Parlament má schválit novelu, kterou zřídí další státní úřad
Vládní návrh novely zákona č. 114 o ochraně přírody, který by měl být zítra
projednán Poslaneckou sněmovnou, postrádá jakoukoli spolupráci při rozhodování s
obcemi a kraji. Přitom v původním návrhu vlády měly být prakticky jen
přejmenovány současné Správy chráněných krajinných oblastí. Teprve až ve
sněmovním výboru pro životní prostředí byl prosazen pozměňovací návrh, kterým by
měl vzniknout \"superúřad\" pro ochranu přírody odnímající právní subjektivitu i
správám národních parků. Pokud by měl být vládní návrh předložen do hlasování v
této podobě, je docela možné, že bývalý ministr životního prostředí Miloš
Kužvart takovýto návrh nepodpoří. Jednalo by se totiž o faktické popření reformy
veřejné správy, decentralizace a o popření zájmu nechat občany rozhodovat o
svých záležitostech. Rozhodné odmítnutí zmíněného odstrčení obcí a krajů je však
jen jednou z celé řady připomínek, které vznesli v sobotu při jednání s
předsedou rady Státního fondu životního prostředí Milošem Kužvartem starostové
obcí v Národních parcích Šumava a Krkonoše. Vládní návrh novely
\"stočtrnáctky\", jak je mezi starosty a odborníky zákon o ochraně přírody a
životního prostředí nazýván, má podle starostů celou řadu nedostatků a navíc
vytváří podmínky pro vznik dalšího státního superorgánu. Tím by měl být nový
centrální státní úřad Správa ochrany přírody. Jak podle Kužvarta, tak i podle
starostů obcí na území Národních parků Šumava a Krkonoše, je při schvalování
novely nutné dodržet takové právní prostředí, které by neumožňovalo
nejednoznačný výklad zákona a bylo na libovůli úředníků. Podporují rovněž, aby
byly zachovány současné subjekty ochrany přírody, které jsou v regionech a ve
vymezených územích zajišťují hospodářskou činnost na majetku státu. \"Způsob,
čas a důvody, pro něž je Ivan Žlábek pár měsíců před důchodem odvolán, považuji
za zvláštní poděkování ministra člověku, který na Šumavě odvedl veliký kus
práce, a to i v oblasti komunikace se starosty, i když cestu k ní občas těžko
hledal. Vidím v tom osobní mstu některých lidí,\" poznamenal Miloš Kužvart.
Právě za jeho vedení resortu životního prostředí byl Ivan Žlábek oceněn za
postup při likvidaci kůrovce na Šumavě. Paradoxem je, že za totéž je nástupcem
Miloše Kužvarta odvoláván. Zdroj: Českobudějovické listy
Vládní návrh novely zákona č. 114 o ochraně přírody, který by měl být zítra projednán Poslaneckou sněmovnou, postrádá jakoukoli spolupráci při rozhodování s obcemi a kraji.
Přitom v původním návrhu vlády měly být prakticky jen přejmenovány současné Správy chráněných krajinných oblastí. Teprve až ve sněmovním výboru pro životní prostředí byl prosazen pozměňovací návrh, kterým by měl vzniknout \"superúřad\" pro ochranu přírody odnímající právní subjektivitu i správám národních parků.
Pokud by měl být vládní návrh předložen do hlasování v této podobě, je docela možné, že bývalý ministr životního prostředí Miloš Kužvart takovýto návrh nepodpoří. Jednalo by se totiž o faktické popření reformy veřejné správy, decentralizace a o popření zájmu nechat občany rozhodovat o svých záležitostech.
Rozhodné odmítnutí zmíněného odstrčení obcí a krajů je však jen jednou z celé řady připomínek, které vznesli v sobotu při jednání s předsedou rady Státního fondu životního prostředí Milošem Kužvartem starostové obcí v Národních parcích Šumava a Krkonoše.
Vládní návrh novely \"stočtrnáctky\", jak je mezi starosty a odborníky zákon o ochraně přírody a životního prostředí nazýván, má podle starostů celou řadu nedostatků a navíc vytváří podmínky pro vznik dalšího státního superorgánu. Tím by měl být nový centrální státní úřad Správa ochrany přírody.
Jak podle Kužvarta, tak i podle starostů obcí na území Národních parků Šumava a Krkonoše, je při schvalování novely nutné dodržet takové právní prostředí, které by neumožňovalo nejednoznačný výklad zákona a bylo na libovůli úředníků. Podporují rovněž, aby byly zachovány současné subjekty ochrany přírody, které jsou v regionech a ve vymezených územích zajišťují hospodářskou činnost na majetku státu.
\"Způsob, čas a důvody, pro něž je Ivan Žlábek pár měsíců před důchodem odvolán, považuji za zvláštní poděkování ministra člověku, který na Šumavě odvedl veliký kus práce, a to i v oblasti komunikace se starosty, i když cestu k ní občas těžko hledal. Vidím v tom osobní mstu některých lidí,\" poznamenal Miloš Kužvart. Právě za jeho vedení resortu životního prostředí byl Ivan Žlábek oceněn za postup při likvidaci kůrovce na Šumavě. Paradoxem je, že za totéž je nástupcem Miloše Kužvarta odvoláván.
Zdroj: Českobudějovické listy
Sdílet článek na sociálních sítích