Čtvrtek, 25. dubna 2024

Zima a zvířata

Zima a zvířata

Moderátor ():
Krátkosrstá plemena, mláďata nebo stará zvířata jsou zimou ohrožena víc než jiná. Jejich majitelé by tedy měli myslet na několik základních, ale taky samozřejmě důležitých věcí. Právě o tom je dnešní pořad Vaše téma. Každou hodinu jsme ho otevřeli a podívali se na problém z jiného pohledu. Souhrn pro tuto chvíli připravila redaktorka Blanka Číhalová.

Redaktor (Blanka Číhalová):
Potkat psa v pestrobarevném svetru nebo kabátku není už ničím neobvyklým.

Host (Ivan Štácha):
Jestliže mám psa společenského plemene nebo hladkosrstého psa, je teda na místě, aby ten pes byl před tou zimou chráněn.

Redaktor (Blanka Číhalová):
Říká veterinář Ivan Štácha a platí to také o starých nebo nemocných zvířatech. Někdo si těžko uvědomujeme, že i když mluvíme o psovi, i ten může v bytě zchoulostivět úplně stejně jako člověk. A když s ním pak vyrazíme z bytu, kde je 25 stupňů, do 15stupňových mrazů, může snadno chytit respirační onemocnění. Ivan Štácha upozorňuje, že náhlý přechod z velmi rozdílných teplot není pro zvířata dobrý. To platí i v případě, kdy psa, který je skoro celý rok venku, chceme vzít při velkých mrazech do bytu.

Host (Ivan Štácha):
Nedávat ho do té teploty bytové nebo pokojové, ale dejme tomu někde na té chodbě, kde ta teplota dosahuje tak maximálně do těch plus 5 stupňů.

Redaktor (Blanka Číhalová):
Zima je každoročně náročná i pro zvířata v útulcích. Zařízení jsou většinou plná a je potřeba řešit i přitápění.

Host (Kateřina Kašparová):
Tak samozřejmě není zima jenom lidem, ale i těm zvířatům a zejména těm zvířatům, která byla vyhozena z domácího prostředí. To znamená, když někdo vyhodí kočku nebo psa, který byl zvyklý s ním žít několik let v bytě, tak pochopitelně to zvíře je zchoulostivělé, je to potom náchylnější na to nějakým způsobem se nachladit nebo trpět v té zimě. Venkovní kotce se vytápějí asi hůř. Například v našem kočičím azylu samozřejmě musíme topit více. V loni jsme dokonce museli pořídit přímotopy, protože prostě stávající topení to nestíhalo. Takže určitě to zase zvyšuje ty náklady a zase to komplikuje život těm útulkům.

Redaktor (Blanka Číhalová):
Říká Kateřina Kašparová, předsedkyně Pražského spolku ochránců zvířat. Krátké ale intenzivní větrání, kontrola napájení, aby nezamrzla voda a víc kalorická strava, je důležitá v zimě také u hospodářských zvířat. Veterináři se u nich podle Zbyňka Semeráda ze Státní veterinární správy každoročně v mrazivém počasí setkávají s případy omrzlin.

Host (Zbyněk Semerád):
Teď se třeba hovoří o tom, že v některých oblastech nemají chovatelé dostatek krmiva. Takže samozřejmě je problém, jestliže nejsem schopen zvíře dostatečně nakrmit, ho nechat na pastvině, kde není schopen samozřejmě při tom množství sněhu si žádnou jinou potravu najít. V tu chvíli by měly být umístěni přeci jenom do nějaké ohrady, kde nemusejí vynakládat tolik úsilí pro to, aby se k té potravě dostali. To znamená spíše je uzavřít do stáje tak, aby žili v lepších podmínkách než na té pastvině. Zároveň z dřívějška byly nálezy třeba uhynulých zvířat na pastvině s tím, že umrzli, nemohli se přes ty závěje sněhu dostat.

Redaktor (Blanka Číhalová):
Chovatelé musejí také pravidelně odstraňovat sníh od krmení a případné návěje z přístupových cest, aby zvířata nezapadla a neumrzla. Právě chovy na pastvinách kontroluje veterinární správa podle Zbyňka Semeráda zřejmě nejčastěji.

Moderátor ():
Tolik tedy souhrn Vašeho tématu, který připravila Blanka Číhalová. Zima je zkouškou i volně žijících živočichů. Nepřežijí někteří dravci. Podle ornitologů jim počasí příliš nepřeje a dravci jsou tedy zesláblí. Hostem Radiožurnálu je v tuto chvíli, aspoň po telefonu, Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody. Přeji vám dobrý den.

Host (Petr Stýblo):
Dobrý den.

Moderátor ():
Co přesně tedy na současné počasí, když budeme mluvit konkrétně o dravcích, jim nevyhovuje?

Host (Petr Stýblo):
Tak obecně dlouho trvající sněhová pokrývka a vysoké mrazy znepřístupňují dravcům a sovám přirozenou potravu. Takže dravci strádají, mají hlad a nemohou se dostat k potravě. Takže určitě mají problém, nic méně berme to tak, že to, že toto počasí je normální příroda, že to je prostě faktor selekce, že je zcela přirozené, když toto počasí nepřežije i třeba významné procento populace našich dravců a sov.

Moderátor ():
Vy jste mi sebral teď otázku. Chtěl jsem se právě zeptat, jestli máte pocit, že ta letošní zima je v takovém tom obecném srovnáním něčím výjimečná. Asi ne.

Host (Petr Stýblo):
Ne, ne, ne. Já myslím, že není určitě výjimečná a myslím si, že tento pocit nemají, nemají ani divoká zvířata. Oni jsou prostě přírodou připravena na takovou tu zima a samozřejmě ti nejslabší nemocní, ti nějakým způsobem poranění, tu zimu nepřežijí. Ale berme to tak, že je to normální.

Moderátor ():
Takže nemá smysl je nějak přikrmovat?

Host (Petr Stýblo):
Ne, ne, ne. My tvrdíme, že pokud lidé přikrmují zvířata, dělají to proto, protože chtějí se na ta zvířata dívat. Dělají to pro vlastní zábavu, ale musí si uvědomit, že tím způsobem zvířata nezachraňují, že tam, kde by mohli zachraňovat zvířata, tak tam se většinou nestarají a myslí si, že ten hlad je to hlavní, co zvířatům vadí.

Moderátor ():
U takových ptáků, jako jsou třeba labutě, ale zřejmě nejste proti tomu přikrmování? Je ale potřeba vědět čím krmit a kde krmit. Můžete nám k tomu něco stručně říci?

Host (Petr Stýblo):
Určitě. Nejen u labutí, obecně u vodních ptáků je důležité čím krmit. Nemělo by se krmit měkkým pečivem, nemělo by se krmit solenými potravinami, těstovinami a samozřejmě by se nemělo krmit tam, kde ta zvířata jsou nějakým způsobem ohrožena. Můžu dát příklad, pokud krmíme labutě na stojaté vodě, tak je velký problém, když udeří silné mrazy, ty labutě, kdybychom je nekrmili, tak by odletěli na tekutou vodu, ale vzhledem k tomu, že se drží tam, kde je potrava, tak může se stát, že přimrznou k hladině a potom je problém s tím je nějakým způsobem je z toho ledu vyprostit.

Moderátor ():
Tak to byl na závěr Vašeho tématu Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody. Děkuji za rozhovor, nashledanou.

Host (Petr Stýblo):
Nashledanou.

Zdroj: Radiožurnál
Datum: 27.01.2004
Název: Relace: Vaše téma
Autor: Blanka Číhalová
Moderátor: neuveden
Hosté: Ivan Štácha, Kateřina Kašparová, Zbyněk Semerád, Petr Stýblo
Čas vysílání: 17:15:00

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů