Čtvrtek, 28. března 2024

Z noclehárny domov?

Z noclehárny domov?

Bývalý vojenský prostor Ralsko ožívá. Rozhodování o privatizaci objektů po sovětské armádě se však táhlo tak dlouho, až už nebylo o co stát.

Za Mnichovým Hradištěm, západně od dálnice Praha-Turnov, je v autoatlasech velká zelená skvrna. To je Ralsko, někdejší výcvikový prostor, který po stažení sovětských vojsk odešel do civilu.

Bývalý vojenský újezd zabíral 250 kilometrů čtverečních. Na počátku 90. let byly jeho okrajové části připojeny k okolním obcím, dnešní Ralsko měří \"jen\" 170 km2, ale i tak je po Praze druhou nejrozsáhlejší obcí v České republice.

ŽIVOT SE VRACÍ. Od okamžiku, kdy Ralsko opustili vojáci, uplynulo dvanáct let. Rozsah  zamoření  si nikdo nedokázal představit. Pyrotechnická  sanace  se proti původním předpokladům protáhla, dokončena má být v závěru letošního roku. Drtivá většina území je však už dávno vyčištěná. Nějaký granát se může náhodně objevit třeba při hloubení výkopů, ale hrozivé zprávy o přetrvávajícím množství výbušnin jsou podle místních obyvatel přehnané. Při dodržování základních bezpečnostních pravidel nehrozí v Ralsku žádné mimořádné nebezpečí. Vrací se obyčejný život.

\"Napřed tady musejí lidé bydlet,\" líčí svou vizi starosta Jindřich Šolc. \"Pak by za nimi měla přijít výroba, aby si vydělali peníze. To přiláká služby. A když budou služby, to v druhém plánu poslouží turistům,\" dodává.

Asi 70 % území Ralska pokrývají lesy. Mezi nimi se kromě četných opuštěných kasáren, hangárů, rozpadlých autoparků či zarůstajícího tankodromu schovává několik obydlených míst. Zhruba uprostřed území leží Kuřívody, středisko celého Ralska, kde kromě paneláků a montovaných domků stojí radnice, škola, kostel, motorest a do značné míry zchátralý zámek. Blíž ke krajům území jsou Hradčany nad Ploučnicí (jediná celkem zachovalá \"běžná\" vesnice), Ploužnice pod Ralskem, Boreček, Hvězdov a Náhlov. Tyto lokality jsou od sebe značně vzdáleny, žádná však nemá více než tisíc obyvatel, což je hranice, od které by se mohly osamostatnit. Ze sedmnácti ostatních vsí zbyly většinou pouze sklepy.

Zato paneláků po sovětské armádě je dost. Díky nim se zde populační vývoj liší od zbytku státu. Ralsko nevymírá. Naopak: počet obyvatel se hlavně od roku 1998 prudce zvyšuje. Dnes jich je 1700. Věkový průměr je nízký, kolem 35 let. Lidé nalezli bydlení zejména ve třech velkých rekonstruovaných panelácích v Kuřívodech, kde vzniklo téměř tři sta nových bytů. V Ploužnici byl zatím opraven jeden dům s 48 byty a na rekonstrukci je tam připraveno osm dalších budov, kde může být až 800 bytů. Jde o kompletní rekonstrukce - zůstává jen železobetonový skelet, uvnitř se vše vybourá a vybuduje znovu.

Vysoké domy uprostřed lesů mohou působit trochu podivně. Navíc by se mohlo zdát, že toto bydlení spojuje veškeré nevýhody paneláků se všemi nevýhodami života na venkově. Až překvapivý zájem však potvrdil domněnku, že cenově dostupných bytů pro mladé je v zemi málo.

Čistý vzduch nade vše. Domy se podařilo rekonstruovat celkem citlivě. Pak nastal typický sídlištní efekt: kromě mladých, toužících po samostatnosti a založení rodiny, se do nových bytů nastěhovali i lidé prchající před svou minulostí. A tak, aby byli občané více chráněni, vzniká právě v těchto dnech obecní policie. Zatím se třemi strážníky.

Stát nabízí k prodeji i pozemky pro výstavbu rodinných domů. Pár už tu dokonce vyrostlo. Kuřívody, které vznikly ve 13. století a historicky byly městečkem, by se tak mohly stát aspoň opravdovou vesnicí s ulicemi a souvislou zástavbou. Někdejší půvabné náměstí z roubených patrových domů už nikdo nikdy neobnoví, ale Kuřívody se mohou pyšnit jinými přednostmi. Například čistým vzduchem. U toho má zůstat - domky se budou muset připojit na novou  ekologickou  kotelnu, v níž se bude spalovat  biomasa  .

Do Ralska v 90. letech přišla i skupina Volyňských Čechů, asi 170 osob. \"Rozdíly se již setřely,\" tvrdí starosta. Jeho slova potvrzuje také Ivana Lukešová, ředitelka místní základní školy Tomáše Ježka: \"Děti mluvily od začátku celkem dobře, ale rodiče nám občas nerozuměli. To už je pryč, dnes často nepoznáte, kdo byl z Volyně. Někdy je spolupráce s rodiči, kteří přišli z Ukrajiny, dokonce lepší - mají značný smysl pro odpovědnost. A děti? Už se liší snad jen tím, že vynikají v tělocviku,\" tvrdí Lukešová. Zajímavostí je, že do kuřívodské školy svážejí žáky ze vzdálených částí Ralska dva mikrobusy. Do budoucna se však počítá s obnovením další školy - v Ploužnici.

PRÁCE NENÍ, ALE BUDE. První bod plánu (čili byty) už radnice do značné míry splnila. Teď půjde hlavně o práci. Lidí v produktivním věku žije v Ralsku asi 600. Míra nezaměstnanosti se pohybuje kolem 18 %. V okolí je přitom nesrovnatelně nižší.

Mnoho lidí dojíždí do Škodovky. V Mladé Boleslavi si pak také nakupují. To brzdí rozvoj místních služeb. Radnice se proto již dlouhá léta snaží, aby do Ralska přišla také nějaká výroba. Předpoklady by byly: v době německé okupace vybudoval wehrmacht letiště u Hradčan. Bombardéry západních spojenců je zničily, čs. armáda obnovila, od roku 1968 je využívalo sovětské letectvo. Přistávací dráha má gigantické rozměry (Rusové ji v 80. letech údajně rozšířili tak, aby na ní mohl přistávat jejich raketoplán Buran). Po odchodu sovětských jednotek se objevilo několik plánů na provozování letecké dopravy, z žádného ale nakonec nic nebylo, jen se tam točily filmy (například Tmavomodrý svět) a testovaly automobily. Z letiště a jeho okolí by se tak mohla stát průmyslová zóna. Druhé vhodné místo je přímo u Kuřívod.

Příští rok by měl být, pokud jde o pracovní příležitosti, zlomový. \"Evidujeme záměry čtyř zahraničních firem - dvě chtějí působit v Kuřívodech, dvě na letišti,\" uvedl starosta. V Kuřívodech hodlá portugalská firma montovat ocelové konstrukce; druhý potenciální investor je z Japonska a nepřeje si zveřejnit své jméno ani předmět podnikání. V okrajové části letiště chtějí Italové vybudovat závod na třídění a  recyklaci   odpadu  . Čtvrtý zájemce je opět z Asie a také tají svou totožnost, ale podle starosty jde o klíčového průmyslového investora, který by zaměstnal \"spoustu lidí\".

Investoři budou začínat vesměs z ničeho, přestože v Ralsku je spousta opuštěných budov. Jenže mnohé stály načerno, bez stavebního povolení. Na jejich stavu se navíc podepsalo, že je kdysi stavěli vojáci. A hlavně: privatizace většiny objektů se táhla tak dlouho, až je dokonale zprivatizovali zloději. Dílo zkázy pak dokončili vandalové. \"Bývalo mi těch baráků líto, protože to byl majetek. Dnes jsem rád, že se to vyčistí, ruiny zmizí a podnikatelé, kteří sem přijdou, si postaví nové pěkné budovy,\" podotýká Šolc. Organizace Privum (složka Ministerstva pro místní rozvoj, která má na starosti státní majetek v bývalých vojenských újezdech Ralsko a Milovice) postupně odstraňuje aspoň nejnebezpečnější zříceniny. Tato práce je velmi drahá a potrvá proto řadu let. \"Druhý způsob je, že se území prodá i s těmi ruinami a nový majitel je zvelebí na vlastní náklady,\" domnívá se Šolc.

Nejsou lidi. Problémem pro uplatnění pracovní síly v Ralsku je skutečnost, že lidé v něm nemají kořeny. Vlastní podnikatelské tradice chybějí. Území postihlo několikanásobné vysídlení. V roce 1938 utíkali Češi, po válce byli odsunuti Němci, po dvou letech museli odejít i dosídlenci, kteří přišli z vnitrozemí. \"Ale až zde lidé budou mít práci, přestane to tu být noclehárna - bude z něj domov,\" doufá starosta. Věří přitom, že mnozí pracovníci se spokojí s menšími platy, než berou ve Škodě Auto. Každodenní cestování až do Mladé Boleslavi je pro ně prý příliš dlouhé.

Některé záměry padly. Mladoboleslavská automobilka například uvažovala, že v Ralsku vybuduje testovací dráhu, ale z plánu sešlo. Starosta je nicméně přesvědčen, že v dohledné budoucnosti vytvoří investoři tolik pracovních příležitostí, že se proud otočí a lidé, zvláště z Českolipska, budou do Ralska dojíždět.

Posledním bodem starostova plánu na oživení Ralska je cestovní ruch. Armáda využívala (a silně zdevastovala) jen asi 60 km2 z plochy újezdu. Zbytek, to jsou jedinečná nedotčená území, kde se fauna a flóra po desetiletí řídily vlastními zákony, téměř bez zásahu člověka. Na první pohled se Ralsko jeví jako turistický ráj. Romantický Máchův kraj, až neuvěřitelně zachovalé lesy s bohatstvím hub a lesních plodů, zadumané rybníky, Hradčanské stěny, množství zvěře, vyhlídky na Bezděz, Ještěd a Ralsko. Význam území přesahuje hranice státu - jde o takzvanou biogenetickou rezervaci  ekologické  sítě Evropy (ECONET). Dá se tam chodit dlouhé hodiny, aniž by člověk na někoho narazil. Jenže takový druh poznávání přírody do obecní kasy příliš nesype.

\"Zatím se nám nepodařilo najít něco, čím bychom přilákali také ty turisty, kteří utrácejí peníze,\" přiznává starosta Šolc. Společnost Kludský projevila zájem vybudovat u Kuřívod zábavní a naučný park. Jednání o koupi 250hektarového pozemku se však táhne šestý rok. Žádná navštěvovaná památka asi nebude z kuřívodského zámku. Armáda jej na poslední chvíli předala realitní kanceláři a ta jej po delší době prodala. Novým soukromým vlastníkům chybí k rekonstrukci objektu buď zájem, nebo peníze, případně obojí.

Ralsko nedávno pokryla síť cyklotras. Klub turistů mapuje i možnosti pro pěší, ale vyznačování jde jen pomalu, neboť je pracné a drahé. Do Kuřívod a drtivé většiny území dosud žádná klasická turistická značka nevede.

Pryč s HULVÁTY. Obrovské neobydlené území zato už teď láká organizátory hlučné zábavy. \"Jsou to lidé, kteří odmítají dodržovat jakákoli pravidla. Technoparty neohlásí, nedohodnou se s majitelem pozemku a předpokládají, že se to bude tolerovat,\" líčí Šolc. \"Tady se to netoleruje. Policie zvládla poslední podzimní technoparty naprosto dokonale. Účastníci se večer sjeli, ráno jsme se o nich dozvěděli, večer byli pryč.\"

Ralsko terorizují i motoristé. Malebné ticho lesů čas od času brutálně rozřízne hluk motocyklu s výfukem bez tlumiče. \"Po lesních cestách se tu prohánějí i terénní auta, velmi drahá auta,\" stěžuje si Šolc. Někteří lidé si zkrátka myslí, že bývalý vojenský prostor, léta hermeticky uzavřený, je oblastí, kde se může dělat úplně všechno. A snahy o dodržování předpisů, například zákazu vjezdu do lesa, považují za projev nové totality. \"Jsou téměř nepostižitelní. Sám jsem zažil takové setkání - auta měla sundané značky, byli tam tři chlapi, měli velké psy, já byl sám. Tak jsem šel pryč. Chci přežít,\" líčí svou zkušenost Šolc.

Něco se s tím bude muset dělat. Byla by škoda, aby to, co nezničila německá armáda ani střední skupina sovětských vojsk, zničili blázniví domácí milovníci oktanů.

AUTOR: PETR KORBEL

Patálie se jménem

Ralsko je výrazný kopec (696 m) s hradem. Nachází se ve vzdáleném, severním cípu území, k němuž navíc patří jen zhruba zpoloviny. Vojenský výcvikový prostor se nazýval po něm. Když armáda odtáhla, název zůstal. Jinak by si muselo těch pár desítek Čechů, kteří tam dokonce i v dobách \"dočasnosti\" bydleli, zařizovat nové občanské průkazy, řidičáky a pasy. Střediskem Ralska jsou buď Kuřívody, anebo Kuřivody - na každé mapě je to jinak. V lexikonu obcí a sídel je uvedeno Kuřivody, v katastru Kuřívody. \"Chceme to sjednotit na podobě s čárkou,\" uvedl starosta Šolc. Kuřivody by znamenaly \"kouřící vody\", ve skutečností však zřejmě šlo opravdu o \"kuří vody\", tedy o místo, kde je povrchové vody málo, protože městečko vzniklo na rozvodí Ploučnice a Jizery.

ZDROJ: EKONOM

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů