Sokolovsko: Místo těžby by mohl být rekreační ráj
Řada odborníků představila minulý týden své vize budoucí podoby Sokolovska na
konferenci Budoucnost krajiny postižené těžbou. Odvážné projekty rekultivace a
regenerace území zasaženého těžbou by mohly výrazně změnit ráz zdejší krajiny,
změnit ji na rekreační území. Například studie revitalizace příměstských výsypek
v okolí Chodova, kterou vypracovali odborníci ze Západočeské univerzity,
navrhuje netradiční využití Smolenské výsypky. V jejím okolí by mohla vzniknout
například zahrada Dálného východu, četné tůně, připomínající zaniklé vodní
plochy, které v okolí Smolince byly. \"Postupně by zde mohl být vytvořen skanzen
hrázděné architektury zaniklých obcí Krušných hor, jehož centrem by se stala
obnovená smolnická kaplička,\" navrhují autoři projektu. Zelená vodě Samostatnou
kapitolou byly plány rekultivace Sokolovské uhelné. Největší důlní podnik v
regionu, jehož důlní činnost se ale bude postupně utlumovat, připravuje rozsáhlé
rekultivace, z nichž největší změny v krajině budou mít tzv. vodní rekultivace.
\"Do roku 2005 vzniknou v okolí Habartova dvě menší vodní plochy o rozloze 15
hektarů,\" uvedl Jiří Pöpperl ze Sokolovské uhelné. V dalších letech ale půjde o
podstatně větší vodní plochy. Po roce 2010 se má začít napouštět lom
Medard-Libík, v němž by mělo vzniknout jezero s více než 500 ha vodní plochy.
Největší vodní plocha pak má vzniknout po roce 2036 z lomu Jiří a Družba.
Plánované jezero má mít hloubku až 93 metrů a plochu 1322 hektarů. Jak ale hned
na úvod konference připomněl generální ředitel Sokolovské uhelné František
Štěpánek, realizace podobných projektů bude závislá i na pomoci státu. Z tohoto
pohledu je pak pro uskutečnění odvážných plánů špatnou zprávou vyřazení
Sokolovska z oblastí se zvláštní státní podporou a z programu rozvoje
severozápadu. Zdroj: Právo
Řada odborníků představila minulý týden své vize budoucí podoby Sokolovska na konferenci Budoucnost krajiny postižené těžbou. Odvážné projekty rekultivace a regenerace území zasaženého těžbou by mohly výrazně změnit ráz zdejší krajiny, změnit ji na rekreační území.
Například studie revitalizace příměstských výsypek v okolí Chodova, kterou vypracovali odborníci ze Západočeské univerzity, navrhuje netradiční využití Smolenské výsypky. V jejím okolí by mohla vzniknout například zahrada Dálného východu, četné tůně, připomínající zaniklé vodní plochy, které v okolí Smolince byly. \"Postupně by zde mohl být vytvořen skanzen hrázděné architektury zaniklých obcí Krušných hor, jehož centrem by se stala obnovená smolnická kaplička,\" navrhují autoři projektu.
Zelená vodě
Samostatnou kapitolou byly plány rekultivace Sokolovské uhelné. Největší důlní podnik v regionu, jehož důlní činnost se ale bude postupně utlumovat, připravuje rozsáhlé rekultivace, z nichž největší změny v krajině budou mít tzv. vodní rekultivace. \"Do roku 2005 vzniknou v okolí Habartova dvě menší vodní plochy o rozloze 15 hektarů,\" uvedl Jiří Pöpperl ze Sokolovské uhelné. V dalších letech ale půjde o podstatně větší vodní plochy. Po roce 2010 se má začít napouštět lom Medard-Libík, v němž by mělo vzniknout jezero s více než 500 ha vodní plochy. Největší vodní plocha pak má vzniknout po roce 2036 z lomu Jiří a Družba. Plánované jezero má mít hloubku až 93 metrů a plochu 1322 hektarů. Jak ale hned na úvod konference připomněl generální ředitel Sokolovské uhelné František Štěpánek, realizace podobných projektů bude závislá i na pomoci státu. Z tohoto pohledu je pak pro uskutečnění odvážných plánů špatnou zprávou vyřazení Sokolovska z oblastí se zvláštní státní podporou a z programu rozvoje severozápadu.
Zdroj: Právo
Sdílet článek na sociálních sítích