Ruské šílení po dačách ohrožuje životní prostředí

Spisovatel Boris Pasternak byl ve volných chvílích zvyklý sledovat údolí s výhledem na stromy a zlaté kopule, avšak nyní to může být poslední rok, kdy návštěvníci jeho venkovského sídla, nebo-li dači, mohou tento výhled též ocenit, píše agentura Reuters. Louky v údolí, kde se autor románu Doktor Živago procházel během let osamocení v době sovětské perzekuce, by mohly brzy zmizet pod luxusními dačami - posledním symbolem statusu pro nové bohaté Rusy, kteří je rádi nazývají chatami. \"Co ukážu návštěvníkům? Budou zde jen střechy domů. Nebude možné vidět kostel, kde je pohřben,\" říká Natalija Pasternaková, snacha spisovatele, který byl přinucen sovětskou vládou v roce 1958 odmítnout Nobelovu cenu. Od roku 1991, kdy Rusko svrhlo sovětskou vládu, moskevští obchodníci vynaložili miliony na výstavbu honosných dač. Ucpané silnice, po kterých opouštějí Moskvané v pátek večer město, jsou lemovány billboardy slibujícími komfort v exkluzivních vesnicích s anglickými názvy jako \"Falconers\" nebo \"Sherwood\", které jim dodávají exotický nádech. Avšak ekologové se obávají, že tento nárůst výstavby vyvíjí nesnesitelný nátlak na životní prostředí a ohrožuje nejen živou přírodu, ale též vzduch a vodu, na které jsou Moskvané závislí. \"Poslední desetiletí bylo pro půdu v Rusku katastrofální,\" říká Guslana Kartjušovová z ekologické organizace Greenpeace. Asi 10.000 hektarů chráněných lesů okolo hlavního města, které jsou zásadní pro filtrování městského smogu, bylo podle jejích slov za posledních deset let prodáno. \"Většina z nich je v regionech ležících nejblíž městu. V některých oblastech byla ztracena polovina lesů,\" dodává. Realitní agenti nasazují za parcely poblíž Moskvy závratné ceny. \"V posledních několika letech byla většina lesů prodána elitě. Je to tak drahé, že si to mohou dovolit pouze velmi bohatí,\" říká Kartjušovová. Dači jsou způsobem života pro Rusy, ačkoli pro většinu v mnohem skromnějším měřítku. Za sovětských časů byly výsadou vládních představitelů, umělců a spisovatelů, kteří dostali domy ve vesnicích, jako je Peredělkino. Pro obyčejné sovětské občany byly útěkem ze stísněných komunálních bytů jejich zeleninové zahrádky doplňující skromnou nabídku ve státních obchodech. Dači, ačkoli byly na malém pozemku a byly postavené ze dřeva, který je činil v zimě neobyvatelné, se nejvíce přibližovaly k soukromému majetku povolenému sovětskou ideologií. Noví bohatí převzali tuto tradici s překvapujícími extrémy. Mezi Moskvany kolují historky o obchodnících stavějících si domy podobající se jachtám nebo zámkům, nebo prý investovali miliony do vlastnoručně navržených sídel, které pak spadly. Ohrožena je též voda. Moskevští magnáti jsou sice úzkostliví při výstavbě samotných domů, ale často šetří na méně půvabných prvcích jako na odpadních systémech. \"V každé vesnici může být tak stovka domů a každý z nich stojí asi milion dolarů. Avšak neutratili ani kopějku na vyčištění jejich odpadních vod nebo jiného odpadu,\" říká Kartjušovová. \"A to vše končí v městské vodě.\" Ačkoli vedení Moskevské oblasti popírá, že by tento problém byl vážný, státní firma, která zásobuje Moskvu vodou, Mosvodokanal, tvrdí, že boom výstavby ničí zásoby vody. Mluvčí společnosti Jevgenija Bogomolovová uvedla, že asi 250 hektarů lesů, které jsou nezbytné pro čištění vody, bylo za poslední tři roky zastavěno. \"Většinou to byly chaty ... Je to velký problém, zejména protože kácejí lesy a ty jsou velmi důležité pro udržení ekologické rovnováhy.\" To podle jejích slov změnilo proudění vody a její čistotu. \"Znamená to, že musíme zaplatit více za její vyčištění, což znamená vyšší ceny pro zákazníky,\" dodává. Neefektivní vymáhání zákonů a korupce brání řešení, říká. Vesničané v Peredělkinu souhlasí a říkají, že některým majitelům půdy bylo vyhrožováno, dokud svá pole neprodali. Výhled Borise Pasternaka je stále z větší části nenarušen, avšak pole před, dříve poseté bílými květy brambor, je oplocené a jsou na něm hromady písku. Podle zpráv z médií se v okolí Peredělkina staví devět vesnic s dačami. Pokaždé když Natalija Pasternaková opouští dům, se jí připomíná, jak její vesnici mají hledači dač stále na mušce. Laciný letáček připíchnutý na brance jejího domu hlásá: \"Chci koupit chatu v této oblasti. Zaplatím vysokou cenu.\" Zdroj: eKOLOGIE