Šumavská vichřice a Ambrozkovy volební dluhy

Ministr životního prostředí Libor Ambrozek se rozhodl vypsat konkurz na nové vedení národního parku Šumava. Oficiálním důvodem je sice kritika mise Světového svazu ochrany přírody (IUCN), ale nelze se ubránit podezření, že jde jen o záminku. Závěrečná zpráva mise IUCN (http://www.env.cz/env.nsf/7e4b966e44de12f4c1256a030045c24c/f2c9861cbeb82533c1256ce10033e40e?OpenDocument) totiž obsahuje řadu věcných chyb (blíže viz její rozbor na http://www.npsumava.cz/stranky.php?idc=539), nehledě na to, že žádný soudný politik by o osudu šumavské přírody nerozhodl bez předchozí veřejné diskuse jen na základě třídenní návštěvy dvou zahraničních úředníků, jejichž závěry jsou nutně povrchní. Ambrozek tak navíc učinil pouhých šest dnů po té, co ho k odvolání současného vedení parku vyzvaly ekologické organizace v čele s Hnutím Duha, které se snaží současné vedení parku odstranit už delší dobu. Co je ve skutečnosti ve hře? Vzájemné vazby aktivistů a koaličního ministra životního prostředí jsou natolik zjevné, že Ambrozkův verdikt vypadá jako půjčka za oplátku. Loni v červenci přivítalo Hnutí Duha Ambrozka ve funkci tiskovou zprávou, podle níž s ním už v minulosti \"úspěšně spolupracovalo\". Jeden příklad této spolupráce odhalil někdejší ministr životního prostředí Miloš Kužvart. V lednu 2002 se Abrozek ještě jako poslanec pokusil do zákona o národním parku Šumava prosadit pozměňovací návrh vypracovaný Duhou, požadující zřízení společnosti, která by pro park mimo jiné zajišťovala i těžbu a prodej dřeva. Kužvart varoval, že jde způsob, jak se dostat ke dřevu za pět miliard korun. Park by totiž podle něj musel do společnosti ze zákona vložit pozemky a lesy, čímž by došlo k jeho skryté privatizaci. Vedení parku (tedy právě lidé, které dnes chce Ambrozek odvolat!) proto proti pozměňovacímu návrhu hlasitě protestovali. Co jím vlastně jeho tvůrci sledovali není dodnes příliš jasné. Víme jen, že podle výroční zprávy za rok 2000 je Duha placena i těžařskou firmou Lesy ČR (http://www.hnutiduha.cz/duha.html). Na podzim 2001 podepsal někdejší šéf Duhy Jan Beránek Brandýskou deklaraci (http://marvanova.unie.cz/aktuality/brandyskadeklarace070901.html), v níž koaliční politici slíbili aktivistům tři a půl miliardy korun (polovinu procenta ze státního rozpočtu). Co za to nabídla protistrana se ve smlouvě nepíše. Jen o pár měsíců později ale Duha podle vlastní tiskové zprávy rozjela \"masívní předvolební kampaň\", do níž investovala půl milionu korun. Ústředním tématem byla snaha zdiskreditovat koaliční rivaly. V sérii rozhlasových spotů a novinových článků označili aktivisté politiku ODS za \"toxickou\" a s využitím překroucených argumentů vylíčili její poslance jako kazisvěty. Předvolební útok na ODS doplnila Duha otevřenou podporou Koalice, jejíž program je podle dobové tiskové zprávy \"na evropské úrovni\". Vzhledem k Brandýské deklaraci byla kampaň vlastně prací na zakázku - nevládní ekologické hnutí se tím změnilo v politické lobbysty. Jak dalece Duha ovlivnila volební výsledky a přispěla tak k Ambrozkovu nástupu do úřadu je tématem pro politologickou analýzu. Jisté je, že jí to nový ministr životního prostředí nezapoměl. Svým tajemníkem obratem jmenoval aktivistu Duhy Daniela Vondrouše (který byl už před volbami jeho poradcem), mluvčí MŽP se stala bývalá mluvčí Duhy Karolína Šůlová. Poslanci varovali, že si Ambrozek do úřadu přivádí \"extrémisty\" a Lidové noviny napsaly, že tím ministerstvo ztratí potřebnou \"občanskou\" opozici. Problém je ale jinde - nikým nevolení aktivisté získali možnost ovlivňovat chod důležitého státního úřadu. O lecčems ostatně vypovídá I to, že v letošním grantovém řízení dostala Duha od Ambrozkova ministerstva 603 tisíc korun (http://www.env.cz/env.nsf/9acdef9f7b596585c125696100760d15/6c1134a7830e61cac125696100784e9f?OpenDocument), což je výrazně víc než za Kužvarta (v roce 2002 nedostala Duha nic, v roce 2000 jen 380 tisíc korun). Bývalý ministr životního prostředí Miloš Kužvart loni v Respektu popisoval, jak Libor Ambrozek ještě jako poslanec doporučoval jeho náměstkovi, aby byl shovívavý k podnikateli, který ničil přírodní rezervaci Praděd jen proto, že šlo o krajského zastupitele KDU-ČSL (http://respekt.newton.cz/qfullhit.htw?CiWebHitsFile=/noviny/spa/re/2002/05/27/RE22A20B.htm&CiHiliteType=Full&CiRestriction=ambrozek&CiCodePage=1250). Nelze vyloučit, že pozadí dnešního Ambrozkova rozhodnutí vyměnit vedení národního parku Šumava je podobné - jeho politické, personální a finanční vazby na Hnutí Duha tvoří smysluplnou skládačku. Na ministerstvu životního prostředí tak vzniká atmosféra klientelismu a prorůstání zájmových skupin s vrcholovou politikou. Pomozme si paralelou: co kdyby nějaké politické straně pomohla vyhrát volby zbrojovka, jejíž bývalí zaměstnanci by pak zasedli na ministerstvu obrany, které by vzápětí sesadilo klíčové generály, ohrožující firemní zájmy? Pokud byl Miloš Kužvart označován za \"ministra zelených iniciativ\", které neúnosně zasahují do jeho rozhodování, platí to o Liboru Ambrozkovi dvojnásob. \"Buď podlehl militantním ekologickým lobby, nebo je sám jejich součástí. Ani jedno ani druhé jej neopravňuje zastávat úřad,\" napsal loni v prosinci v souvislosti s Ambrozkovým zákazem lyžování na Lysé hoře poslanec Martin Říman. Po ministrově účelovém zneužitím závěrů šumavské mise IUCN by měl Vladimír Špidla zvážit Ambrozkovo další setrvání ve funkci. Ivan Brezina Zdroj: Neviditelný pes