Šneci mizejí. Češi jich prodávají stovky tun do Francie

PRAHA - Češi si v posledních letech stále více přivydělávají sběrem hlemýžďů, kteří jsou jako delikatesa vyváženi do Francie. Období jejich sběru začíná právě v těchto týdnech. Tento relativně nenáročný způsob vylepšení rodinných rozpočtů má ale fatální dopady na hlemýždí populaci. Kvůli nájezdům sběračů se počet plžů tak ztenčil, že v některých oblastech musel být jeho sběr zakázán pod hrozbou mnohatisícové pokuty. Lokalitami, kde se hlemýžďům daří nejvíce a odkud jich také nejvíce putuje na stoly gurmánů, jsou Nymbursko, Lounsko a Mostecko. Právě tam místní úřady jejich sběr zakázaly. \"V uplynulých letech se tu sběr tak rozmohl, že vloni se zde sebralo 10 tun hlemýžďů. Za dva roky bychom je tu nemuseli vůbec mít,\" říká Vladimír Pátek, vedoucí odboru životního prostředí mosteckého magistrátu. Každým rokem je v Česku vykoupeno kolem půl milionu kilogramů hlemýžďů. Například v roce 2001 to bylo 560 815 kilogramů. Spolu s Řeckem a Maďarskem patří ČR mezi nejvýznamnější producenty této pochoutky. Pokračování na straně 5 Dokončení ze strany 1 Nejdéle, už více než deset let, platí zákaz sběru hlemýžďů na Lounsku. Místní úředníci však měli jiné důvody. \"Nájezdy sběračů rušily lesní zvěř, která na jaře vyvádí mladé,\" řekla Olga Salačová, vedoucí referátu životního prostředí města Louny. Za porušení zákazu čeká sběrače pokuta ve výši několika tisíc korun. \"Každoročně pokutu platí dva až tři lidé,\" říká Salačová. Na dodržování vyhlášky dohlížejí policisté. Ochránci přírody doporučují, aby byl sběr regulován a organizován. Hlemýžď je sice chráněným živočichem, ale nepatří mezi ohrožené. \"Nemůžeme dělat nic, záleží jen na úřadech,\" tvrdí Monika Štambergová z Agentury ochrany přírody a krajiny. Sezona sběru hlemýžďů začíná každoročně v dubnu. Sběrači však musejí čekat, až zaprší, protože když je sucho, zůstávají šneci skryti. Po dešti vyrážejí do přírody nejen jednotlivci, ale celé rodiny či skupiny dětí a důchodců, kteří se zaměřují na hlemýždí ulity s průměrem alespoň tři centimetry. Právě tato velikost je nejvíce žádaná. \"Lidé mají měrky o průměru tři a půl centimetru a ulity si měří. Když propadne, tak ho neberou,\" uvedl Oto Beneš z výkupny Agroservis v Lísce na Českokamenicku. Podle něj přichází do výkupny ročně desítky lidí, především důchodců a dětí. Cena za kilogram hlemýžďů se pohybuje od 10 do 15 korun. Na jeden kilogram je třeba nasbírat kolem 50 jedinců, neboť váha jednoho hlemýždě je kolem 20 gramů. Podle Beneše vykoupí v této výkupně ročně jednu až dvě tuny těchto plžů. Obdobných výkupen je v Česku kolem dvou až tří set. Vykoupení šneci putují do Dolního Podluží na Děčínsku, kde sídlí firma Helix, monopolní zpracovatel hlemýždího masa v České republice. \"Maso se vytěží a zpracuje, ulity se vymyjí a vysuší. Poté se do nich nazpět dá tepelně upravené maso,\" řekl jednatel firmy Ondřej Vyhnálek. Ve firmě zpracovávají tuny hlemýžďů nejen z ČR, ale i z Maďarska či Polska. Sběr hlemýžďů má v Česku tradici již od 70. let, kdy se šneci vyváželi hlavně do Německa a Francie. Nyní patří mezi největší producenty hlemýždího masa Řecko a Maďarsko. \"Ani Česká republika však nemá nezanedbatelný podíl,\" dodal Vyhnálek. Množství hlemýžďů nasbíraných za posledních osm let Litoměřicko 220 000 kg Mělnicko 210 000 kg Kladensko 205 000 kg Teplicko 203 000 kg Znojemsko 190 000 kg Kolínsko 155 000 kg Zdroj: Lidové noviny