VENKOVSKÁ TURISTIKA PŘÍZNIVĚ OVLIVŇUJE ROZVOJ REGIONŮ
Světová organizace pro cestovní ruch WTO (World Travel Organization) udává, že
ročně se zúčastňuje zahraničního cestovního ruchu příjezdového (incoming) a
výjezdového (outgoing) ve světě více než 70 miliónů lidí a domácího cestovního
ruchu asi desetkrát tolik. Cestovní ruch je bezesporu jedním z nejvýznamnějších
odvětví národního hospodářství ve vyspělých i méně rozvinutých zemí a jeho
výnosy pozitivně ovlivňují růst hrubého domácího produktu (HDP). Mezi
rozhodující služby cestovního ruchu patří: poskytování ubytovacích a
stravovacích služeb, zajištění dopravních služeb, informatika a turistický
servis (průvodcovská činnost, organizátorská činnost, tlumočnictví atd.),
produkce a prodej informačních materiálů, knih, brožur, suvenýrů apod.
MEZITITULEK: ZELENÁ TURISTIKA Venkovská turistika se velmi často označuje též
jako tzv. zelená turistika, a to podle prostředí, kde probíhají převážné
aktivity turistů. Venkovské prostředí představuje v evropských poměrech zhruba
60 až 70 % obydleného území. Tato území jsou přirozeným místem pro oddech a
různé druhy rekreace zejména pro návštěvníky z měst a městských aglomerací.
Obyvatelé zvláště větších měst jsou pravidelně obtěžováni průmyslovým a
dopravním shonem. Kromě toho velká část městského obyvatelstva má přirozené
rodové kořeny na venkově, ve venkovských chalupách a statcích. Tato situace
vytváří zcela přirozenou motivaci pobývat rekreačně na venkově, obnovovat si tam
dříve prožité události, spojené s oddechem, aktivní rekreací, sportovní činností
apod. V mnoha případech jde i o významný podíl na různých druzích zemědělských
pracovních a výrobních činnostech, které dodávají jejich účastníkům radost z
vykonané práce a potřebnou sílu a vitalitu. K rozmachu venkovské turistiky
významně napomáhá rozvoj všech druhu dopravy, tj. nejen hromadné dopravy
železniční a silniční, ale stále rostoucí individuální automobilové dopravy.
Postupně tak vzniká vrstva lidí, kteří v rámci daných možností více nebo méně
začínají podnikat právě v oblasti poskytování příslušných turistických služeb.
MEZITITULEK: SPECIFICKÉ SLUŽBY V případě venkovské turistiky je většina služeb
poskytována buď individuálně nebo v rámci velmi malých skupin turistů. Hlavními
specifiky jsou zejména: typ ubytování, jež je charakteristický svoji přímou
vazbou na určitou výrobní činnost příslušného farmáře, nebo jiného
poskytovatele, typ stravování, který vyplývá, jak z určité výrobní činnosti dané
farmy, tak z krajových zvyklostí doplněné specifickými znaky tzv. staré české
kuchyně, přímé působení vnějších prvků přírody, jako jsou hučící potok s jezem,
možnosti rybaření večerní koncerty žab apod., přímé poznávání některých
historických objektů, jako jsou zachovalé hrady či jen jejich zříceniny atd.,
Specifika venkovské turistiky vyžadují decentralizovat ubytovací zařízení (žádné
vysoké hotelové koncentrace) a respektovat zájmy ochrany přírody a jednotlivých
složek životního prostředí. Musíme se proto snažit co nejvíce omezovat negativní
dopad jednotlivých forem cestovního ruchu, a to jak individuálního, tak
skupinového na krajinu i na její stálé obyvatele. Jedním z cílů venkovského
cestovního ruchu je dosáhnout rozptýlení turistů na větší prostor a tím také
přispět k snížení devastace krajiny a životního prostředí. Pozitivním znakem
venkovské turistiky je její individuálnost z hlediska nároků na příslušné
kapacity v ubytování a stravování. Tato skutečnost - proti velkoplošné a
hromadné turistice - jí dává neopakovatelný komorní ráz, který odpovídá přání a
motivaci mnoha rekreantů - turistů z hlediska trávení jejich volného času. Jsou
to nejčastěji rodiny s malými dětmi, sociální skupiny s nižšími příjmy a velmi
často senioři. MEZITITULEK: HLAVNÍ PRODUKTY Mezi hlavní produkty venkovské
turistiky patří: ubytování v \"malokapacitních\" objektech, jež jsou v podstatě
přímo v přírodě, stravování v rámci ubytovacích služeb přímo na farmě, jež
zpravidla přímo souvisí se zvyky v dané oblasti, příprava pokrmů přímo samotnými
turisty, doprava tradičními venkovskými prostředky (bryčky, kočáry, saně tažené
koňmi, selské vozy, k formám dopravy patří i cykloturistika, včetně půjčování
kol a pěší turistiky), doprovodné programy ve formě nabídky a příležitostí
letních a zimních sportů podle místních přírodních a klimatických podmínek a
sezón a podle technického vybavení regionu (podle úrovně technické
infrastruktury, zájmové aktivity pro turisty (jezdectví, lov, rybaření,
houbaření, sběratelství, speciální zdravotní programy apod.), rozšířené je i
pořádání pikniků v přírodě, táboření pod širým nebem, organizování táboráků s
programem, grilování, opékání masa apod., ostatní doprovodné programy a nabídky
ve vazbě na ráz určité krajiny (horolezectví, jeskyňářství, plavání, běhy v
různě členěné krajině apod.), návštěvy a poznávání kulturně historických
pamětihodností (hrady, zámky, církevní stavby, muzea specifické geologické
útvary atd.), návštěvy skanzenů s typickými selskými usedlostmi s předváděním
tradičních řemesel, domácího zpracování zemědělských produktů, jako jsou výroba
másla, sýrů, ukázka provozu některých výrobních zařízení, zejména mlýnů,
lihovarů, zpracování lnu atd. (mezi známé skanzeny patří Veselý kopec u Hlinska,
Přerov nad Labem, Rožnov pod Radhoštěm a další), akce a slavnosti, jež provázejí
venkovský přírodní a náboženský rok (poutě, vítání jara, posvícení, masopust,
velikonoční zvyky a obyčeje, krajové dožínky, dočesná chmele, vinobraní apod.),
myslivecké slavnosti (vyřazování ulovené zvěře po skončeném honu, tradiční
myslivecké zábavy), soutěže v poznávání a sběru různých lesních, lučních a
polních plodin (vhodné zejména pro školní děti), vesnické zabíjačky v zimním
období, které jsou příležitostí k setkání celých rodin a všech žijících generací
rodu, kulturní akce spojené s oslavami doby trvání určitých obcí, kdy se
připomínají slavní rodáci, pořádají výstavy malířů, kteří v určité oblasti buď
žili nebo tvořili svá díla, výstavy lidové umělecké tvořivosti (krajky, výrobky
kovářů, kolářů, truhlářů apod.), sportovní akce (tradiční fotbalové zápasy mezi
kluby sousedních obcí, jezdecké dostihy, střelecké závody, výsledky výcviku
služebních psů atd.), výstavy místních zahrádkářů a chovatelů drobného
hospodářského zvířectva, tradiční trhy na volných prostranstvích obcí konaných
pod širým nebem s předváděním různých jednoduchých řemeslných výrob apod.
MEZITITULEK: AGROTURISTIKA Agroturistika je forma venkovské turistiky. Nabízejí
a provozují ji někteří farmáři a majitelé zemědělských usedlostí, jimž slouží
jako dodatečný zdroj nabídky výkonů a služeb v běžné tržní ekonomice. Jde v
podstatě o rozšíření zdrojů příjmů s následným rozšířením zvoleného
podnikatelského programu při výrobě rostlinných a živočišných produktů. Svůj
hlavní prostor činnosti má tento typ turistiky hlavně v okrajových částech
regionů v malých vesnicích či dokonce samotách. Typickými produkty agroturistiky
(kromě dříve uvedených produktů venkovské turistiky jako celku) jsou zejména:
ubytování na farmě a spoluprožívání biologického a pracovního dne na příslušné
farmě, stravování na farmě, které vychází z její přímé produkce, účast na
sklizni pěstovaných plodin (sklizeň sena, vína, chmele, jahod atd.).
MEZITITULEK: VENKOVSKÁ TURISTIKA A OBCE Regiony a jejich části označované často
jako mikroregiony mají různé předpoklady pro různorodé druhy venkovské turistiky
či agroturistiky. Dá se říci, že mají různý turistický potenciál. Příslušné
orgány obce, zejména zastupitelstvo obce a rada obce by měly věnovat venkovské
turistice dostatečnou pozornost. Jestliže například typicky nížinné oblasti mají
vysoké produkční zemědělské možnosti, které zajišťují jejich obyvatelům dobrý
životní standard (např. Polabí, Haná a další), většina podhorských a horských
oblastí má zvýšené předpoklady pro provozování venkovské turistiky. Tak je tomu
všeobecně například v Rakousku a jiných hornatých státech. Tím se však z
venkovské turistiky vůbec nevylučují naše vinorodé oblasti. Naopak,
cykloturistika umožňuje navštěvovat různá místa naší republiky a seznamovat se i
s životem obyvatel těchto míst. Pro provozování venkovské (vesnické) turistiky
jsou typické: ohleduplný vztah k přírodě a ke krajině, neboť krajina je v
podstatě hlavním motivem turistova pobytu a putování, všechny zásahy turistů do
krajiny musí být minimální a musí být v její prospěch, tj., aby přispívaly k
trvale udržitelnému rozvoji určitého území (ekosystému), decentralizované
rozmístění turistů v krajině, což vyplývá hlavně z daných ubytovacích kapacit
farem či jiných zařízení, tím je v podstatě snížena na minimum devastace krajiny
a jejich složek, téměř rodinné prostředí a zázemí pro pobyt a ubytování turistů
(letních hostů), vytváření zázemí pro typicky venkovské turistické aktivity,
jako jsou např. cykloturistika a pěší turistika, zvýšené pochopení pro
individuální zájmy jednotlivých turistů či jejich skupin. Venkovský cestovní
ruch všeobecně příznivě ovlivňuje rozvoj příslušných regionů - po stránce
ekonomické, ekologické, sociální a kulturní. Je proto i v zájmu příslušných
obcí, aby jej maximálně podporovaly. AUTOR: JAROSLAV PILNÝ, Fakulta
ekonomicko-správní Univerzity Pardubice Ilustrační foto archív Deset faktorů,
které pozitivně ovlivňují venkovskou turistiku Podle zahraničních zkušeností a
zkušeností orgánů OECD, které se zabývají rozvojem venkova a v souvislosti s tím
i s venkovskou turistikou, je vytipováno asi 10 rozhodujících faktorů, které
pozitivně ovlivňují venkovskou turistiku. Jsou to zejména: 1. Celkové zvyšování
úrovně vzdělanosti jak venkovského obyvatelstva, tak účastníků turistických
akcí. 2. Poznávání venkovských oblastí s historickými památkami a přírodními
pozoruhodnostmi (chráněná naleziště, přírodní výtvory apod.) podporuje pocit
vlastenectví a národní sounáležitosti. 3. Růst volného času a životní úrovně
většiny obyvatel zvyšuje možnosti trávit zejména víkendy na venkově. 4.
Vybavenost vlastními dopravními prostředky umožňuje přesun i do méně dostupných
míst. 5. Stále více sílí přesvědčení obyvatel, že pobyt ve venkovském prostoru
je jedním z předpokladů dobrého zdraví a dožití se vysokého věku. 6. Zvyšuje se
kvantita i kvalita osobního vybavení obyvatel (stany, čluny, kvalitní jízdní
kola apod.), které umožňují optimálně využívat venkovského prostoru. 7. Stoupá
zájem o konzumaci přírodních, průmyslově neupravovaných potravin, a to jak
rostlinného, tak živočišného původu, což je podmínkou dobrého zdraví. 8.
Přednost má klidné a tiché prostředí venkova jako předpoklad pro regeneraci
fyzických a dušeních sil člověka. 9. Zvyšuje se počet seniorů, pro které je
pobyt ve venkovském prostoru nejen zdravý, ale i finančně méně náročný. 10.
Roste propagace a kvalita poskytovaných služeb v rámci provozování venkovské
turistiky. ZDROJ: MODERNÍ OBEC
Světová organizace pro cestovní ruch WTO (World Travel Organization) udává, že ročně se zúčastňuje zahraničního cestovního ruchu příjezdového (incoming) a výjezdového (outgoing) ve světě více než 70 miliónů lidí a domácího cestovního ruchu asi desetkrát tolik.
Cestovní ruch je bezesporu jedním z nejvýznamnějších odvětví národního hospodářství ve vyspělých i méně rozvinutých zemí a jeho výnosy pozitivně ovlivňují růst hrubého domácího produktu (HDP).
Mezi rozhodující služby cestovního ruchu patří:
poskytování ubytovacích a stravovacích služeb,
zajištění dopravních služeb,
informatika a turistický servis (průvodcovská činnost, organizátorská činnost, tlumočnictví atd.),
produkce a prodej informačních materiálů, knih, brožur, suvenýrů apod.
MEZITITULEK: ZELENÁ TURISTIKA
Venkovská turistika se velmi často označuje též jako tzv. zelená turistika, a to podle prostředí, kde probíhají převážné aktivity turistů. Venkovské prostředí představuje v evropských poměrech zhruba 60 až 70 % obydleného území. Tato území jsou přirozeným místem pro oddech a různé druhy rekreace zejména pro návštěvníky z měst a městských aglomerací. Obyvatelé zvláště větších měst jsou pravidelně obtěžováni průmyslovým a dopravním shonem. Kromě toho velká část městského obyvatelstva má přirozené rodové kořeny na venkově, ve venkovských chalupách a statcích. Tato situace vytváří zcela přirozenou motivaci pobývat rekreačně na venkově, obnovovat si tam dříve prožité události, spojené s oddechem, aktivní rekreací, sportovní činností apod. V mnoha případech jde i o významný podíl na různých druzích zemědělských pracovních a výrobních činnostech, které dodávají jejich účastníkům radost z vykonané práce a potřebnou sílu a vitalitu.
K rozmachu venkovské turistiky významně napomáhá rozvoj všech druhu dopravy, tj. nejen hromadné dopravy železniční a silniční, ale stále rostoucí individuální automobilové dopravy. Postupně tak vzniká vrstva lidí, kteří v rámci daných možností více nebo méně začínají podnikat právě v oblasti poskytování příslušných turistických služeb.
MEZITITULEK: SPECIFICKÉ SLUŽBY
V případě venkovské turistiky je většina služeb poskytována buď individuálně nebo v rámci velmi malých skupin turistů. Hlavními specifiky jsou zejména:
typ ubytování, jež je charakteristický svoji přímou vazbou na určitou výrobní činnost příslušného farmáře, nebo jiného poskytovatele,
typ stravování, který vyplývá, jak z určité výrobní činnosti dané farmy, tak z krajových zvyklostí doplněné specifickými znaky tzv. staré české kuchyně,
přímé působení vnějších prvků přírody, jako jsou hučící potok s jezem, možnosti rybaření večerní koncerty žab apod.,
přímé poznávání některých historických objektů, jako jsou zachovalé hrady či jen jejich zříceniny atd.,
Specifika venkovské turistiky vyžadují decentralizovat ubytovací zařízení (žádné vysoké hotelové koncentrace) a respektovat zájmy ochrany přírody a jednotlivých složek životního prostředí. Musíme se proto snažit co nejvíce omezovat negativní dopad jednotlivých forem cestovního ruchu, a to jak individuálního, tak skupinového na krajinu i na její stálé obyvatele. Jedním z cílů venkovského cestovního ruchu je dosáhnout rozptýlení turistů na větší prostor a tím také přispět k snížení devastace krajiny a životního prostředí.
Pozitivním znakem venkovské turistiky je její individuálnost z hlediska nároků na příslušné kapacity v ubytování a stravování. Tato skutečnost - proti velkoplošné a hromadné turistice - jí dává neopakovatelný komorní ráz, který odpovídá přání a motivaci mnoha rekreantů - turistů z hlediska trávení jejich volného času. Jsou to nejčastěji rodiny s malými dětmi, sociální skupiny s nižšími příjmy a velmi často senioři.
MEZITITULEK: HLAVNÍ PRODUKTY
Mezi hlavní produkty venkovské turistiky patří:
ubytování v \"malokapacitních\" objektech, jež jsou v podstatě přímo v přírodě,
stravování v rámci ubytovacích služeb přímo na farmě, jež zpravidla přímo souvisí se zvyky v dané oblasti, příprava pokrmů přímo samotnými turisty,
doprava tradičními venkovskými prostředky (bryčky, kočáry, saně tažené koňmi, selské vozy, k formám dopravy patří i cykloturistika, včetně půjčování kol a pěší turistiky),
doprovodné programy ve formě nabídky a příležitostí letních a zimních sportů podle místních přírodních a klimatických podmínek a sezón a podle technického vybavení regionu (podle úrovně technické infrastruktury,
zájmové aktivity pro turisty (jezdectví, lov, rybaření, houbaření, sběratelství, speciální zdravotní programy apod.),
rozšířené je i pořádání pikniků v přírodě, táboření pod širým nebem, organizování táboráků s programem, grilování, opékání masa apod.,
ostatní doprovodné programy a nabídky ve vazbě na ráz určité krajiny (horolezectví, jeskyňářství, plavání, běhy v různě členěné krajině apod.),
návštěvy a poznávání kulturně historických pamětihodností (hrady, zámky, církevní stavby, muzea specifické geologické útvary atd.),
návštěvy skanzenů s typickými selskými usedlostmi s předváděním tradičních řemesel, domácího zpracování zemědělských produktů, jako jsou výroba másla, sýrů, ukázka provozu některých výrobních zařízení, zejména mlýnů, lihovarů, zpracování lnu atd. (mezi známé skanzeny patří Veselý kopec u Hlinska, Přerov nad Labem, Rožnov pod Radhoštěm a další),
akce a slavnosti, jež provázejí venkovský přírodní a náboženský rok (poutě, vítání jara, posvícení, masopust, velikonoční zvyky a obyčeje, krajové dožínky, dočesná chmele, vinobraní apod.),
myslivecké slavnosti (vyřazování ulovené zvěře po skončeném honu, tradiční myslivecké zábavy),
soutěže v poznávání a sběru různých lesních, lučních a polních plodin (vhodné zejména pro školní děti),
vesnické zabíjačky v zimním období, které jsou příležitostí k setkání celých rodin a všech žijících generací rodu,
kulturní akce spojené s oslavami doby trvání určitých obcí, kdy se připomínají slavní rodáci, pořádají výstavy malířů, kteří v určité oblasti buď žili nebo tvořili svá díla, výstavy lidové umělecké tvořivosti (krajky, výrobky kovářů, kolářů, truhlářů apod.),
sportovní akce (tradiční fotbalové zápasy mezi kluby sousedních obcí, jezdecké dostihy, střelecké závody, výsledky výcviku služebních psů atd.),
výstavy místních zahrádkářů a chovatelů drobného hospodářského zvířectva,
tradiční trhy na volných prostranstvích obcí konaných pod širým nebem s předváděním různých jednoduchých řemeslných výrob apod.
MEZITITULEK: AGROTURISTIKA
Agroturistika je forma venkovské turistiky. Nabízejí a provozují ji někteří farmáři a majitelé zemědělských usedlostí, jimž slouží jako dodatečný zdroj nabídky výkonů a služeb v běžné tržní ekonomice. Jde v podstatě o rozšíření zdrojů příjmů s následným rozšířením zvoleného podnikatelského programu při výrobě rostlinných a živočišných produktů. Svůj hlavní prostor činnosti má tento typ turistiky hlavně v okrajových částech regionů v malých vesnicích či dokonce samotách.
Typickými produkty agroturistiky (kromě dříve uvedených produktů venkovské turistiky jako celku) jsou zejména:
ubytování na farmě a spoluprožívání biologického a pracovního dne na příslušné farmě,
stravování na farmě, které vychází z její přímé produkce,
účast na sklizni pěstovaných plodin (sklizeň sena, vína, chmele, jahod atd.).
MEZITITULEK: VENKOVSKÁ TURISTIKA A OBCE
Regiony a jejich části označované často jako mikroregiony mají různé předpoklady pro různorodé druhy venkovské turistiky či agroturistiky. Dá se říci, že mají různý turistický potenciál. Příslušné orgány obce, zejména zastupitelstvo obce a rada obce by měly věnovat venkovské turistice dostatečnou pozornost.
Jestliže například typicky nížinné oblasti mají vysoké produkční zemědělské možnosti, které zajišťují jejich obyvatelům dobrý životní standard (např. Polabí, Haná a další), většina podhorských a horských oblastí má zvýšené předpoklady pro provozování venkovské turistiky. Tak je tomu všeobecně například v Rakousku a jiných hornatých státech. Tím se však z venkovské turistiky vůbec nevylučují naše vinorodé oblasti. Naopak, cykloturistika umožňuje navštěvovat různá místa naší republiky a seznamovat se i s životem obyvatel těchto míst.
Pro provozování venkovské (vesnické) turistiky jsou typické:
ohleduplný vztah k přírodě a ke krajině, neboť krajina je v podstatě hlavním motivem turistova pobytu a putování, všechny zásahy turistů do krajiny musí být minimální a musí být v její prospěch, tj., aby přispívaly k trvale udržitelnému rozvoji určitého území (ekosystému),
decentralizované rozmístění turistů v krajině, což vyplývá hlavně z daných ubytovacích kapacit farem či jiných zařízení, tím je v podstatě snížena na minimum devastace krajiny a jejich složek,
téměř rodinné prostředí a zázemí pro pobyt a ubytování turistů (letních hostů),
vytváření zázemí pro typicky venkovské turistické aktivity, jako jsou např. cykloturistika a pěší turistika,
zvýšené pochopení pro individuální zájmy jednotlivých turistů či jejich skupin.
Venkovský cestovní ruch všeobecně příznivě ovlivňuje rozvoj příslušných regionů - po stránce ekonomické, ekologické, sociální a kulturní. Je proto i v zájmu příslušných obcí, aby jej maximálně podporovaly.
AUTOR: JAROSLAV PILNÝ,
Fakulta ekonomicko-správní
Univerzity Pardubice
Ilustrační foto archív
Deset faktorů, které pozitivně ovlivňují venkovskou turistiku
Podle zahraničních zkušeností a zkušeností orgánů OECD, které se zabývají rozvojem venkova a v souvislosti s tím i s venkovskou turistikou, je vytipováno asi 10 rozhodujících faktorů, které pozitivně ovlivňují venkovskou turistiku. Jsou to zejména:
1. Celkové zvyšování úrovně vzdělanosti jak venkovského obyvatelstva, tak účastníků turistických akcí.
2. Poznávání venkovských oblastí s historickými památkami a přírodními pozoruhodnostmi (chráněná naleziště, přírodní výtvory apod.) podporuje pocit vlastenectví a národní sounáležitosti.
3. Růst volného času a životní úrovně většiny obyvatel zvyšuje možnosti trávit zejména víkendy na venkově.
4. Vybavenost vlastními dopravními prostředky umožňuje přesun i do méně dostupných míst.
5. Stále více sílí přesvědčení obyvatel, že pobyt ve venkovském prostoru je jedním z předpokladů dobrého zdraví a dožití se vysokého věku.
6. Zvyšuje se kvantita i kvalita osobního vybavení obyvatel (stany, čluny, kvalitní jízdní kola apod.), které umožňují optimálně využívat venkovského prostoru.
7. Stoupá zájem o konzumaci přírodních, průmyslově neupravovaných potravin, a to jak rostlinného, tak živočišného původu, což je podmínkou dobrého zdraví.
8. Přednost má klidné a tiché prostředí venkova jako předpoklad pro regeneraci fyzických a dušeních sil člověka.
9. Zvyšuje se počet seniorů, pro které je pobyt ve venkovském prostoru nejen zdravý, ale i finančně méně náročný.
10. Roste propagace a kvalita poskytovaných služeb v rámci provozování venkovské turistiky.
ZDROJ: MODERNÍ OBEC
Sdílet článek na sociálních sítích