Velkorysý plán na ozelenění pouští skrývá rizika

Pokud se podaří vysázet mangrovníky podél tisíců kilometrů hraničních oblastí písku, například v Mexiku či na Arabském poloostrově, splní se sen odborníka Sata. Specialisty na mořskou biologii děsí, že už kolem čtvrt miliónu nově zasázených stromů vzkvétá v oblastech kolem Rudého moře a v Eritreji. \"Cílem je založit zcela nové lesní porosty mangrovníků v rozsáhlých oblastech světa,\" řekl Sato časopisu New Scientist. Vědec je přesvědčen, že se stromy stanou účinným prostředkem pro boj s bídou. Jinak řečeno, poskytnou krmivo pro domácí zvířata a napomohou zastavit oteplování planety díky schopnosti pohlcovat z ovzduší sloučeniny uhlíku. Představa amerického odborníka vypadá skutečně velkoryse. Počítá s tím, že jen v oblasti kolem Rudého moře vysadí kolem padesáti miliónů stromů. S dalšími dvěma sty milióny se počítá pro pobřeží Kalifornského zálivu a Mexika. Ve svých představách míří ještě dál. Předpokládá totiž, že voda přivedená do vnitrozemí by mohla navrátit vegetaci do podstatné části Sahary, Arabského poloostrova, stejně jako do pouště Atakama. \"Tyto lesy mohou skutečně řešit problémy s globálním oteplováním,\" míní Sato. Mangrovníky mají být podle jeho představ sázeny na pobřežích do oblasti mezi hladinou nejnižšího a nejvyššího přílivu. Aby lépe prosperovaly, vědec chce jeden hektar pláží podpořit tunou hnojiv. Měly by být vpravovány do písku prostřednictvím pytlíků, jež mají postupně uvolňovat hnojiva v nevelkém množství. MEZITITULEK: Pochybnosti zůstávají Rizika biologova záměru spočívají podle odborníků na korálové útesy v tom, že živiny spláchnuté do moře ohrozí blízké korály a také rybářské komunity kolem pobřeží. \"Korálové útesy jsou mimořádně citlivé na znečištění výživnými látkami,\" prohlásil Mark Spalding, jeden z autorů projektu financovaného Organizací spojených národů a nazvaného Světový atlas korálových útesů. Sato přitom zdůrazňuje, že nepracuje s podporou vědců z vnějšku a také se nezabývá možnými dopady na životní prostředí. Zdůrazňuje ovšem, že z jeho vlastních měření koncentrace chemických látek, jako jsou sloučeniny dusíku a fosforu vznikající kolem kořenovníků, neplyne, že by stromy do moře zanášely cokoli více, než se tam běžně vyskytuje. Záměr svérázného vědce vyvolal vášnivou debatu mezi odborníky zaměřenými na biologii moře. Vyčítají mu především to, že se podrobněji nezabýval možnými důsledky svého projektu ozelenění pouští. Na druhé straně oceňují, že z vlastních zdrojů dokázal významně financovat svou představu. Firma Rolex jej v roce 2002 ocenila prestižní cenou sto tisíc dolarů. Sám biolog, jenž odešel do důchodu před jedenácti lety, věří, že se mu podaří najít sponzory, jejichž prostředky by pomohly výrazně urychlit projekt. Mangrovníky vysazované podél pobřeží v tropických oblastech pomáhají chránit křehké břehy před vlivy bouří a také ekologové oceňují jejich příznivý vliv. Spalding k tomu ovšem dodává: \"Klíč k úspěchu se obecně nachází v oblastech, kde se stromům již dříve dařilo. Vysazovat je ovšem v lokalitách blízkých korálovým útesům by ale mohlo spíše ohrozit hospodaření v pobřežních oblastech, než mu pomoci.\" Zdroj: HN