Vraky ohrožují čistotu Jadranu

Jadranské pobřeží je velmi oblíbené mezi evropskými turisty především pro krásu pobřeží a čistotu vody. Jen z České republiky k němu ročně míří na dovolenou statisíce lidí. Tuto oblibu by však mohly ohrozit vraky letadel, ponorek a lodí pohřbené už několik desetiletí na mořském dně.
Většina vraků - zhruba stovka -, která pochází z druhé světové války, doposud obsahuje palivo a nevybuchlé zbraně. Asi u čtyřiceti z nich bezprostředně hrozí ekologická katastrofa. Celkové množství paliva v nádržích potopených strojů odhadují chorvatské úřady na tři sta šedesát tun.
Mezi nejnebezpečnější patří britský torpédoborec Aldenham, který se potopil poté, co najel na minu v prosinci 1944 mezi ostrovy Škrda a Pag. V jeho nádržích je stále okolo čtyřiceti až padesáti tun nafty.
Mezi ostrovy Pag a Lošinj leží na dně také od roku 1944 dvě německé korvety dohromady s dvaceti tunami paliva. Okolo chorvatského poloostrova Pelješac, proslulého dobrým vínem a pěstováním ústřic, které vyžadují velmi čistou vodu, je potopeno sedm až osm malých německých torpédoborců. Prozkoumat se zatím podařilo pouze jeden, v jehož nádržích se stále nachází deset tun nafty.
Potopené vojenské lodi a ponorky nejsou nebezpečné jen kvůli možnému úniku nafty, ale také kvůli nevybuchlým torpédům. Ta odolávají mořské vodě dlouhá léta a mohou se aktivovat při pouhém nárazu. Jadran je přitom oblíben také u amatérských potápěčů, kteří mohou na zbytky války snadno narazit.
Všechny vraky leží poblíž chorvatského pobřeží. Podle chorvatského deníku Jutrajni list se vraky začali odborníci zabývat až v poslední době. Většina údajů o nich pochází z archivů a velká část doposud nebyla lokalizována.
Případný únik nafty z nádrží by znamenal ekologickou katastrofu pro celé jaderské pobřeží. Vzhledem k malé šířce moře a téměř neznatelnému proudění vody se celý Jadran vyčistí přirozenou cestu pouze jednou za sto dvacet let.

ZDROJ: HN