Nadpříroda
Na zeměkouli existuje život, jediný život, který náleží každému živočichu a rostlině na této planetě. Čas ho rozdělil do několika milionů částí, ale každá je součástí celku. Růže je růže, ale je to také drozd a králík. Jsme všichni stejné krve, máme stejný původ.
V přírodě existuje devadesát dva chemických prvků, ale základem živé hmoty je jich pouze šestnáct. Jeden prvek z této šestnáctky, uhlík, hraje hlavní roli, protože má schopnost vytvářet složité řetězce a spojení, ze kterých lze vybudovat neuvěřitelné množství látek. A přesto z těchto tisíců možných kombinací bylo vybráno jako jednotek ke konstrukci všech proteinů pouze dvacet aminokyselin. Nejpozoruhodnější je skutečnost, že tyto proteiny jsou vyprodukované na správném místě a v pravý čas pomocí určitého postupu řízeného kódem, který přenášejí pouze čtyři molekuly nazývané nukleobáze. To platí, ať už se má z proteinu stát bakterie nebo velbloud. Návod pro veškerý život jezaznamenaný stejným jednoduchým jazykem.
Projevy života jsou řízeny druhým zákonem termodynamiky. Ten říká, že přirozeným stavem hmoty je chaos a že vše má tendenci stát se náhodným a chaotickým. Živé systémy jsou tvořeny vysoce organizovanou hmotou; v chaosu dávají vznik řádu, ale je to neustálá bitva s procesem zániku. Řád, který zajišťuje pokračování činnosti systému, se udržuje pomocí energie zvenčí. A tak si biochemické systémy neustále se svým okolím vyměňují hmotu a na rozdíl od uzavřených termostatických struktur obyčejných chemických reakcí jsou otevřenými termodynamickými procesy.
To je tajemstvím života.
Znamená to, že existuje trvalá komunikace nejen mezi živými organismy a jejich prostředím, ale mezi všemi v tomto prostředí žijícími organismy navzájem.
Jemné předivo interakce spojuje veškerý život v obrovský, sám o sobě se udržující systém.
Každá část má vztah ke všem částem ostatním a všichni jsme součástí celku, prvkem nadpřírody.
Nadpříroda, Lyall Watson, Volvox Globator, Praha 1999