Krkonošský park ročně navštíví pět milionů turistů

Vrchlabí Krkonošskému národnímu parku je dnes čtyřicet. Ačkoliv se zázemí současných správců parku nedá s pracovními podmínkami jeho zakladatelů vůbec srovnat, hlavní úkol ochranářů zůstává i po desítkách let stále stejný. Téma DNES \"Musíme pečovat o celé území parku tak, aby jeho přírodní hodnoty zůstávaly stále na stejné úrovni, nebo se dokonce zlepšovaly. Tento základní cíl se od založení parku nezměnil. Pouze se vyvíjel úhel pohledu na způsoby jeho dosahování,\" říká ředitel Správy Krkonošského národního parku ve Vrchlabí Jiří Novák. O přísnější ochraně vzácné přírody Krkonoš se začalo uvažovat už na začátku minulého století. V roce 1904 zřídil hrabě Jan Harrach první krkonošskou rezervaci a v roce 1922 vyzvalo tehdejší ministerstvo školství význačného českého botanika Františka Schustlera, aby vypracoval návrh na ochranu celého pohoří. O rok později byl hotový dokument, podle kterého měl Národní park krkonošský obsáhnout Jizerské hory a Krkonoše včetně Rýchor. Tehdejší politická a ekonomická situace však vyhlášení parku nepřála, a tak se první krok k jeho zřízení uskutečnil až roce 1952 v podobě vytvoření osmi přírodních rezervací. O osm let později došlo k vyhlášení dalších čtyř rezervací a v roce 1963 vznikl Krkonošský národní park, jehož správa se usídlila ve Vrchlabí, kde působí dodnes. Krkonoše potřebují zvláštní ochranu \"Krkonoše potřebují zvláštní ochranu. Proti Alpám jsou hrozně malé, ale podnikatelé by přesto rádi viděli lanovku snad na každém kopci. Mě to však nepřekvapuje, protože podobné úvahy se objevovaly už za nás. Vybavuji si, jak jsme museli bojovat za ochranu Studniční hory a Modrého dolu, kde se už v šedesátých letech minulého století plánovala výstavba obřího lyžařského areálu. Naštěstí se nám jí podařilo zabránit,\" vzpomíná první ředitel parku Miroslav Klapka. Současný šéf chráněného území pokládá za zásadní moment v jeho historii začátek osmdesátých let minulého století, kdy se v Krkonoších poprvé výrazně projevilo poškození lesních porostů imisemi převážně z polských a německých tepelných elektráren i z domácích zdrojů. \"Byl to jeden z nejhorších stavů pro Krkonoše, kvůli kterému byly v roce 1984 dokonce zařazeny mezi nejohroženější parky světa. Zásadní pozitivní zlom naopak nastal v devadesátých letech, kdy se začalo naplno pracovat na záchraně lesních porostů na české i polské straně Krkonoš,\" říká Novák. Velkou ranou pro park byly povodně Dnes se koncentrace imisí pohybuje zhruba na třetině stavu v osmdesátých letech a tedy pod hranicí poškozující stromy. \"Lesy, kde se musely vykácet poničené stromy na ploše osmi tisíc hektarů, začínají ožívat. Bude ale trvat ještě desítky let, než budou úplně zdravé,\" tvrdí ředitel. Velkou ranou pro správce parku bylo i několik povodní v uplynulých šesti letech, s jejichž následky se jim dodnes nepodařilo plně vyrovnat. \"Odstraňování povodňových škod z minulých let a rychlé vyřešení letitých problémů s dosluhující lanovou dráhou a s chátrající Českou boudou na Sněžce řadíme k našim současným nejdůležitějším úkolům,\" uvádí Novák, podle kterého se i správci parku připravují na vstup do Evropské unie. \"Intenzivně pracujeme na projektu NATURA 2000, který monitoruje ohrožené druhy živočichů i rostlin v celém parku před plánovaným vstupem do Unie. Musíme být hotovi do konce letošního roku, ale už nám zbývá zmapovat jen malou část území, takže bychom to měli bez problémů stihnout,\" dodává. Každý rok přijíždí pět milionů turistů Krkonošský národní park je nejstarším a nejznámějším národním parkem v České republice, který se rozkládá téměř na 55 tisících hektarech v Královéhradeckém a Libereckém kraji. Území parku každoročně navštíví zhruba pět milionů turistů, kteří mohou využít 800 kilometrů zimních a letních značených cest, přes 360 lyžařských vleků a lanovek a přibližně stejný počet sjezdových tratí a lyžařských svahů. Správa Krkonošského národního parku ve Vrchlabí má dnes přibližně 350 zaměstnanců a její roční rozpočet se pohybuje kolem 350 milionů korun. IVAN TRUHLIČKA Zdroj: Mladá fronta Dnes