Vědci varují: Oteplování přinese zkázu většině mořských korálů
Pestrá podmořská architektura korálových útesů, domov čtvrtiny všech druhů
žijících v oceánech, bude do roku 2100 z více než poloviny nenapravitelně
zničen, varují američtí vědci. Jeden z nejsložitějších ekosystémů planety trpí
globálním oteplováním.
\"Je to bezprecedenční událost celého století i tisíciletí,\" řekl americký
mořský biolog Richard Aronson.
Zničení korálů v tomto rozsahu by mělo dalekosáhlé biologické, ale i ekonomické
důsledky. Korálové útesy přinášejí obyvatelům Země podle odhadů 375 miliard
dolarů ročně. Z hospodářského hlediska jsou mnohem cennějším ekosystémem než
například tropické pralesy.
Pro Indonésii, která má největší počet korálových útesů na světě, znamenají
roční zisky z rybolovu či turistiky přibližně 1,6 miliardy dolarů. Na druhém
místě jsou Filipíny s 1,1 miliardy dolarů. Americká Florida tak získává ročně až
1,6 miliardy.
Korálové útesy navíc bezplatně chrání pobřeží, protože představují přirozený
nárazník před mořskými vlnami. Když byl na Maledivách útes zničen, musela být
kolem pláže postavena ochranná zeď, jejíž každý kilometr stál deset miliónů
dolarů.
Nadměrný rybolov, znečištění a půdní eroze však způsobují společně s oteplováním
planety nenapravitelné škody.
Korálové útesy jsou tvořeny pevnými vápencovými kostrami polypů, bezobratlých
tvorů podobných sasankám. Ti žijí v symbióze s jednobuněčnými řasami, které
dávají korálům jejich pestré zbarvení.
\"Jejich zmizení by zničilo podmořský život, vystavilo pobřeží vlnobití a
ekonomicky zdevastovalo země závislé na turistice,\" uvedl časopis Science.
Doposud nejobsáhlejší zpráva o dopadech činnosti člověka na korálové útesy byla
zveřejněna na zasedání Americké společnosti pro povznesení vědy v Seattlu, jejíž
účastníci vyzvali k rychlé akci na jejich záchranu.
Nejohroženější jsou korály v jihovýchodní Asii. Na stech tisících čtverečních
kilometrech se jich tam nachází asi šest set druhů, tedy tři čtvrtiny celkové
populace. Na jediném ostrově lze najít takovou pestrost druhů, jako v celém
Karibiku.
Tato oblast však vede rovněž ve světovém obchodu s živými korály, který dosahuje
ročního objemu přes miliardu dolarů.
Živé i mrtvé korály se využívají v akvaristice, vyrábějí se z nich suvenýry,
bižuterie, různé amulety, ale i přírodní léky
[https://www.kamsnim.cz/categories/leciva].
Američtí ochránci přírody již první záchrannou akci podnikli. Řidiči na Floridě
si mohou od ledna pořizovat speciální poznávací značky s obrázkem podmořského
světa, jejichž koupí financují výzkum korálů. Ekologové tímto způsobem chtějí
získat až čtvrt miliónu dolarů.
Pestrá podmořská architektura korálových útesů, domov čtvrtiny všech druhů žijících v oceánech, bude do roku 2100 z více než poloviny nenapravitelně zničen, varují američtí vědci. Jeden z nejsložitějších ekosystémů planety trpí globálním oteplováním.
\"Je to bezprecedenční událost celého století i tisíciletí,\" řekl americký mořský biolog Richard Aronson.
Zničení korálů v tomto rozsahu by mělo dalekosáhlé biologické, ale i ekonomické důsledky. Korálové útesy přinášejí obyvatelům Země podle odhadů 375 miliard dolarů ročně. Z hospodářského hlediska jsou mnohem cennějším ekosystémem než například tropické pralesy.
Pro Indonésii, která má největší počet korálových útesů na světě, znamenají roční zisky z rybolovu či turistiky přibližně 1,6 miliardy dolarů. Na druhém místě jsou Filipíny s 1,1 miliardy dolarů. Americká Florida tak získává ročně až 1,6 miliardy.
Korálové útesy navíc bezplatně chrání pobřeží, protože představují přirozený nárazník před mořskými vlnami. Když byl na Maledivách útes zničen, musela být kolem pláže postavena ochranná zeď, jejíž každý kilometr stál deset miliónů dolarů.
Nadměrný rybolov, znečištění a půdní eroze však způsobují společně s oteplováním planety nenapravitelné škody.
Korálové útesy jsou tvořeny pevnými vápencovými kostrami polypů, bezobratlých tvorů podobných sasankám. Ti žijí v symbióze s jednobuněčnými řasami, které dávají korálům jejich pestré zbarvení.
\"Jejich zmizení by zničilo podmořský život, vystavilo pobřeží vlnobití a ekonomicky zdevastovalo země závislé na turistice,\" uvedl časopis Science.
Doposud nejobsáhlejší zpráva o dopadech činnosti člověka na korálové útesy byla zveřejněna na zasedání Americké společnosti pro povznesení vědy v Seattlu, jejíž účastníci vyzvali k rychlé akci na jejich záchranu.
Nejohroženější jsou korály v jihovýchodní Asii. Na stech tisících čtverečních kilometrech se jich tam nachází asi šest set druhů, tedy tři čtvrtiny celkové populace. Na jediném ostrově lze najít takovou pestrost druhů, jako v celém Karibiku.
Tato oblast však vede rovněž ve světovém obchodu s živými korály, který dosahuje ročního objemu přes miliardu dolarů.
Živé i mrtvé korály se využívají v akvaristice, vyrábějí se z nich suvenýry, bižuterie, různé amulety, ale i přírodní léky.
Američtí ochránci přírody již první záchrannou akci podnikli. Řidiči na Floridě si mohou od ledna pořizovat speciální poznávací značky s obrázkem podmořského světa, jejichž koupí financují výzkum korálů. Ekologové tímto způsobem chtějí získat až čtvrt miliónu dolarů.
\"Je to bezprecedenční událost celého století i tisíciletí,\" řekl americký mořský biolog Richard Aronson.
Zničení korálů v tomto rozsahu by mělo dalekosáhlé biologické, ale i ekonomické důsledky. Korálové útesy přinášejí obyvatelům Země podle odhadů 375 miliard dolarů ročně. Z hospodářského hlediska jsou mnohem cennějším ekosystémem než například tropické pralesy.
Pro Indonésii, která má největší počet korálových útesů na světě, znamenají roční zisky z rybolovu či turistiky přibližně 1,6 miliardy dolarů. Na druhém místě jsou Filipíny s 1,1 miliardy dolarů. Americká Florida tak získává ročně až 1,6 miliardy.
Korálové útesy navíc bezplatně chrání pobřeží, protože představují přirozený nárazník před mořskými vlnami. Když byl na Maledivách útes zničen, musela být kolem pláže postavena ochranná zeď, jejíž každý kilometr stál deset miliónů dolarů.
Nadměrný rybolov, znečištění a půdní eroze však způsobují společně s oteplováním planety nenapravitelné škody.
Korálové útesy jsou tvořeny pevnými vápencovými kostrami polypů, bezobratlých tvorů podobných sasankám. Ti žijí v symbióze s jednobuněčnými řasami, které dávají korálům jejich pestré zbarvení.
\"Jejich zmizení by zničilo podmořský život, vystavilo pobřeží vlnobití a ekonomicky zdevastovalo země závislé na turistice,\" uvedl časopis Science.
Doposud nejobsáhlejší zpráva o dopadech činnosti člověka na korálové útesy byla zveřejněna na zasedání Americké společnosti pro povznesení vědy v Seattlu, jejíž účastníci vyzvali k rychlé akci na jejich záchranu.
Nejohroženější jsou korály v jihovýchodní Asii. Na stech tisících čtverečních kilometrech se jich tam nachází asi šest set druhů, tedy tři čtvrtiny celkové populace. Na jediném ostrově lze najít takovou pestrost druhů, jako v celém Karibiku.
Tato oblast však vede rovněž ve světovém obchodu s živými korály, který dosahuje ročního objemu přes miliardu dolarů.
Živé i mrtvé korály se využívají v akvaristice, vyrábějí se z nich suvenýry, bižuterie, různé amulety, ale i přírodní léky.
Američtí ochránci přírody již první záchrannou akci podnikli. Řidiči na Floridě si mohou od ledna pořizovat speciální poznávací značky s obrázkem podmořského světa, jejichž koupí financují výzkum korálů. Ekologové tímto způsobem chtějí získat až čtvrt miliónu dolarů.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích