Česko postaví stanici v Antarktidě
Už jenom souhlas států Antarktické smlouvy chybí k tomu, aby se v Antarktidě
začala stavět česká polární stanice. Česko se připojí k vědeckým týmům ze
sedmnácti zemí, které v Antarktidě zkoumají podnebí, rostliny či nerosty. Až
začne stanice fungovat, může Česko požádat o členství v různých antarktických
výborech a institucích, ale také o změnu svého statutu v rámci Antarktické
smlouvy; z pozorovatele se může stát plnoprávným členem. A spolu s asi
pětadvaceti jinými členy klubu pak může spolurozhodovat o tom, co se v
Antarktidě bude v budoucnu dít. Například zda se bude či nebude využívat její
nerostné bohatství a bude-li se pak nějak dělit. Vědci pod vedením profesora
Pavla Proška z katedry geografie brněnské Masarykovy univerzity vybírali místo
pro stavbu polární stanice z osmi navržených lokalit. \"Podle informací kolegů z
Argentiny jsme u každého místa posuzovali pět kladných a pět záporných kritérií.
Jako nejvhodnější vyšlo místo označené jako Bod 4. Leží na mořské terase asi
deset metrů nad hladinou, jsou tam dvě řeky a chráněná zátoka pro čluny. Dnes už
máme hotovou první skicu, která ukazuje rozmístění jednotlivých částí stanice,\"
popsal Prošek. Čeští vědci už také odevzdali Výboru pro ochranu životního
prostředí při Antarktické smlouvě dokument o odhadech potenciálního dopadu
stanice na prostředí. Finální verze pak bude projednána v červnu na madridském
setkání států Antarktické smlouvy, a když ji obhájí a nikdo nebude mít po
šedesáti dnech připomínky, může na podzim vyjet loď s nákladem a dvanácti lidmi,
kteří budou základnu stavět. Základna pro patnáct lidí, kde energii zajistí asi
z poloviny slunce a vítr, zbytek dodá naftový agregát, a vytápět a ohřívat vodu
bude pětačtyřicet metrů čtverečních slunečních kolektorů a také osm malých
větrných elektráren, bude fungovat nejméně čtyřicet let. Vědci budou pracovat
během antarktického léta, kdy na ostrově teplota kolísá kolem nuly. Pořízení
stanice přijde asi na padesát miliónů korun, její roční provoz pak přibližně na
třičtvrtě miliónu korun. V Antarktidě budou mít vědci k dispozici území velké
téměř jako Jihomoravský kraj. V současné době je v této oblasti v provozu
osmačtyřicet stanic. ZDROJ: HN
Už jenom souhlas států Antarktické smlouvy chybí k tomu, aby se v Antarktidě začala stavět česká polární stanice. Česko se připojí k vědeckým týmům ze sedmnácti zemí, které v Antarktidě zkoumají podnebí, rostliny či nerosty.
Až začne stanice fungovat, může Česko požádat o členství v různých antarktických výborech a institucích, ale také o změnu svého statutu v rámci Antarktické smlouvy; z pozorovatele se může stát plnoprávným členem. A spolu s asi pětadvaceti jinými členy klubu pak může spolurozhodovat o tom, co se v Antarktidě bude v budoucnu dít. Například zda se bude či nebude využívat její nerostné bohatství a bude-li se pak nějak dělit.
Vědci pod vedením profesora Pavla Proška z katedry geografie brněnské Masarykovy univerzity vybírali místo pro stavbu polární stanice z osmi navržených lokalit. \"Podle informací kolegů z Argentiny jsme u každého místa posuzovali pět kladných a pět záporných kritérií. Jako nejvhodnější vyšlo místo označené jako Bod 4. Leží na mořské terase asi deset metrů nad hladinou, jsou tam dvě řeky a chráněná zátoka pro čluny. Dnes už máme hotovou první skicu, která ukazuje rozmístění jednotlivých částí stanice,\" popsal Prošek.
Čeští vědci už také odevzdali Výboru pro ochranu životního prostředí při Antarktické smlouvě dokument o odhadech potenciálního dopadu stanice na prostředí. Finální verze pak bude projednána v červnu na madridském setkání států Antarktické smlouvy, a když ji obhájí a nikdo nebude mít po šedesáti dnech připomínky, může na podzim vyjet loď s nákladem a dvanácti lidmi, kteří budou základnu stavět.
Základna pro patnáct lidí, kde energii zajistí asi z poloviny slunce a vítr, zbytek dodá naftový agregát, a vytápět a ohřívat vodu bude pětačtyřicet metrů čtverečních slunečních kolektorů a také osm malých větrných elektráren, bude fungovat nejméně čtyřicet let. Vědci budou pracovat během antarktického léta, kdy na ostrově teplota kolísá kolem nuly. Pořízení stanice přijde asi na padesát miliónů korun, její roční provoz pak přibližně na třičtvrtě miliónu korun. V Antarktidě budou mít vědci k dispozici území velké téměř jako Jihomoravský kraj.
V současné době je v této oblasti v provozu osmačtyřicet stanic.
ZDROJ: HN
Sdílet článek na sociálních sítích