Stát zaplatí za ochranu přírody
Plán vytvořit u řeky Moravy v Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví
novou přírodní rezervaci zatím \"zastavilo\" několik stovek hektarů lesa, které
patří městu Olomouc. Jelikož v přírodní rezervaci by byla zakázána jakákoli
lidská činnost, Olomouc požaduje, aby stát její lesní pozemky nejdříve odkoupil
anebo je vyměnil za jiné. Jenže zákon o ochraně přírody a krajiny nic takového
neumožňuje. Teď by se to mohlo změnit. Poslanec a bývalý ředitel Správy
Chráněných krajinných oblastí František Pelc (US-DEU) prosazuje v chystané
novele zákona, aby v takových případech stát soukromým vlastníkům poskytl
náhradu. Návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny právě projednává
Parlament a Pelcův pozměňovací návrh už přijal klíčový výbor pro veřejnou
správu, regionální rozvoj a životní prostředí . \"Tento záměr vítáme,\" říká
Roman Šimek, ředitel Správy lesů města Olomouc a představitel Severomoravské
regionální organizace Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů. Proti není
ani Ministerstvo životního prostředí . \"V principu s tím souhlasíme, možnost
kompenzace by v zákoně být měla,\" tvrdí náměstek ministra Ladislav Miko.
Poslanec Pelc věří, že jeho návrh zlepší vztahy mezi státními orgány ochrany
přírody a majiteli lesních a zemědělských pozemků v cenných přírodních
lokalitách. Jak by státní náhrada újmy těchto vlastníků měla vypadat? Správa
chráněné oblasti například zjistí, že kvůli intenzívně obhospodařovanému poli
trpí podzemní jeskyně. Anebo že by další kácení lesa výrazně poškodilo krajinný
ráz chráněného území. Správa proto v souladu se zákonem přikáže vlastníkům
pozemků, aby pole s obilím změnili na louku nebo přestali s kácením stromů. Až
dosud majitelům v takových případech nezbývá nic jiného než se s tímto zásahem
ochranářů smířit. Anebo doufat, že od státu dostanou příspěvek z programu o péče
o krajinu. Pelcův návrh počítá s tím, že by majitelé měli nárok na jedno ze tří
odškodnění: buď by dostali od státu náhradní pozemek, anebo by stát jejich
pozemek v chráněném území koupil. Třetí možností je, že by stát majiteli dával
peníze za ztrátu, kterou mu ochranou přírody prokazatelně způsobí. \"Myslím, že
to nebudou žádné závratné peníze,\" tvrdí František Pelc. Odhaduje, že by stát
ročně zaplatil řádově milióny korun. Roman Šimek ze Sdružení vlastníků obecních
a soukromých lesů podotýká, že vlastník by si měl sám rozhodnout, jakou možnost
odškodnění si vybere. \"Aby to nedopadlo tak, že mu stát bude nabízet náhradní
pozemek, který majitel nebude chtít,\" říká Šimek, podle něhož by taková metoda
vztahy mezi ochranáři a majiteli spíše ještě vyhrotila než uklidnila. Šimek se
rovněž obává, jestli stát vzhledem k plánované reformě veřejných financí bude
ochoten dávat skutečně přiměřenou peněžitou náhradu. Například v Rakousku jsou
kompenzace dostatečně vysoké na to, aby se vlastníci \"nebáli\" mít pozemky v
chráněných oblastech, dodal Šimek. ZDROJ: HN
Plán vytvořit u řeky Moravy v Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví novou přírodní rezervaci zatím \"zastavilo\" několik stovek hektarů lesa, které patří městu Olomouc. Jelikož v přírodní rezervaci by byla zakázána jakákoli lidská činnost, Olomouc požaduje, aby stát její lesní pozemky nejdříve odkoupil anebo je vyměnil za jiné.
Jenže zákon o ochraně přírody a krajiny nic takového neumožňuje. Teď by se to mohlo změnit. Poslanec a bývalý ředitel Správy Chráněných krajinných oblastí František Pelc (US-DEU) prosazuje v chystané novele zákona, aby v takových případech stát soukromým vlastníkům poskytl náhradu.
Návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny právě projednává Parlament a Pelcův pozměňovací návrh už přijal klíčový výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí .
\"Tento záměr vítáme,\" říká Roman Šimek, ředitel Správy lesů města Olomouc a představitel Severomoravské regionální organizace Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů.
Proti není ani Ministerstvo životního prostředí . \"V principu s tím souhlasíme, možnost kompenzace by v zákoně být měla,\" tvrdí náměstek ministra Ladislav Miko.
Poslanec Pelc věří, že jeho návrh zlepší vztahy mezi státními orgány ochrany přírody a majiteli lesních a zemědělských pozemků v cenných přírodních lokalitách.
Jak by státní náhrada újmy těchto vlastníků měla vypadat?
Správa chráněné oblasti například zjistí, že kvůli intenzívně obhospodařovanému poli trpí podzemní jeskyně. Anebo že by další kácení lesa výrazně poškodilo krajinný ráz chráněného území. Správa proto v souladu se zákonem přikáže vlastníkům pozemků, aby pole s obilím změnili na louku nebo přestali s kácením stromů.
Až dosud majitelům v takových případech nezbývá nic jiného než se s tímto zásahem ochranářů smířit. Anebo doufat, že od státu dostanou příspěvek z programu o péče o krajinu.
Pelcův návrh počítá s tím, že by majitelé měli nárok na jedno ze tří odškodnění: buď by dostali od státu náhradní pozemek, anebo by stát jejich pozemek v chráněném území koupil. Třetí možností je, že by stát majiteli dával peníze za ztrátu, kterou mu ochranou přírody prokazatelně způsobí.
\"Myslím, že to nebudou žádné závratné peníze,\" tvrdí František Pelc. Odhaduje, že by stát ročně zaplatil řádově milióny korun.
Roman Šimek ze Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů podotýká, že vlastník by si měl sám rozhodnout, jakou možnost odškodnění si vybere. \"Aby to nedopadlo tak, že mu stát bude nabízet náhradní pozemek, který majitel nebude chtít,\" říká Šimek, podle něhož by taková metoda vztahy mezi ochranáři a majiteli spíše ještě vyhrotila než uklidnila.
Šimek se rovněž obává, jestli stát vzhledem k plánované reformě veřejných financí bude ochoten dávat skutečně přiměřenou peněžitou náhradu. Například v Rakousku jsou kompenzace dostatečně vysoké na to, aby se vlastníci \"nebáli\" mít pozemky v chráněných oblastech, dodal Šimek.
ZDROJ: HN
Sdílet článek na sociálních sítích