Včelaře trápí nezájem mladých lidí

Týniště n. O. - Ani v zimních dnech včelaři rozhodně nezahálí, jejich sezona začíná již koncem ledna. V té době vybírají z úlů podložky, na nichž je odvíčkovaný vosk s případnými uhynulými roztoči, kteří ve větším množství způsobují uhynutí včelstev. Takzvanou měl odesílají odborníkům, kteří doporučují případné chemické ošetření v úlech.
V minulém roce oslavila místní organizace včelařského svazu sedmdesáté výročí svého založení. Jen těžko se však v dnešní době daří včelařům získávat své nástupce. Většinu mladých lidí dnes soustavná práce se včelstvy neláká.
Dříve fungovaly nejrůznější včelařské kroužky, které se však podle jednatele týnišťských včelařů příliš neosvědčily. Jejich činnost byla totiž omezena délkou školního roku a se začátkem prázdnin měla většina dětí jiné zájmy a o včely se museli začít starat vedoucí. \"Nejlepší je vychovávat si pokračovatele přímo v rodině, mezi příbuznými. Já osobně jsem si přivezl od budoucího tchána nejdříve včely, potom úl a nakonec i manželku,\"řekl s úsměvem Václav Frynta. Ten má s včelařinou čtyřicetileté zkušenosti a ví, co organizace v současné době nejvíce trápí.
Jedním z problémů je také sehnat vhodné pozemky a hlavně získat souhlas jejich majitele k umístění úlů. Největším kamenem úrazu jsou prý společné zahrádkářské kolonie. V televizi se vysílalo v minulých letech několik filmů o divokých včelách a v mnohých z nich se objevily téměř hororové záběry o jejich útočnosti a smrtelném nebezpečí, které pro člověka představují. Lidé se začali bát.
\"Každý včelař však ze zkušeností ví, že včela útočí pouze tehdy, je-li ohrožena,\" konstatoval Frynta. Podle něho bodne člověka jen tehdy, když jí například přimáčkne nebo se neopatrně ožene a i když krouží kolem hlavy a hrozivě bzučí, sama bez podnětu člověka nezaútočí. Jedině ženám, které používají nejrůznější krémy a vůně nelze pobyt v blízkosti včel doporučit.
V současné době se klade velký důraz také na kvalitu medu. Kdo ho chce prodávat, musí dodržovat dané předpisy týkající se nejen nádob, ve kterých může putovat ke spotřebitelům. Každá z nich musí být opatřena i etiketou se jménem včelaře a chemickým složením produktu, který se nachází uvnitř. Se vstupem do Evropské unie se mnohé z nich ještě zpřísní.
Včelaři mezi sebou ve kvalitě medu pravidelně každý rok také soutěží. V Praze se koná na podzim výstava Agro, jejíž součástí je klání o nejlepší český med. Soutěžící obdrží diplom s umístěním, na jeho druhé straně je podrobně popsána chemická analýza zaslaného soutežního včelího produktu. V minulém roce obsadil jednatel týnišťských včelařů 6. místo v konkurenci včelařů z celé republiky. Dodal, že český med je opravdu kvalitní, i když ekologové a nejrůznější ochránci přírody mluví o stavu našeho životního prostředí ne vždy pochvalně. O jeho kvalitě svědčí i zájem o jeho vývoz do zahraničí, kde končí většina tuzemské produkce tmavého medu.
V naší republice neexistují velké včelařské podniky, které med produkují, fungují pouze firmy, které ho vykupují od včelařů, pro něž se stalo včelařství koníčkem, nikoli zdrojem příjmů. Za kilo medu dostane včelař ve výkupnách okolo 75 korun, ale jeho prodejní cena je daleko vyšší. V obchodech se dnes objevuje i dovezený med, například z Jižní Ameriky a Číny, který ne vždy dosahuje kvality tuzemského.

Zdroj: Orlické noviny - Rychnovsko