ZÁMEK A KOMPLEX ZAHRAD NA SEZNAMU UNESCO

Kroměříž bývá tradičně nazývána Hanáckými Aténami. V současné době lze k tomu označení přidat i přívlastek \"zdravé město\". Daří se tu nejen rozvíjet historické tradice podporující cestovní ruch, ale i vytvářet dobré životní podmínky pro více než deset tisíc stálých obyvatel. Kroměříž byla vyhlášena nejkrásnějším historickým městem ČR za rok 1997. Tamní zámek a komplex zahrad je od prosince 1998 na Listině světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Arcibiskupský zámek v Kroměříži, který spravuje Národní památkový ústav, je dominantou historické části města a hlavním lákadlem návštěvníků památkové rezervace. Biskupové vybudovali v Kroměříži reprezentační letní rezidenci a umístili v ní správu rozsáhlého majetku diecéze. Významnou kapitolou dějin města se stal především rok 1848, kdy byl do Kroměříže přeložen ústavodárný říšský sněm rakouské monarchie. Návrh ústavy s výraznými demokratickými prvky vstoupil do dějin české státnosti a počátků demokracie ve střední Evropě. Reprezentativní, správní i relaxační funkce předurčily současnou podobu nejen zámku, ale i celého města. Podzámecká zahrada byla původně zelinářskou a květinovou zahradou. Od 15. století se měnilo její poslání i vzhled. V 17. století byla přebudována na barokní zahradu jako pokračování zámku až ke schodišti u řeky Moravy a v 19. století se změnila na stylový krajinářský park o velikosti 64 ha, využívající provedené regulace řeky a odvodnění bažinatého lužního lesa. Bohatým využitím vodní složky (potůčky, rybníky), botanickou skladbou luk i porostů s romantickými stavbami (Pompejánská kolonáda, Paví dvůr, Rybářský pavilon, Colloredova kolonáda) a sochařskou výzdobou (busty arcibiskupů Rudolfa Jana a Sommerau-Beckha) se řadí k předním evropským krajinářským parkům. Po druhé světové válce tu vznikl Koutek živé přírody a po roce 1970 byla část zahrady upravena na sportovní areál pro školy. MEZITITULEK: ITALSKÁ ZAHRADA Součástí přestavby města, zničeného v polovině 17. století válkou, se stal Libosad, který postavili italští architekti za hradbami města na neúrodné půdě pro potěchu všech uměnímilovných hostů. Na 16 ha byla vystavěna italská zahrada s cestami ve vysokých špalírech, s 244 m dlouhou galerií soch antických bohů a postav historie a bájí, s centrálním rondelem Rotunda v geometrickém středu oslavujícím svou výzdobou vodní živel a umění štukatérů, sochařů a freskařů. Půdorys Libosadu byl protkán složitým vodovodním systémem, který napájel rybníčky, kašny, jezírko u voliéry, vodotrysky a složitou mašinérii tzv. vodních žertů v interiéru ústřední rotundy. Po bocích hlavní osy byly labyrinty a pravoúhlé rybníčky s násadou kaprů a pstruhů. Od 19. století dělí Libosad od města kratší vzdálenost, které se po zrušení hradeb rozrostlo jednotlivými budovami až do těchto míst. Nový vstup tvoří Čestný dvůr klasicistního typu, který je vybaven zahradním nábytkem vyrobeným v arcibiskupských železárnách ve Frýdlantu z tehdy oblíbené litiny. Čestný dvůr uzavírají ze stran velké skleníky s mimořádně cennou sbírkou tropické a subtropické flóry. Na údržbu a obnovu zahrady, která slouží nejširší veřejnost i, se však v současné době získávají prostředky jen velmi těžko. MEZITITULEK: STROM KROMĚŘÍŽSKA Tradice utvářela po generace pozitivní vztah obyvatel Kroměříže k životnímu prostředí města. Příkladem současných aktivit může být i soutěž Strom Kroměřížska 2003, kterou vyhlašuje odbor životního prostředí Městského úřadu v Kroměříži. Podle jeho pracovníků totiž strom není jen rostlina, je to symbol. Důležití jsou nejen velikáni, spjatí s historií, ale i bezpočet stromů, které jsou památné jen pro ty, kdo žijí v jejich blízkosti. Předpokládá se, že takový strom bude dost starý a bude mít i svůj zajímavý příběh. Do soutěže může přihlásit pozoruhodný strom každý, kdo si ho všimne. Porota vybere 20 stromů, které představí v regionálním tisku a na výstavě v Knihovně Kroměřížska. Strom Kroměřížska 2003 pak vyberou sami občané. Výsledky soutěže budou vyhlášeny u příležitosti Dne stromů - 20. října tohoto roku a \"vítěz\" bude přihlášen do celostátní ankety. Zlepšování životních podmínek občanů města je pro Kroměříž dlouhodobým záměrem. Od ledna 1996 tyto cíle uskutečňuje především jako člen Národní sítě Zdravých měst ČR v rámci mezinárodního projektu Zdravé město. AUTOR: SVATOPLUK K. JEDLIČKA Zdroj: MODERNÍ OBEC