Hradec Králové - K silně ohroženým ptačím druhům patří kavka obecná
středoevropská. Během posledních patnácti let se její početnost v republice
snížila asi o dvě třetiny.
Přirozený domov kavkám poskytují stromy, v jejichž dutinách hnízdí. Kde vhodné
stromy nejsou, tam se ptáci snaží zahnízdit na půdách a v komínech starých domů.
I o tuto možnost postupně přicházejí.
\"Kavky se staly závislými na člověku, na tom, jaké jim vytvoří podmínky,\"
tvrdí David Stojan, odchovanec velkého přítele ptactva všeho druhu Miroslava
Dusíka. Právě on kavky pro město zachránil tím, že v linii od Tylova nábřeží k
Fakultní nemocnici v osmdesátých letech umístil půl stovky plastových
[https://www.kamsnim.cz/categories/plast] budek, v nichž ptáci hnízdili.
\"K původním budkám jsme už nějaké přidali, takže jich je asi 60. Od magistrátu
města jsme získali dotaci na jejich kompletní revizi. Začneme s ní hned, jak
povolí mrazy,\"
pokračuje David.
Když říká \"my\", rozumí tím SOPL - Spolek ochránců polabských lokalit, působící
při Záchranné stanici živočichů ČSOP v Jaroměři. Kluky ze Smiřic, kteří mezitím
skoro dospěli, získal kdysi do přírodovědného kroužku. Učil je znát přírodu a
pracovat pro ni. O tom, co spolu dokázali, hovoří kronika s bohatou
fotodokumentací. Letos před sebou mají i zmíněnou revizi budek pro kavky.
\"Původně jsme je chtěli sundat, udělat do nich nový vletový otvor, natřít je a
znovu zavěsit. Jsou však natolik popraskané, že raději vyvěsíme budky úplně
nové,\"
konstatuje ochránce přírody.
Až tedy za pár dní v okolí Labe zvednete oči do korun stromů a uvidíte v nich
někoho lézt do deseti až patnáctimetrové výšky, pak vězte, že nejde o vyznavače
alternativních sportů či jiného šílence toho druhu. I když, aby člověk
zachraňoval přírodu dobrovolně, ve volném čase a ještě k tomu zadarmo, na to se
už do značné míry musí vymykat normálu.
Hradec Králové - K silně ohroženým ptačím druhům patří kavka obecná středoevropská. Během posledních patnácti let se její početnost v republice snížila asi o dvě třetiny. Přirozený domov kavkám poskytují stromy, v jejichž dutinách hnízdí. Kde vhodné stromy nejsou, tam se ptáci snaží zahnízdit na půdách a v komínech starých domů. I o tuto možnost postupně přicházejí. \"Kavky se staly závislými na člověku, na tom, jaké jim vytvoří podmínky,\" tvrdí David Stojan, odchovanec velkého přítele ptactva všeho druhu Miroslava Dusíka. Právě on kavky pro město zachránil tím, že v linii od Tylova nábřeží k Fakultní nemocnici v osmdesátých letech umístil půl stovky plastových budek, v nichž ptáci hnízdili. \"K původním budkám jsme už nějaké přidali, takže jich je asi 60. Od magistrátu města jsme získali dotaci na jejich kompletní revizi. Začneme s ní hned, jak povolí mrazy,\" pokračuje David. Když říká \"my\", rozumí tím SOPL - Spolek ochránců polabských lokalit, působící při Záchranné stanici živočichů ČSOP v Jaroměři. Kluky ze Smiřic, kteří mezitím skoro dospěli, získal kdysi do přírodovědného kroužku. Učil je znát přírodu a pracovat pro ni. O tom, co spolu dokázali, hovoří kronika s bohatou fotodokumentací. Letos před sebou mají i zmíněnou revizi budek pro kavky. \"Původně jsme je chtěli sundat, udělat do nich nový vletový otvor, natřít je a znovu zavěsit. Jsou však natolik popraskané, že raději vyvěsíme budky úplně nové,\" konstatuje ochránce přírody. Až tedy za pár dní v okolí Labe zvednete oči do korun stromů a uvidíte v nich někoho lézt do deseti až patnáctimetrové výšky, pak vězte, že nejde o vyznavače alternativních sportů či jiného šílence toho druhu. I když, aby člověk zachraňoval přírodu dobrovolně, ve volném čase a ještě k tomu zadarmo, na to se už do značné míry musí vymykat normálu.