižní Afriku\". Mezopotamské mokřady mají vůbec smůlu. Těžce je
poničila už válka Íránu s Irákem v letech 1980 až 1988 svým bombardováním,
vypalováním a použitím napalmu a chemických zbraní. Nová válka v Iráku by je
pravděpodobně definitivně sprovodila ze světa. Možný konflikt také děsí
archeology. Obávají se o osud tisíců nalezišť rozptýlených po celé zemi.
Americké ministerstvo obrany má podle BirdLife informace a mapy o tomto
nenahraditelném kulturním dědictví Iráku. Zůstává ovšem otázkou, zda by kvůli
němu měnilo operační plány. Zkušenosti z první války v Zálivu tomu nenasvědčují.
[*] Ekologická katastrofa po válce v Zálivu (1990 až 1991) Hořelo 650 ropných
vrtů, ze 75 vytékala ropa, 99 bylo silně poškozeno. Na zem vyteklo 25 až 30
miliónů barelů surové ropy, jež vytvořila jezera o rozloze 19 kilometrů
čtverečních.. Požáry denně vychrlily do ovzduší 13 700 tun karcinogenního kouře.
Nejméně čtvrtinu kuvajtské pouště zamořila ropa nebo těžké produkty jejího
hoření. Byly zničeny nebo silně poškozeny dvě desítky továren na výrobu
chemických, biologických a možná i jaderných zbraní, z nichž se uvolnily
jedovaté látky. Na území dopadly stovky tun ochuzeného radioaktivního uranu z
amerického střeliva. Těžká technika rozjezdila 90 procent kuvajtské pouště,
úrodná území byla zničena a všechny chráněné přírodní oblasti byly poškozeny.
Ropa od ledna do dubna 1991 usmrtila nejméně 30 tisíc přezimujících mořských
ptáků. Desetitisíce brodivých ptáků zahynuly na severním pobřeží Perského
zálivu, čímž se jejich stav snížil o 97 procent. Pramen: BirdLife International
Válečná rizika nejen pro lidi, ale také pro přírodu Fyzická destrukce a narušení
habitatu způsobené zbraněmi. Znečištění jedovatými látkami z ropných skvrn nebo
požárů ropných vrtů způsobené bojem nebo záměrným poškozením. Radiologické,
chemické nebo toxické zamoření vyvolané zbraněmi hromadného ničení nebo
konvenčním bombardováním vojenských či průmyslových cílů. Fyzická destrukce a
narušení habitatu vyvolané hromadným náporem uprchlíků. Pramen: BirdLife
International ZDROJ: Zdraví Věda a lidé
Konflikt v Iráku by se nepochybně stal obrovskou lidskou tragédií. Pokud ovšem vypukne, válčící strany musí brát ohled na ochranu zvířat žijících v divoké přírodě a jejich prostředí - tak lze shrnout poselství organizace BirdLife International, celosvětového sdružení nevládních organizací chránících přírodu, které působí ve více než stovce zemí (www.birdlife.net/news/).
Organizace shromáždila množství podkladů, map a fotografií, ve kterých shrnula hlavní válečná rizika ohrožující životní prostředí v celém Iráku a zvláště v rozsáhlé oblasti mezopotamských mokřadů kolem řek Eufrat a Tygris. Informace pak oficiálně předala vládě v Bagdádu a pěti stálým členům Rady bezpečnosti OSN, tedy Číně, Francii, Rusku, USA a Velké Británii.
Dokumenty, které nabádají účastníky hrozícího konfliktu, aby úmyslně neničili a nepoškozovali divokou přírodu a nezasahovali do biotopů, jejichž význam dalece přesahuje hranice Iráku, dostal k dispozici také Program životního prostředí OSN (UNEP).
MEZITITULEK: Poučení z války v Kuvajtu
\"Vliv války na přírodu byl ještě donedávna přehlížen a zastiňován vlastním konfliktem,\" řekl BBC ředitel BirdLife International Michael Rands. \"Jak ovšem ukázala válka v Perském zálivu v letech 1990 až 1991, obdobný konflikt ničivě působí na životní prostředí, na pestrost živočišných i rostlinných druhů a samozřejmě i na kvalitu života lidí v oblasti ještě velmi dlouho po skončení bojů.\" (viz info dole).
K informacím o vlivu válečného konfliktu na životní prostředí z Perského zálivu přidala BirdLife také pozdější zkušenosti získané z válek v Afghánistánu a na Balkáně. Ekologická katastrofa na Blízkém východě byla však nejkrutější.
Ropné látky uniklé ze záměrně zničených vrtů a potopených tankerů v roce 1991 ohrožovaly zvláště brodivé a vodní ptáky. Současná situace je podle BirdLife o to závažnější, že Irák leží v severní části Perského zálivu, na území, které patří k jedněm z pěti nejvýznamnějších světových oblastí pro přezimování vodních ptáků a je klíčovou oblastí pro statisíce tažných vodních ptáků na jaře a na podzim.
Podle ekologické organizace se v roce 1991 rozšířily zdaleka největší mořské ropné skvrny v historii, do nichž se rozlilo šest až osm miliónů barelů surové ropy. Ta těžce poškodila 560 kilometrů pobřeží a zcela zničila ekosystémy v pobřežní zóně odlivu. Technika manévrujících vojsk také zdevastovala křehkou svrchní vrstvu pouštních oblastí a rozvrátila tamní ekosystémy.
MEZITITULEK: Bomby a kulturní dědictví
Na iráckém území se nachází 42 významných ptačích hnízdišť a také mezopotamské mokřady typické hnízděním endemických (vyskytujících se výhradně v jedné oblasti) ptačích druhů. Před tím, než byly mokřady takřka úplně zničeny v letech 1991 až 2002, rozkládaly se podle BirdLife na 15 tisících km2 a představovaly jeden z nejrozsáhlejších ekosystémů v západní Eurasii. Táhly se podél Eufratu a Tigridu od Bagdádu na severu až po Basru na jihu. Zbylo z nich pouhých 50 km2. Irák mokřady záměrně devastoval, což podle UNEP mělo ničivé důsledky s \"významným vlivem na globální pestrost druhů od Sibiře po jižní Afriku\".
Mezopotamské mokřady mají vůbec smůlu. Těžce je poničila už válka Íránu s Irákem v letech 1980 až 1988 svým bombardováním, vypalováním a použitím napalmu a chemických zbraní. Nová válka v Iráku by je pravděpodobně definitivně sprovodila ze světa.
Možný konflikt také děsí archeology. Obávají se o osud tisíců nalezišť rozptýlených po celé zemi. Americké ministerstvo obrany má podle BirdLife informace a mapy o tomto nenahraditelném kulturním dědictví Iráku. Zůstává ovšem otázkou, zda by kvůli němu měnilo operační plány. Zkušenosti z první války v Zálivu tomu nenasvědčují.
[*]
Ekologická katastrofa po válce v Zálivu (1990 až 1991)
Hořelo 650 ropných vrtů, ze 75 vytékala ropa, 99 bylo silně poškozeno.
Na zem vyteklo 25 až 30 miliónů barelů surové ropy, jež vytvořila jezera o rozloze 19 kilometrů čtverečních..
Požáry denně vychrlily do ovzduší 13 700 tun karcinogenního kouře. Nejméně čtvrtinu kuvajtské pouště zamořila ropa nebo těžké produkty jejího hoření.
Byly zničeny nebo silně poškozeny dvě desítky továren na výrobu chemických, biologických a možná i jaderných zbraní, z nichž se uvolnily jedovaté látky. Na území dopadly stovky tun ochuzeného radioaktivního uranu z amerického střeliva.
Těžká technika rozjezdila 90 procent kuvajtské pouště, úrodná území byla zničena a všechny chráněné přírodní oblasti byly poškozeny.
Ropa od ledna do dubna 1991 usmrtila nejméně 30 tisíc přezimujících mořských ptáků.
Desetitisíce brodivých ptáků zahynuly na severním pobřeží Perského zálivu, čímž se jejich stav snížil o 97 procent.
Pramen: BirdLife International
Válečná rizika nejen pro lidi, ale také pro přírodu
Fyzická destrukce a narušení habitatu způsobené zbraněmi.
Znečištění jedovatými látkami z ropných skvrn nebo požárů ropných vrtů způsobené bojem nebo záměrným poškozením.
Radiologické, chemické nebo toxické zamoření vyvolané zbraněmi hromadného ničení nebo konvenčním bombardováním vojenských či průmyslových cílů.
Fyzická destrukce a narušení habitatu vyvolané hromadným náporem uprchlíků.
Pramen: BirdLife International
ZDROJ: Zdraví Věda a lidé
Sdílet článek na sociálních sítích